Úterý, 5. července, 2022

Český onkologický institut ve FN Motol bude stát o dvě miliardy méně, peníze se přesunou do rozvoje onkologické péče

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Český onkologický institut, projekt moderní komplexní onkologické nemocnice, za který se osobně postavil bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), bude nakonec stát o dost méně než původně předpokládaných sedm miliard korun. Rezort zdravotnictví aktuálně snížil náklady na vybudování této české varianty brněnského Masarykova onkologického ústavu na 3,8 miliardy korun (bez DPH). Na jednání senátního výboru pro zdravotnictví to včera uvedla ředitelka odboru evropských fondů a investičního rozvoje Kateřina Grygarová.

Se vznikem Českého onkologického institutu (ČOI) počítá Národní plán obnovy, plán reforem a investic, kde Česká republika popisuje, jak využije stovky miliard korun, které k nám mají do roku 2026 přitéct z Evropské unie na oživení ekonomiky pro pandemii koronaviru. Jeho součástí jsou i projekty na posílení onkologické prevence a péče v celkové hodnotě 8,4 miliardy korun (bez DPH). Vedle již zmíněného institutu se mj. počítá i se zpracováním Národního onkologického programu ČR pro období 2022 až 2030, rozšířením screeningových programů nebo s podporou vysoce specializované hematoonkologické a onkologické péče.

Bývalý premiér Andrej Babiš původně počítal s vybudováním ČOI v areálu pražské Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, kde měl nahradit připravovaný projekt nového traumacentra. S plánů však se sněmovními volbami vloni na podzim sešlo. Na základě závěrů studie proveditelnosti pak bylo rozhodnuto, že projekt za původně předpokládaných sedm miliard korun nevznikne „na zelené louce“, ale ve Fakultní nemocnici v pražském Motole, kde se „pouze“ dobuduje tamní již existující onkologické centrum. S jeho rekonstrukcí se již počítalo dříve a má platné územní rozhodnutí.

„Ušetřené prostředky se přesunou do oblasti podpory vysoce specializované hematoonkologické a onkologické péče,“ řekla k tomu senátorům ze zdravotního výboru Kateřina Grygarová. V částkách bez DPH, s nimiž Národní plán obnovy pracuje (DPH není uznatelným nákladem), se jedná o dvě miliardy korun.

„Celková fixní částka, která jde na podporu onkologické prevence a péče, zůstává stejná,“ ujistil dále náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. „Jde o to, že pouze došlo k dílčímu přesunu prostředků z ČOI do komplexních onkologických center. Tam budeme vypisovat otevřené výzvy,“ dodal s tím, že změnu rezort konzultoval i s Evropskou komisí a ta neměla výhrady.

Více peněz by tak mělo jít i do posílení onkologické prevence a péče v těch regionech, kde komplexní onkologické centrum chybí, jako jsou například Karlovarský a Středočeský kraj. Podle Dvořáčka by měl vzniknout určitý model, kdy se lokální kapacity napojí na komplexní centrum v jiném kraji. „Tím by se dostupnost péče měla významným způsobem zlepšit,“ uvedl.

Prausová: Chybějící krajská KOC mohou nahradit multidisciplinární týmy

Své překvapení z přesunu prostředků nijak neskrývala předsedkyně České onkologické společnosti a primářka Onkologického oddělení FN Motol Jana Prausová, která patřila mezi hlasité kritiky původního projektu ČOI. „Tři čtvrtě roku jsme chodili na ministerstvo s tím, že ty částky jsou fixní. My jsme byli první, kteří chtěli, aby to bylo saturováno napříč Českem,“ prohlásila.

Prausová uvítala, že současná verze plánu nenarušuje existující síť komplexních onkologických center (KOC). „Dokonce dojde k jejímu rozšíření vybudováním dvou národních onkologických center, která budou zastřešující i pro mezinárodní spolupráci,“ oceňuje.

S rozhodnutím posílit onkologickou péči i v regionech, kde KOC chybí, proto bezvýhradně souhlasí. „Sama jsem navrhovala tam vytvořit multidisciplinární tým ze stávajících týmů chirurgů, diagnostiků apod., protože onkologů mají pravdu velmi málo, a ten napojit na existující KOC. Tedy organizačně pořádat online meetingy o pacientech – to jsme se v době covidu naučili – a poté tyto pacienty předávat do KOC k realizaci péče,“ uvedla. Sama Prausová podobnou spolupráci v rámci FN Motol navázala například s onkologickou ambulancí v Nové Vsi pod Pleší v okrese Příbram. „Jezdí k nám, získávají zkušenosti i s centrovou léčbou, přivádí k nám své pacienty, kteří tu péče potřebují. Tohle vidím jako cestu,“ dodala.

Bude nutné aktualizovat studii proveditelnosti

V souvislosti se snížením nákladů na dobudování onkologického centra v motolské nemocnici upozornil projektant a autor zmíněné studie proveditelnosti Martin Šamaj z Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci, že bude zapotřebí tuto studii aktualizovat. „Jeden z klíčových vstupů byl totiž předpokládaný objem zdravotní péče a na základě toho jsme v širokém odborném týmu se zapojením i ředitelů pražských fakultních nemocnic realizovatelnost projektu hodnotili,“ uvedl.

Výrazným snížením nákladů sice rezort podle něj investici s ohledem na krátký časový harmonogram (ukončení projektu v roce 2026) „zbezpečnil“, zůstává nicméně otázkou, zda se podaří naplnit milník, s nímž se již hýbat nesmí. Tím je výsledná kapacita objektu, která má činit nejméně 300 lůžek pro hospitalizované pacienty, a předpoklad 8.500 až 1.200 hospitalizovaných pacientů ročně.

„Pokud něco zredukuji o dvě miliardy, tak pravděpodobně neošetřím stejně velký počet pacientů, který se předpokládal původně,“ zdůraznil Šamaj a dodal, že po dohodě s řediteli pražských fakultních nemocnic se počítalo s tím, že část jejich pacientů se do motolské onkologie přesune. Aktualizovaná studie bude muset navíc zohlednit i rychle rostoucí inflaci a náklady na stavební práce a materiál. „Musí se tedy jednoznačně prověřit, zda je reálné dosažení tohoto milníku a zda by nakonec nebylo nutné ještě v rámci komponenty onkologické péče ještě nějaké peníze přesouvat,“ uzavřel Šamaj.

Helena Sedláčková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY