Středa, 25. května, 2022

I přes úspěchy české onkologie není cesta pacienta systémem vždy přímá. Národní onkologický program a peníze z plánu obnovy by to mohly změnit

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Podle předpokladů bude do roku 2030 žít v Česku již kolem 750 tisíc lidí s diagnózou nádorového onemocnění. Národní onkologický program, který by měla vláda schválit v červnu, si klade za cíl zajistit do té doby každému bez ohledu na geografickou polohu dostupnou prevenci, včasnou diagnózu, kvalitní léčbu i život po nemoci. Ve své komplexnosti se dokument inspiroval v rozsáhlém Evropském plánu boje proti rakovině eurokomisařky pro zdraví Stelly Kyriakidesové. Cesta pacienta s onkologickou diagnózou českým systémem směrem ke správné a včasné terapii ale stále není ideální a mnoho úkolů ještě zbývá.

V červnu by podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka měla česká vláda schválit dlouho připravovaný Národní onkologický program do roku 2030. Jde o zásadní strategický dokument, který definuje národní vizi a cíle boje s nádorovými onemocněními od prevence, přes včasný záchyt, diagnózu, léčbu až po kvalitu života pacientů po ukončení terapie. Jeho přijetí je také zásadní podmínkou pro to, aby Česká republika mohla čerpat miliardy korun na rozvoj onkologické prevence a léčby z Národního plánu obnovy.

Dokument nevznikl ve vzduchoprázdnu. „Národní onkologický program koreluje s cíli Evropského plánu boje proti rakovině, který vloni na jaře představila evropská komisařka pro zdraví Stella Kyriakidesová jako jednu ze svých vlajkových iniciativ,“ vysvětlila na kulatém stole Zdravotnického deníku k problematice nerovného přístupu k onkologické péči zástupkyně přednostky pro vědu a výzkum Onkologické kliniky 2. LF UK a FN Motol Kateřina Kopečková.

V oblasti prevence a screeningu může ČR poskytnout řadu příkladů dobré praxe, myslí si náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.

Propojení mezi oběma strategickými materiály tam jsou a jsou úzká, potvrzuje i Dvořáček. Navíc prevence nádorových onemocnění a včasný screening bude také jedním z témat konference, která se uskuteční v polovině července v Praze v rámci českého předsednictví v Radě EU. Jde o oblast, kde může Česko podle Dvořáčka poskytnout řadu příkladů dobré praxe. „Výstupem by měla být výzva k akci, která bude projednána na zářijovém neformálním jednání ministrů zdravotnictví zemí EU v Praze. Konference se zúčastní i zástupce Evropské komise Matthias Schuppe, který se na Evropském plánu boje proti rakovině podílel, a další významní hosté,“ uvedl dále náměstek.

Dramatické rozdíly mezi zeměmi EU v dostupnosti jsou nepřijatelné

Kdyby nebylo pandemie covidu-19, boj proti nádorovým onemocněním by se velmi pravděpodobně stal jedním z hlavních témat, které by eurokomisařka Stella Kyriakidesová se zeměmi EU řešila. Hned po kardiovaskulárních onemocněních jsou nádory druhou hlavní příčinou úmrtí v Evropě a očekává se, že se brzy vyšplhají i na příčku první. Komisařka se vzhledem k vlastní anamnéze ani nikdy netajila tím, že se pro ni jedná o velmi osobní záležitost. Za nepřijatelné považuje zejména dramatické rozdíly v dostupnosti včasné diagnostiky a péče v různých státech EU, a proto se rozhodla, že se to pokusí změnit.

„Incidence a mortalita sice klesá, ale na druhou stranu dochází k nárůstu prevalence a pacienti se dožívají sekundárních malignit,“ konstatuje zástupkyně přednostky pro vědu a výzkum Onkologické kliniky 2. LF UK a FN Motol Kateřina Kopečková.

Na zmíněném evropském plánu si dala opravdu záležet. Jde o obsáhlý a komplexní dokument, který Evropě vytyčuje konkrétní a ambiciózní cíle. Například že v roce 2025 dostane 90 procent obyvatel EU s nárokem na screening rakoviny prsu, děložního čípku a tlustého střeva a konečníku pozvánku k vyšetření. Nebo že o pět let později bude mít 90 procent způsobilých pacientů v EU přístup k národním komplexním onkologickým centrům propojeným do celoevropské sítě. „Za velmi ambiciózní cíl považuji i proočkovat do roku 2030 proti papilomavirům 90 procent cílové populace evropských dívek a zvýšit proočkovanost chlapců,“ doplňuje Kopečková.

Jedním z konkrétních nástrojů, které by měly pomoci tyto cíle naplnit, je například vznik Atlasu snímků všech nádorových onemocnění pořízených zobrazovacími metodami (European Cancer Imaging Initiative), který by měl být hotov již letos. „Snímky nádorových onemocnění by tak měly být volně dostupné vědcům a klinikům k využití v nemocnicích, pro výzkum, ale i třeba pro vstup umělé inteligence do hodnocení rentgenových snímků a diagnostiky,“ popisuje Kopečková.

Další z hlavních iniciativ je i vytvoření Evropského registru nerovností v rakovině. „Cílem je shromáždit a mít data o rozdílech mezi členskými státy z různých pohledů, ať jde o vzdělání, příjem, pohlaví či věk. To vše provázané na základní cíle evropského plánu a celkový cancer burden, tedy jak rakovina zatěžuje zdravotní a sociální systém,“ pokračuje onkoložka.

Pohled na kulatý stůl k nerovnostem v onkologické péči z auditoria.

Vzniknout má také celoevropská síť propojující komplexní onkologická centra nebo prostor pro sdílení a využívání dat o pacientech se vzácnými nádorovými onemocněními. Obou těchto projektů se podle Kopečkové účastní také dvě národní onkologická centra v pražské fakultní nemocnici v Motole a brněnském Masarykově onkologickém ústavu.

Vedle výměny zkušeností, informací a dat směřuje Evropská komise značnou finanční podporu i do výzkumu, inovací a nových technologií, terapeutických postupů či diagnostických metod, které by měly pomoci snížit mortalitu o třetinu. Za tímto účelem vznikla mimo jiné dokonce samostatná „Mise pro rakovinu“, kde součástí mezinárodního vědeckého týmu, jenž měl za úkol naplnit tuto misi konkrétním obsahem, se stala i Kopečková.

I v Česku je co zlepšovat

V Česku onemocní každým rokem zhoubným novotvarem kolem 85.000 lidí a 28.000 jich umírá. „Incidence a mortalita sice klesá, ale na druhou stranu dochází k nárůstu prevalence a pacienti se dožívají sekundárních malignit,“ konstatuje Kateřina Kopečková. Předpokládá se, že do roku 2030 bude s touto diagnózou v ČR žít kolem 750 tisíc osob.

Proto má i v úvodu zmíněný český Národní onkologický program nemalé ambice. Chce „zajistit každému obyvateli ČR možnost prevence vzniku onkologického onemocnění a v případě jeho rozvoje, zajistit nejvyšší možnou kvalitu péče a života bez ohledu na geografickou polohu či stádium onemocnění,“ píše se v dokumentu. Cíl je to nemalý, protože zejména u vzácných nádorů není vždy snadné dobrat se správné diagnózy a ne ve všech krajích stojí komplexní onkologická centra. Cesta pacienta s onkologickou diagnózou českým systémem směrem ke správné a včasné terapii tak není vždy ideální a nejrychlejší. Regionální rozdílnosti Kateřina Kopečková demonstrovala na příkladu incidence karcinomu plic v časném a pozdním stádiu, kde je právě včasná diagnóza a správná terapie klíčová. Bolavým místem českého systému je také neprovázanost zdravotní a sociální péče.

Diskuze byla živá. Zleva: moderátor diskuse a šéfredaktor ZD Tomáš Cikrt, Kateřina Kopečková a přednostka Farmakologického ústavu LF MU Brno Regina Demlová.

Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, platná od začátku letošního roku, nicméně zlepšuje dostupnost inovativních terapií, a to díky novému mechanismu pro stanovení úhrady léků pro vzácná onemocnění. Ten navíc do rozhodovacího procesu zapojuje i pacienty. „Jako klinici však stále vnímáme rozdíly v dostupnosti moderní terapie přes tzv. paragraf 16, kdy stejný lék je pacientovi se stejnou diagnózou jednou pojišťovnou uhrazen a druhou nikoli,“ konstatuje Kopečková. A upozorňuje, že vzhledem ke změně charakteru léků bude nutné se zamyslet i nad metodikou, jakou se nové terapie hodnotí. „Metodika, kterou používáme, se již deset let nezměnila, ale změnila se situace,“ dodává lékařka.

Zásadní pro identifikaci, vyhodnocení a odstraňování nerovností jsou data. Kopečková v této souvislosti oceňuje existenci Národního onkologického registru, českého “stříbra“, kde se shromažďují údaje již od 50. let. Lze z něj vyčíst informace o incidenci a prevalenci nádorových onemocnění nebo mortalitě, a to vše podle věku, pohlaví, jednotlivých diagnóz či histologických podskupin. Jako zásadní impuls pro lepší správu a využití dat vnímá Kopečková také návrh na vznik společného evropského prostoru pro sdílení zdravotnických dat, který Evropská komise zveřejnila počátkem května. „Ten může zásadním způsobem změnit přístup pacientů ke svým datům,“ uvedla.

Do budoucna bude podle ní nezbytné se zabývat i takovými tématy jako porovnávání kvality poskytované péče, epidemiologické a demografické predikce a horizon scanning, tj. sledování nejnovějších technologií a terapií, které vstupují na trh stále rychlejším tempem.

Mzd chce posílit péči v regionech

Podle Jakuba Dvořáčka je skvělé, že Česko se stále drží ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi na dobrých místech žebříčku dostupnosti moderních léčiv. Díky financím z Národního plánu obnovy se v současnosti počítá také s posílením onkologické a hematoonkologické specializované péče v regionech. „Připravujeme jednotlivé výzvy, které jsou úzce provázány s Národním onkologickým programem,“ informoval náměstek.

Moderátor Tomáš Cikrt se doptává náměstka Jakuba Dvořáčka.

Právě v zacílení peněz mířících z plánu obnovy do onkologické péče provedlo ministerstvo po loňské změně vlády několik zásadních změn. „Výše přidělených prostředků zůstala stejná, ale mnohem více jsme akcentovali rozvoj regionálních center a vysoce specializované hematoonkologické péče v regionech,“ popsal Dvořáček. V částkách bez DPH se jedná o dvě miliardy korun.

Posílit by se měla i péče tam, kde komplexní onkologické centrum chybí, jako jsou Karlovarský a Středočeský kraj. Podle Dvořáčka by měl vzniknout určitý model, kdy se lokální kapacity napojí na komplexní centrum v jiném kraji.

Helena Sedláčková

Foto: Radek Čepelák

Diskuzi na kulatém stole se budeme věnovat i v dalších článcích.

Kulatý stůl se uskutečnil za podpory Asociace inovativního farmaceutického průmyslu a European Federation of Pharmaceutical Industries and Associations.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY