Pátek, 30. září, 2022

Zkušenosti se zaměstnáváním zdravotnických pracovníků z Ukrajiny ve Fakultní nemocnici v Motole

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Zájemcům nemocnice pomáhá od získání povolení k výkonu zdravotnického povolání v České republice až po hledání možnosti jejich dlouhodobého uplatnění v rámci klinik. Podmínky pro zaměstnávání těchto pracovníků i úskalí, která s sebou situace přináší, přibližuje vedoucí odboru komunikace FN Motol Pavlína Danková. Zaměstnávání zdravotníků z řad lékařských i nelékařských pracovníků je počátkem dubna stanoveno Metodickým pokynem, vydaným ministerstvem zdravotnictví.

Každý lékařský zdravotnický pracovník, který získal vzdělání mimo Evropskou unii a který přichází vykonávat toto povolání na území České republiky, musí mít platné rozhodnutí ministerstva zdravotnictví o povolení k výkonu odborné praxe. Toto lze získat formou takzvané krátkodobé nebo dlouhodobé stáže.

V první variantě se jedná o povolení na dobu maximálně tří měsíců, o které je možné zažádat pouze jednorázově. Druhou variantou je takzvaná dlouhodobá stáž trvající déle než tři měsíce, maximálně však jeden rok. Povolení k výkonu odborné praxe touto formou je možné vydat v celkovém součtu nejvíce na dobu tří let, přičemž uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta je podmíněno vykonáním aprobační zkoušky. Z výše uvedeného tedy vyplývají pro zahraniční lékaře dvě možnosti.

V prvním případě lékař požádá zároveň ministerstvo zdravotnictví o výkon odborné praxe na tři měsíce a univerzitu o nostrifikaci, tedy uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání. Po obdržení nostrifikace může žádat o výkon praxe na dvanáct měsíců.

Bezpečnější cesta

Ve druhém případě požádá lékař ministerstvo zdravotnictví o výkon odborné praxe na 12 měsíců, ovšem až po obdržení nostrifikace z univerzity. V praxi to znamená odklad podání žádosti o jeden až dva měsíce, nicméně podle vedoucí odboru komunikace FN Motol Pavlíny Dankové se jedná o bezpečnější cestu. „Lékaři bude garantováno maximálně 24 měsíců výkonu zdravotnického povolání lékaře pod přímým vedením, což je dostatečně dlouhá doba na to, aby prošel celým aprobačním řízením a získal trvalou odbornou způsobilost k výkonu povolání v ČR a ve všech zemích EU, ve Švýcarsku a v Norsku. A touto druhou cestou chceme jít u nás ve FN Motol,“ přibližuje Pavlína Danková.

V souvislosti s přijímáním ukrajinského personálu se nemocnice potýká zejména se třemi překážkami. V první řadě se jedná o komunikační bariéru, která se umocňuje zejména u dětských pacientů nebo u mladších dospělých. Tito mají problém i s porozuměním slovenštiny.

Lékař – stážista

Druhým problémem je skutečnost, že stážista během odborné praxe může pracovat jen pod přímým odborným vedením lékaře. Ten musí ze zákona být fyzicky přítomen ve zdravotnickém zařízení, tedy v konkrétním prostoru, kde bude výkon povolání pod přímým odborným vedením realizován. „To s sebou na některých pracovištích nese i vyšší nároky na organizaci práce lékaře tak, aby bylo možné zajistit, že ukrajinský lékař bude stínem lékaře, který nad ním bude vykonávat přímé odborné vedení,“ upřesňuje.

Další úskalí přináší samotný režim tzv. stážisty, ve kterém je lékař (cizinec) po celou dobu evidován. Sice pobírá plat, ale není členem České lékařské komory (ČLK). Ve vztahu k pojišťovně jej nelze vykázat ani jako L0/1. „Teprve až lékař složí aprobační zkoušku a ministerstvo mu vydá rozhodnutí o způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání na dobu neurčitou, tak se na něj začne pohlížet úplně stejně jako na absolventa naší lékařské fakulty. Ten se tedy až nyní může zařadit do specializačního vzdělávání, stane se L0, po zařazení L1, a až nyní se stává povinně členem ČLK,“ konstatuje vedoucí odboru.

Problém s uznáváním praxe

Pokud je lékař schopen doložit absolvovanou praxi a specializace v zahraničí, může mu ministerstvo část specializačního vzdělávání uznat. Zde ovšem Danková upozorňuje na absurdní skutečnost, že praxi, kterou lékař za účelem nabývání znalostí a praktických zkušeností absolvoval v rámci pozvání do ČR ve zmíněném režimu tzv. dlouhodobé stáže s prodloužením na 24 měsíců, nelze do specializačního vzdělávání započítat. „Byť by probíhala na stejném pracovišti,“ doplňuje Danková.

Podobný postup platí také u sester. Pokud nemají VŠ, jejich doklad o vzdělání nostrifikuje Krajský úřad nebo Magistrát hl. m. Prahy. Takzvaní „nelékaři“ mohou testy v rámci první části aprobačního řízení absolvovat nejen v češtině, ale i v ruském, německém, francouzském či anglickém jazyce. Lékaři naopak pouze v češtině.

Nemocnice od počátku válečného konfliktu zaměstnala 11 ukrajinských zdravotníků, z toho několik lékařů, sester a laborantů, přičemž další jsou v jednání. Někteří jsou přijati na pomocné práce ve zdravotnictví, jiní na pozici administrativní referenti – tlumočníci. Právě oni v současné době pomáhají na UA pointech. „Některým ukrajinským lékařům, u kterých víme, že by potenciálně chtěli v ČR zůstat, hledáme možnost uplatnění na klinikách a půjdeme cestou odborné praxe popsané výše,“ uzavírá Danková. Nemocnice také pomáhá se získáním povolení k výkonu zdravotnického povolání v ČR.

Silvie Purmová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY