Vývoj nového léku je obvykle otázkou mnoha let až desetiletí. Významné zkrácení by mohlo přinést využívání umělé inteligence, která dokáže řadu kroků na cestě za novým lékem urychlit. Všímají si toho také investoři. Ať už jde o zavedené farmaceutické obry nebo o investory, kteří přímo léky nevyrábějí, ale vidí perspektivu zejména v biotechnologiích. Tématu se věnuje list Financial Times.
Start-upy, které využívají umělou inteligenci pro vývoj nových léků, jsou z hlediska investorů velmi perspektivní příležitostí, jak nejen zhodnotit své peníze, ale také proniknout do daného oboru. Případně v němu upevnit svou pozici.
Firmy, jež na umělou inteligenci v tomto ohledu sází, totiž dokázaly v posledních měsících od investorů získat stovky milionů dolarů nebo podpisy spolupráce s velkými farmaceutickými firmami. A to navzdory faktu, že biotechnologický sektor prochází určitými problémy a akcie těchto firem zažívají výprodej, píše britský list Financial Times.
Bristol investoval přes miliardu dolarů
Jednou z takových firem je francouzská společnost Owkin. Té se podařilo uzavřít spolupráci s americkým farmaceutickým gigantem Bristol Myers Squibb v hodnotě 180 milionů dolarů, včetně plateb v podobě podílů na tržbách z prodeje nových léků, jež budou výsledkem společného projektu.
Společnost Bristol Myers Squibb už loni podepsala spolupráci v hodnotě 1,2 miliardy dolarů se společností Exscienta, která rovněž pracuje s umělou inteligencí. Exscentia a Owkin si přitom nedávno „plácly“ s francouzskou farmaceutickou skupinou Sanofi.
Podle Venkata Sethuramana, šéfa biometriky a datových služeb v Bristol Myers Squibb, je jeho společnost odhodlaná vsadit na umělou inteligenci například při plánování klinických testů. A v tom právě Seturaman vidí důvod, proč spolupracovat zrovna se společností Owkin.
Výkonný ředitel společnosti Owkin Thomas Clozel listu Financial Times řekl, že farmaceutické společnosti se dříve zajímaly spíše o to, jak do oboru umělé inteligence proniknout vlastními silami, „než aby usilovaly o získání nějaké biotechnologické společnosti“. „Všichni se zjevně moc snaží najít způsob, jak vyvinout jeden lék mnohem dříve než za deset let,“ dodal Clozel.
Roste zájem ze strany profesionálních investorů
Nárůst poptávky po investicích do společností, které při vývoji léků sází na umělou inteligenci, potvrdil také Hussein Kanji, partner v investiční společnosti Hoxton Ventures. „V současné době vidíme doslova honbu za penězi, které by směřovaly do takovýchto projektů. A to jak ze strany biotechnologických start-upů, tak ze strany zavedených farmaceutických firem,“ řekl listu Financial Times. Jen v uplynulém týdnu si svůj cíl našlo kolem 150 milionů dolarů, píše britský deník.
„Když se na trhu objeví skutečná a zajímavá novinka, láká na sebe spoustu peněz. Přitom ještě nemusí být jasné, zda taková investice splní očekávání. Všichni právě teď experimentují s tím, co bude, a co nebude fungovat,“ dodal Kanji s tím, že investoři i startupy jsou do jisté míry fakticky na jedné lodi.
Společnost Hoxton Ventures sama investovala do londýnského start-upu Peptone, který využívá strojové učení k „nápravě neuspořádaných proteinů“, na něž se tradiční metody vývoje nových léků zaměřují jen obtížně. Hoxton do podniku investoval 40 milionů dolarů, připojily se i další investiční společnosti jako F-Prime Capital nebo Bessemer Venture Partners.
Nejde jen o záležitost Evropy či USA
F-Prime přitom investovala dalších 50 milionů dolarů do jiné londýnské společnosti Charm Therapeutics. Charm využívá umělou inteligenci k určení trojrozměrné struktury proteinů. Úsilí této biotechnologické společnosti směřuje k předpovídání toho, jak se proteiny budou skládat kolem ligandů (malých molekul, které by mohly mít farmakologické účinky) a hledání nových léků na rakovinu.
Další podobné projekty rostou doslova jako houby po dešti, a to nejen v Evropě nebo Spojených státech. Kolem 60 milionů dolarů získal hongkongský start-up Insilico, který má prvního svého lékového kandidáta v rané fázi klinických testů, a to pro léčbu zjizvení plic.
Petr Musil
