Čtvrtek, 7. července, 2022

Spotřeba antibiotik stoupá, ačkoli pro to není racionální důvod. Změní to kampaň SZÚ?

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Antibiotika jsou u českých pacientů stále oblíbeným a vyhledávaným lékem, přestože jsou v mnoha případech užívána zbytečně. Jejich zvýšená spotřeba a nesprávné užití však vede k vzestupu bakteriální rezistence, která představuje celosvětový problém a stojí za mnoha zbytečnými úmrtími. Na tuto problematiku se zaměřuje projekt Prevence antibiotické rezistence Státního zdravotního ústavu (SZÚ), který v rozhovoru se ZD blíže popisuje vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika a zástupkyně ČR pro agendu antibiotické rezistence v Evropském centru pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) Helena Žemličková.

Jaký je cíl kampaně, cílová skupina a jakými způsoby či komunikačními kanály kampaň propagujete?

Cílem kampaně je snížení antibiotické preskripce a porozumění otázce racionálního užívání antibiotik a důsledků nesprávného užívání antibiotik ve společnosti. Primární cílovou skupinou projektu jsou pacienti, kteří vytvářejí tlak na předepsání antibiotik, a to i v případě, kdy jejich užívání nemá efekt.

Z dostupných analýz spotřeby antibiotik v České republice vyplývá, že je užívají zejména děti ve věku 0-5 let, u kterých je preskripce antibiotik (množství předepsaných antibiotik) nejvyšší. Další cílovou skupinou jsou ženy ve věku 15 až 25 let a ženy ve věkové kategorii 35 až 55 let. Z průzkumů provedených před zahájením kampaně vyplynulo, že předepsání antibiotik nejčastěji vyžaduje skupina 16 až 24 let. Nižší riziko s užíváním antibiotik vnímají zejména muži, riziko antibiotické rezistence nejméně vnímají muži mezi 16 až 44 lety. V důsledku těchto zjištění byla cílová skupina rozšířena o muže v této věkové skupině.

Další cílovou skupinou jsou praktičtí lékaři, kteří svým přístupem mohou zásadně změnit situaci v nadužívání antibiotik. V rámci kampaně jsou vybaveni profesionálními materiály – letáky, které jim pomohou poučit pacienta o správném užívání antibiotik.

Hlavními médii pro komunikační kampaň jsou online média (videoreklama, bannery, PPC reklama, PR články a nativní reklama, Facebook, Instagram, webové stránky), která nejlépe vystihují chování cílové skupiny v kombinaci s televizí, která je stále nejvhodnějším médiem pro budování širokého povědomí o tématu. Doplňkovými médii pak v rámci kampaně jsou tisk, OOH média (billboardy, CLV, letáky) a rozhlas.

Kdy byla kampaň zahájena a kdy má skončit? V jaké fázi se momentálně nachází?

Kampaň byla zahájena 28. 9. 2021 na Den objevení penicilinu. Hlavní část mediální kampaně probíhala od 18. 11. 2021 do 31. 1. 2022. Druhá etapa kampaně bude zahájena 28. 9. 2022, hlavní část mediální kampaně bude probíhat od 18. 11. 2022 do 31. 1. 2023. V současné době probíhá kampaň na sociálních sítích a PR aktivity.

Jak hodnotíte dosavadní průběh kampaně? Jakým způsobem se bude hodnotit její účinnost, kdy budou známy první výsledky?

Průběh první fáze kampaně jsme zhodnotili prostřednictvím výzkumu, který proběhl před zahájením kampaně a po zahájení kampaně. Metrikami pro posouzení účinnosti kampaně v této fázi je zejména posun znalosti tématu antibiotické rezistence v rámci cílové skupiny. Výsledky průzkumu budou zveřejněny prostřednictvím tiskové zprávy, která bude publikována v květnu.

Jak budete s výsledky nakládat? Budou základem nějakých opatření?

Dopady první fáze kampaně budou použity pro lepší zacílení kampaně ve druhé fázi.

Je v této oblasti navázána nějaká mezinárodní spolupráce, například s WHO?

Co se týká přímo kampaně, spolupracovali jsme s norským partnerem projektu při její přípravě. S WHO a ECDC spolupracujeme dlouhodobě, ale tyto organizace nejsou přímými partnery projektu.

Jak jsme na tom v ČR v současné době se spotřebou antibiotik, jaké jsou trendy? Pomocí jakých dat se jejich spotřeba sleduje a měří?

Spotřeba antibiotik se sleduje v systému ESAC-Net, což je evropská surveillance spotřeby antibiotik. Sledování spotřeby vychází z dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv, sleduje se spotřeba v takzvaných definovaných denních dávkách na tisíc obyvatel a den.

V České republice dlouhodobě stoupá spotřeba takzvaných širokospektrých antibiotik, ačkoliv pro to není racionální důvod (úroveň rezistence u patogenu vyvolávající komunitní infekce je celkově spíše příznivá a spotřeba mimo nemocnici tvoří cca 85% celkové spotřeby antibiotik).

Jak velký je v současnosti problém s antibiotickou rezistencí? Jak se dá vůbec sledovat? Můžete uvést nějaké konkrétní příklady rizik?

Pracujeme se studií publikovanou v časopise Lancet Infect Dis 2019 (A. Cassini), jejíž závěr je, že každoročně v Evropě zemře 33.000 lidí v důsledku infekce způsobené bakterií rezistentní k antibiotikům. Konkrétní vyjádření je velmi obtížné, protože řada pacientů, kteří mají infekci, nebo dokonce zemřou na infekci způsobenou rezistentním mikrobem, jsou obvykle hospitalizovaní pro nějaké jiné základní onemocnění. Nelze tedy jednoduše vždy označit infekci jako jedinou příčinu úmrtí.

Odrazila se nějak ve spotřebě antibiotik pandemie covidu-19?

Já mám pouze zprostředkované informace, ale velmi zjednodušeně lze říci, že na začátku epidemie došlo ke snížení spotřeby antibiotik. Později spotřeba začala opět stoupat.

Kde vidíte hlavní slabá místa, na nichž je třeba pracovat? Jak z pohledu preskripce antibiotik praktickými, ambulantními lékaři nebo v nemocnicích, tak z hlediska vyžadování preskripce antibiotik ze strany pacientů?

Všechny zúčastněné skupiny je třeba trvale vzdělávat. Vysvětlovat pravidla pro racionální preskripci, kdy je a kdy není nutné či vhodné antibiotika použít. Také informovat o rizicích, která jsou spojena s jejich užíváním.

Jak funkční je Národní antibiotický program, resp. Akční plán 2019-2022? Jsou již patrné nějaké výsledky? Jak se na jeho realizaci odrazila pandemie?

Pandemie covidu-19 ovlivnila, respektive velmi utlumila i aktivity Národního antibiotického programu. Prostřednictvím projektu Prevence antibiotické rezistence se daří realizovat část aktivit zaměřených na tvorbu doporučení stran užívání antibiotik, jejich propagaci. Součástí projektu je také tzv. behaviorální intervence, což je preskripční audit používání antibiotik. Tyto aktivity, které jsou zaměřené na spolupráci s konkrétními lékaři, pomáhají měnit postoje a přístupy k používání antibiotik.

Silvie Purmová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY