Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Foto: IPVZ

Odvolání ředitele IPVZ: Důležité není jméno, ale správný chod institutu, shoduje se odborná veřejnost

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek odvolal počátkem dubna ředitele Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) docenta Romana Škulce. Zdravotnický deník se proto obrátil na odbornou veřejnost s dotazem, jak tento krok i fungování institutu hodnotí. Samotné personální obsazení není klíčové, tvrdí dotázaní. Důležité je, aby specializační vzdělávání prošlo systémovou změnou a dostalo jasný koncept.

„Jako první je třeba zmínit, že pravomoci a dopady činnosti ředitele IPVZ na specializační vzdělávaní jsou zcela minimální, ze systémového pohledu v podstatě žádné. IPVZ má v gesci pouze vzdělávání praktických lékařů, ale i zde vystupuje pouze jako pověřená organizace,“ uvádí v souvislosti s odvoláním ředitele institutu Martin Kočí, předseda spolu Mladí lékaři.

Působení dosavadního ředitele nechce zásadně hodnotit, důvodem je krátká doba Romana Škulce ve funkci. „Pouze zmíním, že od praktiků byly relativně dobré reference směrem k jeho činnosti ohledně vzdělávání praktických lékařů,“ uvádí.

Nový ředitel by podle něj například mohl vyřešit problém s velmi kolísavou a nejednotnou kvalitou kurzů ve specializačním vzdělávání. „Bohužel, toto se týká i lékařských fakult, nejen IPVZ. Z našich průzkumů vyplývá, že kvalita kurzů je mnohdy velmi pochybná. Jako další věc by mohl vyřešit předražené kurzy. IPVZ přeprodává i kurzy fakult, často s dost nadsazenou marží,“ upozorňuje Kočí.

Klíčová role ve vzdělávání farmaceutů

Podle České lékárnické komory (ČLnK) má institut v současné době nezastupitelnou úlohu v postgraduálním vzdělávání farmaceutů. Podle mluvčí Michaely Bažantové v tomto případě k přesunu teoretické přípravy na univerzity nedošlo, a role IPVZ tak nadále zůstává klíčová. „Nedojde-li ke změně systému vzdělávání, pak je institut pro ČLnK jediným místem, kde lékárníci mohou získat specializovanou způsobilost. Více než personální obsazení je pro ČLnK důležité, aby tuto svoji funkci institut plnil a aby byly včas k dispozici vzdělávací programy jednotlivých oborů,“ konstatuje Bažantová.

ČLnK se podle jejích slov zároveň nevyhýbá diskuzi o tom, že by vzdělávání farmaceutů bylo organizováno jinak. „Jednou z možností je zajištění vzdělávání nebo jeho části samotnou komorou,“ doplňuje Bažantová.

Sjednocení přístupu

Podle Mladých lékařů chybí specializačnímu vzdělávání koncept a vize fungování a navrhují, aby se IPVZ stalo v této oblasti administrativní autoritou. „Pokud bych popustil uzdu fantazii a mohl nastínit část takového konceptu, navrhoval bych, aby se IPVZ stalo jediným administrátorem agendy specializačního vzdělávání. To proto, aby úřední aparát postupoval konzistentně a jedním způsobem. Přístup fakult a jejich pracovišť se velmi různí. Fakultám by však mohlo zůstat pořádání kurzů i zkoušek. Takovéto rozdělení by dávalo mnohem větší smysl než současný stav,“ uzavírá Kočí.

Zástupci lékařských fakult včetně České asociace sester se odpovědí v souvislosti s personální změnou na IPVZ zdrželi.

Silvie Purmová