Pátek, 30. září, 2022

Do kyberbezpečnosti ve zdravotnictví míří miliardové dotace. První výzvy přijdou již za měsíc

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Dotace dosahující výše až 4,7 miliard korun mohou v nejbližších letech využít česká zdravotnická zařízení na podporu své kybernetické bezpečnosti. 3,7 miliardy zamíří do této oblasti z Integrovaného operačního programu (IROP), pražské nemocnice pak budou moci čerpat další stovky milionů z Národního plánu obnovy. Zatímco IROP se zaměřuje na investiční projekty, z Národního plánu obnovy bude možné financovat i služby. První výzva z IROPu by měla být vyhlášena již v červenci, zaznělo včera v Brně na odborné konferenci ke kybernetické bezpečnosti ve zdravotnictví, kterou uspořádala společnost Atos IT Solutions and Services.

Ještě v roce 2016, kdy byla vyhlášena v rámci Integrovaného operačního programu (IROP) výzva č. 10, se toho o kybernetické bezpečnosti mnoho nevědělo. Do této oblasti tehdy ministerstvo pro místní rozvoj poslalo 1,3 miliardy korun, které podpořily 54 projektů, z nichž dvě třetiny podaly nemocnice. „Dnes je po penězích do kyberbezpečnosti daleko větší hlad,“ konstatoval včera v Brně na odborné konferenci Kybernetická bezpečnost ve zdravotnictví Aleš Pekárek z ministerstva pro místní rozvoj. A to se týká i zdravotnických zařízení.

Z IROP si nelze předplatit něco na deset let dopředu, upozorňuje Aleš Pekárek z ministerstva pro místní rozvoj.

Kdo ještě nezačal s přípravou, už to nestihne

Z IROPu pro období 2021-2027 tentokrát na podporu kybernetické bezpečnosti zamíří v rámci specifického cíle 1.1 celkem 3,7 miliardy korun (z celkové alokace 12,4 miliardy). 2,2 miliardy korun má jít do tzv. přechodových regionů (Středočeský, Plzeňský, Jihočeský a Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina) a 1,2 miliardy do ostatních tzv. méně rozvinutých regionů. 333 miliony korun byly vyčleněny i pro subjekty sídlící v Praze, nicméně může jít jen o takové organizace, které zabezpečují celostátní služby. Kategorie regionu pak určuje i míru spolufinancování projektů – u přechodových regionů je to 70 procent, u méně rozvinutých 85 procent. U pražských projektů to bude nejméně – 40 procent.

Podle Pekárka se rozpočet projektu bude muset držet v rozmezí mezi jedním a padesáti miliony korun, v případě celostátních řešení pak maximálně 300 milionů korun. Dotaci bude možné čerpat na realizaci technických opatření dle vyhlášky o kybernetické bezpečnosti, jako je fyzické zabezpečení, nástroje na ochranu integrity komunikačních sítí, nástroje pro ověřování identity uživatelů, řízení přístupových oprávnění, ochranu před škodlivým kódem atd. „Je možné přispět i na cloudová řešení nebo pronájem HW a SW, ale pouze po dobu realizace projektu. Nelze si tedy něco předplatit na deset let dopředu,“ upozorňuje dále Pekárek.

O dotaci mohou požádat všechny organizační složky státu a jejich příspěvkové organizace, dále státní organizace, kraje, obce a jimi zřizované či zakládané organizace a také některá soukromá zařízení.

Vladimír Matějíček ze společnosti EQUICA: Ti, co ještě nezačali, už to pravděpodobně ani nestihnou.

Podání žádosti by měla předcházet analýza současného stavu a potřeb, na základě níž by měl být navržen budoucí stav, včetně časového harmonogramu a rozpočtu. Je nutné popsat i architekturu řešení, které musí získat souhlasné stanovisko Hlavního architekta eGovernmentu.„Příprava žádosti trvá jeden až dva měsíce. Výzva bude vyhlášena pravděpodobně v červenci, to znamená, že ti, co ještě nezačali, to již pravděpodobně ani nestihnou. Víme o desítkách až stovkách projektů, které jsou již v přípravě. Kdo podá pozdě, již na něj nezbudou peníze,“ zdůraznil Vladimír Matějíček ze společnosti EQUICA.

Plán obnovy upřednostní poskytovatele základní služby

Zkrátka však nepřijdou ani poskytovatelé zdravotních služeb v Praze. K nim zamíří prostředky z Národního plánu obnovy ve výši 774 milionů korun. „Výzvy by měly vyběhnout v nejbližších měsících, termín bude ještě upřesněn,“ uvedl na konferenci Vít Lidinský z ministerstva zdravotnictví.

Podat žádost budou moci všichni poskytovatelé základní služby podle zákona o kybernetické bezpečnosti (tedy především velké nemocnice), dále se počítá s podporou urgentních příjmů I. a II. typu, vysoce specializovaných center a poskytovatelů poskytujících službu v obecném hospodářském zájmu. „Připravujeme dvě skupiny finanční podpory. Ti, kteří spadají pod zákon o kyberbezpečnosti, ji budou mít vyšší,“ upřesnil Lidinský.

Poskytovatelé, kteří spadají pod zákon o kyberbezpečnosti, budou mít vyšší finanční podporu říká Vít Lidinský z ministerstva zdravotnictví.

Vedle poskytovatelů zdravotních služeb podpoří Národní plán obnovy také kyberbezpečnost rezortní infrastruktury Ústavu zdravotnických informací a statistiky (166 milionů korun) a dále infrastruktury Státního ústavu pro kontrolu léčiv (50 milionů korun).

Vidinský upozorňuje, že na rozdíl od IROPu se Národní plán obnovy nezaměřuje čistě na investiční projekty. Je možné jej využít i na služby. „Oproti IROPu jsme do podporovaných aktivit naopak některé oblasti nezařadili, jako například virtualizaci či obnovu koncových stanic. Chceme, aby přidělené prostředky šly vyloženě na bezpečnost, nikoli do obnovy krabic. Na to jsou běžné provozní prostředky,“ konstatoval Lidinský na závěr.

Helena Sedláčková

Foto: Atos IT Solutions and Services

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY