Kdo z nás si občas rád nevychutná slazenou limonádu, ať pro zahnání žízně, nebo jen tak na chuť? Ale není konzumace cukry slazených nápojů zdraví škodlivá? A pokud ano, v jakém množství? Odpovědi na tyto otázky, ale také třeba názor na nápoje s umělými sladidly zjišťoval Zdravotnický deník přímo od specialistů v oboru diabetologie a obezitologie.
Dobrou zprávou pro milovníky cukrů slazených nápojů je, že jejich konzumace nevede ve vzniku cukrovky. „Sladké potraviny včetně nápojů, pokud se bavíme o těch, slazených běžnými sacharidy, disacharidy a podobně, v zásadě zdraví skoro vůbec neškodí. Nevyvolávají cukrovku, to je zásadní omyl. Pacienti s diagnostikovanou cukrovkou se často diví a ptají se, jak je to možné, když nejí sladké. Ale to s tím vůbec nesouvisí,“ vysvětluje profesor Štěpán Svačina, předseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a lékař v oboru vnitřní lékařství, diabetologie a endokrinologie ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.
Zároveň vylučuje, že by konzumace běžných slazených nápojů v rozumném množství jakkoli škodila zdraví. „Škodí jedině to, když je nápoj hodně energeticky bohatý a když si někdo koupí dvoulitrovou láhev slazeného nápoje a postupně ji celou vypije. To je obrovský kalorický příjem, který samozřejmě ovlivňuje obezitu, naložení tukové tkáně a všechny komplikace, které z metabolického syndromu nebo obezity vyplývají,“ vysvětluje lékař.
Správnou cestou podle Svačiny ale není ani přílišné redukování příjmu sacharidů. „Všechny nízkosacharidové diety mají negativní účinek na kardiovaskulární systém. Jsou u nich popsané arytmie a zvýšení mortality, pokud je příjem sacharidů nastaven příliš nízko. Z toho vyplývá, že cukry slazené nápoje škodí ve chvíli, kdy jsou energeticky bohaté a pije se jich hodně,“ dodává Svačina.
Korelace s obezitou
Racionální přístup ke konzumaci těchto nápojů zaujímá i vedoucí obezitologického centra Všeobecné fakultní nemocnice obezitolog, endokrinolog a tělovýchovný lékař profesor Martin Matoulek. „Konzumace těchto nápojů obecně koreluje s obezitou. V našich doporučeních však neexistuje zakázaná potravina, vždy je to otázka o celkovém denním jídelníčku a o jeho složení. Pokud jíte zcela racionálně, tak když si večer dáte dvě, tři deci chlazeného sladkého nápoje, tak to nehraje žádnou roli, pokud máte dostatečný energetický výdej,“ přibližuje.
Konzumenti slazených nápojů však podle Matoulka bývají často pacienti trpící syndromem spánkové apnoe, vysvětluje: „Tito pacienti se v noci dusí, mají přerušované dýchání, přestávají dýchat. Ráno se budí unavení, a aby neusínali přes den, pomáhají si těmito sladkými nápoji. Protože mozek tímto dostává energii. Takže někdy u mých obézních pacientů to skutečně charakterizuje problém se spánkem a únavou.“
Poukazuje však i na jeden pozitivní aspekt, který konzumace slazených nápojů má. Tím je, že mírně slazený nápoj vede k tomu, že vypijeme více vody. „Je častá chyba, že spousta lidí pije neslazené nápoje, ale vypije jich málo. V tomto kontextu je malý příjem sacharidů spíše pozitivní, protože když vám nápoj chutná, povzbudí vás v pití,“ říká Matoulek. Zdůrazňuje však fakt, že se jedná o nápoje mírně ochucené, nikoli o oslazené koncentrovanými cukry. „Tam to samozřejmě problém je,“ dodává.
Umělá sladidla? Proč ne
Oblíbenou variantou jsou pro mnoho lidí nápoje slazené umělými sladidly. Je však tato varianta vhodnou náhradou „klasických“ slazených nápojů? Podle odborníků ano. „Jsou na to různé studie, ale nejsou zatím data, že by byla škodlivá. Umělých sladidel je celá řada a osobně je považuji za poměrně rozumnou věc. Je to opravdu nízká energie se sladkou chutí, která povzbuzuje k vodě a pitnému režimu. I svým diabetikům doporučuji v létě mírně ochucené nápoje, které je podpoří v pití,“ říká Matoulek.
„Všechna umělá sladidla jsou dobře prozkoumaná a zdraví neškodí. Samozřejmě jsou hnutí proti všem možným sladidlům. Ale pro někoho, kdo bojuje například s nadváhou, jsou umělá sladidla dobrá věc,“ potvrzuje také Svačina.
Obecné doporučení ohledně množství denního příjmu sacharidů, celkového denního příjmu, a tedy ani těchto nápojů podle oslovených neexistuje. Správnou cestou není ani jakákoli regulace, klíčovou roli hraje ve „zdravé“ konzumaci těchto nápojů hraje osvěta veřejnosti.
„Některé země tyto potraviny více zdanily a tato opatření vedou většinou k tomu, že se dané potraviny přechodně kupují méně. Ale podobné efekty jsou velmi sporné,“ uvádí Svačina. Za rozumné označuje nutriční označování potravin Nutri-Score (o kterém jsme psali zde a zde).
„Doufejme, že toto značení v Čechách bude jednou také schválené. Komplexní nutriční vychovávání populace má obrovský smysl, protože výživa je velmi častá příčina lidských nemocí,“ uzavírá Svačina.
Silvie Purmová
