Rozdíly v dostupnosti léků jsou patrné především při srovnání zemí ze severní a západní částí Evropy a těch z jihu a východu. Foto: Pixabay

Slovensko dlouhodobě zaostává v dostupnosti inovativních léků, nejvíce v onkologii

Evropská federace farmaceutických firem a asociací (EFPIA) prostřednictvím pravidelné analýzy upozorňuje na rozdíly v dostupnosti inovativních léků v Evropě. Slovensko se v ní dlouhodobě řadí mezi nejhorší země v regionu. Tento přetrvávající trend potvrzuje i nejnovější slovenská analýza Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), která již čtvrtý rok mapuje dostupnost moderní léčby pro slovenské pacienty.

Nejnovější analýza EFPIA, která mapovala a porovnávala situaci v 38 evropských zemích, zařadila Slovensko v dostupnosti moderní léčby mezi nejhorší země v Evropě. Zároveň poukázala na to, že Slovensko si tuto nepříznivou příčku drží už dlouhodobě. Přestože v okolních zemích dochází ke kontinuálnímu progresu, na Slovensku tomu tak není, dokonce se situace každým rokem zhoršuje.

Kromě srovnání celkové dostupnosti inovativních léků analýza prostřednictvím WAIT indikátoru (Waiting to Access Innovative Therapies) srovnávala i dobu, za níž se nové léky dostanou k pacientům. Zpřístupnění nových léků slovenskému pacientovi trvá v průměru až 564 dní od jejich registrace Evropskou lékovou agenturou (EMA). Pro srovnání, v Německu je to v průměru pouhých 133 dní.

Onkologický pacient se dostane jen ke třetině léků

AIFP zároveň upozorňuje, že specifická situace je v onkologii. EMA zaregistrovala od roku 2011 do konce roku 2021 celkem 111 nových inovativních léků na onkologická onemocnění. Podle analýzy AIFP je z těchto léků na Slovensku standardně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění pouze 32 procent. „Stále jsme na ocase Evropy a dlouhodobě nejhůře i ve srovnání se sousedními a balkánskými zeměmi,“ upozorňuje Iveta Pálešová, výkonná ředitelka AIFP.

Podle slovenské analýzy je tempo vstupu nových onkologických léků do standardní úhrady z veřejného zdravotního pojištění na Slovensku dlouhodobě nízké. Její výsledky říkají, že od února 2021 do února 2022 vstoupily do systému úhrad jen čtyři onkologické léky. „Pro srovnání, za stejné období přitom přibylo například ve Slovinsku osm a v Rumunsku devět nových standardně hrazených léků. V České republice jich bylo sedm,“ prezentuje výsledky analýzy ředitelka AIFP.

Zároveň doplňuje, že za sousedy Slovensko v dostupnosti moderní terapie zaostává v každé ze tří nejčastějších onkologických diagnóz, a to v rakovině plic, prsu a tlustého střeva. Analýza zároveň upozorňuje, že jsou zde stále onkologická onemocnění, pro něž není standardně dostupný ani jeden inovativní lék. Jedná se například o rakovinu ledvin, močového měchýře, jícnu, slinivky břišní a dalších onemocnění.

Výrobci hovoří o nutných změnách

Tato nepříznivá data podle AIFP potvrzují, že změny pro zlepšení situace jsou nezbytné. Za hlavní příčiny nedostupnosti nových léků na Slovensku AIFP označuje zejména kombinaci přísné regulace a nekontrolovatelně dlouhých a komplikovaných procesů schvalování úhrady.

Pomoci by měla změna legislativy i dofinancování systému. „Potřebné změny vnímáme zejména ve třech úrovních, a to v úpravě legislativy, procesu hodnocení a schvalování vstupu nových léků a dofinancování zdravotního systému. Pokud dojde k realizaci potřebných změn, situace se v horizontu příštích let může zlepšit,“ uzavírá Iveta Pálešová.

Slovenská vláda už v dubnu schválila návrh zákona o podmínkách úhrady léků, zdravotnických pomůcek a dietetických potravin z veřejného zdravotního pojištění. Návrh má zlepšit podmínky pro vstup prokazatelně účinných inovativních léků na český trh, odstraňuje rozdíly v přístupu pacientů k léčbě těmito léky a také zajišťuje, že vynakládání finančních prostředků na ně bude efektivní a účelné.

„Podpořit vstup inovativních léků do seznamu kategorizovaných léků, tedy podpořit jejich přesun z tzv. výjimkového režimu do režimu kategorizace, bylo nezbytné i proto, že lék je z prostředků veřejného zdravotního pojištění bez jakýchkoli rozdílů hrazen všemi zdravotními pojišťovnami pouze, pokud je zařazen v seznamu kategorizovaných léků,“ uvedl po schválení návrhu slovenský ministr zdravotnictví Vladimír Lengvarský. Zákon však čeká ještě dlouhá cesta, přes schválení v parlamentu až po uvedení do praxe.

Jozef Brezovský