Středa, 6. července, 2022

Lékaři mají vysokou důvěru ve vakcinaci proti covid-19. Povědomí o jejich konsensu může zvýšit proočkovanost

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Veřejnost v otázce očkování velmi důvěřuje lékařům, přesto jejich postoje vnímá vlivem médií značně zkresleně a domnívá se, že odborníci jsou rozděleni zhruba půl na půl. Pokud by však lidé měli k dispozici kompletní informace o tom, že drtivá většina z lékařů je proti covid-19 očkována, snáze by se sami nechali přesvědčit očkování. Takové jsou závěry české studie zaměřené na vliv informování o vakcinaci a roli lékařů při něm publikované v prestižním žurnálu Nature. Proočkovanost lékařů je navíc v České republice výrazně vyšší než u obecné populace. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky dostalo k 7. 6. 2022 posilující dávku vakcíny proti covid-19 dokonce 86,8% českých lékařů a lékařek. Pro srovnání, u obecné populace starší 18 let je toto číslo výrazně nižší. Posilující dávka byla podána pouze 47,8% z nich.

Lékaři a lékařky mají naprosto klíčovou roli v důvěryhodnosti očkování proti covid-19. Oni sami jsou tím nejlepším příkladem pro své pacienty. Pokud však veřejnost podlehne falešnému dojmu, že lékaři a lékařky jsou v otázce rozděleni půl na půl, její ochotna nechat se očkovat bude nižší. Naopak informovat širokou veřejnost o konsensu odborné veřejnosti v otázce vakcinace proti covid-19 může být pozitivní motivační faktor pro očkování. Prokázala to nová česká studie publikovaná v prestižním žurnálu Nature. Jedná se o navíc o velký úspěch české vědy, protože tato studie je vůbec první z oblasti společenských věd, kde převažují a hrají vedoucí roli autoři působící na českých výzkumných pracovištích, a byla publikována v tomto významném vědeckém časopise. Studie je o to cennější, protože je vůbec první prací, která mapuje vztah mezi vnímáním očkování ze strany lékařů a chováním veřejnosti v otázce vakcinace. Současně ukazuje smysluplný směr pro efektivní informování veřejnosti, což může být cenné i při pokračování očkovacího programu nejen proti covid-19.

Autorský tým složený z vědců a vědkyň působících na CERGE-EI (společném pracovišti Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR), Institutu ekonomických studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, Univerzitě v Mnichově a Max Planck Institutu v Mnichově realizoval rozsáhlá dotazníková šetření. Ta se jednak zaměřila na zjištění názorů lékařské komunity ohledně očkování a vedle toho na povědomí veřejnosti ohledně těchto názorů lékařů. Poté tým zkoumal vliv poskytnutí informace o skutečných názorech lékařů na rozhodnutí jednotlivců nechat se očkovat.

Veřejnost důvěru lékařů v očkování podcenila

První ze zmíněných dotazníkových šetření proběhlo v únoru 2021 mezi českými lékaři ze všech částí republiky. Zaměřovalo se na názory lékařů týkající se schválených vakcín. Z 10 tisíc lékařů, kteří se průzkumu mínění účastnili, věřilo vakcínám 89%. Zároveň jich 90% již bylo očkováno nebo se plánovalo naočkovat. Až 96% lékařů by pak doporučilo očkování svým zdravým pacientům. Většina veřejnosti si však tohoto konsensu lékařské komunity vědoma nebyla, naopak její vnímání bylo značně zkreslené.

To se zjistilo díky druhému šetření, které proběhlo v rámci šetření domácností Život během pandemie, realizované agenturou PAQ Research, jehož se zúčastnilo 2 101 respondentů. Respondenti odhadovali, jaké procento lékařů vakcínám věří a chce být naočkováno. Zhruba 90% z nich podcenilo míru podpory očkování uvnitř lékařské komunity. V průměru si lidé myslí, že schváleným vakcínám věří pouze 60% lékařů, a že jen 57% lékařů se chce nechat naočkovat.

Náhodně vybraná polovina respondentů pak dostala v březnu 2021 pravdivé informace o názorech mezi lékaři na očkování, tedy že 90% z nich vakcínám důvěřuje a chce se očkovat. Druhá polovina respondentů tyto informace nedostala. To vědcům umožnilo věrohodně odhadnout, jakou roli hraje znalost skutečných názorů lékařské komunity pro ochotu se očkovat. Po dobu následujících 9 měsíců totiž výzkumníci u respondentů sledovali, zda se nechali naočkovat. Ukázalo se, že poskytnutá informace nejen korigovala zkreslené domněnky o názorech lékařů na očkování, ale také zvýšila proočkovanost o 4,5 procentního bodu. Procento lidí, kteří se rozhodli nenaočkovat, se tedy snížilo o celých 20 %.

„Vliv na proočkovanost byl stabilní a dlouhodobý. I jednorázové poskytnutí informace zvýšilo proočkovanost po dobu minimálně 9 měsíců a přispělo i k zvýšenému zájmu o třetí dávku,“ upřesňuje spoluautorka studie Julie Chytilová, která působí na CEGRE-EI.

Falešná objektivita médií škodí

Zásadní roli v tom, jak je očkování vnímáno, mají média, která svým přístupem mohou skutečnost značně zkreslit. „Novinářská praxe poskytovat stejný prostor různým názorovým proudům, i těm okrajovým, by neměla být brána jako lakmusový papírek objektivního informování, zejména u kontroverzních témat, jako je očkování. Není to ale o tom, že by se neměly prezentovat různé názory. Novináři by se ovšem měli snažit poskytovat informace nejen o názorových rozdílech mezi odborníky, ale snažit se upozorňovat na jejich relativní rozšířenost či upozorňovat na široký konsensus, pokud existuje,“ říká docent Michal Bauer, spoluautor studie, který působí na CERGE-EI.

Mylné představy veřejnosti o názorech lékařské komunity jsou pravděpodobně způsobeny snahou řady médií zprostředkovat ke kontroverzním tématům opačné názory. Poskytnutí obdobného prostoru protichůdným názorovým proudům totiž přitahuje pozornost diváků a vytváří zdání objektivního přístupu ze strany médií. Tato praxe však může ve společnosti vytvářet zkreslenou představu o míře názorové neshody mezi odborníky a podrývat její schopnost čelit celospolečenským výzvám. „Novináři by se proto měli snažit poskytovat informace nejen o názorových rozdílech mezi odborníky, ale i o míře konsensu názorů mezi širokou odbornou veřejností,“ uvádí Chytilová.

Snahu o falešnou vyváženost médií v otázce očkování vnímá jako velmi problematickou i Česká lékařská komora, která od počátku očkovacího programu proti covid-19 zdůrazňuje, že její členové vakcinaci podporují. „Falešná vyváženost, kdy musí být stejně zastoupeny obě strany a která neodpovídá procentuálnímu zastoupení obou pozic, vytváří dojem rozkolu. Přílišná medializace různých minoritních a hloupých nápisů na dveřích ordinace také vytvářela dojem, o jak velkou skupinu jde. Navíc se na tom podíleli i některé lékařské mediální hvězdy, které se rády vyjadřují ke všemu. A hlavně k tomu, v čem nejsou specialisté. I jim se dával neodpovídající prostor,“ kritizuje vývoj předchozích měsíců mluvčí komory Michal Sojka.

Špatné bylo zejména to, že otázky související se zvládáním pandemie, včetně vakcinace, běžně v médiích komentovali lékaři zcela nesouvisející specializace. „Svých přátel, kteří mi argumentovali jejich často scestnými názory, jsem se ptal, zda by si nechali operovat srdce nebo opravit zuby od epidemiologa nebo infekcionisty. Někteří pochopili, někteří nikoliv… Doktor jako doktor, přeci…,“ krčí rameny.

Nesmysly z úst některých lékařů jako živná půda pro dezinformace

Zavádějící nebo vyloženě lživé výroky z úst některých lékařů směrem k očkování navíc páchaly i další škody, protože se staly živnou půdou pro dezinformační prostředí, které se ostře stavělo proti vakcinaci proti covid-19. Bez ohledu na to, že takových lékařů je v porovnání s těmi, kteří se nechali očkovat, hrstka, dokázali získat značný dosah i díky dezinformátorům.

„Čeští dezinformátoři mají málokdy možnost opřít se o legitimní autority. Poměrně často používají klasickou dezinformační techniku opírání se o falešné blíže nespecifikované experty či odborníky, ale to se nedá srovnat s tím, když se mohou odkázat na skutečného lékaře, takže se té příležitosti pochopitelně chopili,“ přibližuje Veronika Krátka Špalková, analytička Bezpečnostního centra Evropské hodnoty.

Možnost sáhnout po autoritě je pro dezinformační prostředí velmi lákavá, protože zvyšuje závažnost sdělení. „Opřít se o skutečnou autoritu s konkrétním jménem výrazně zvyšuje důvěryhodnost dezinformací a manipulací, takže v případě koronaviru v tomto smyslu lékaři sehráli roli dost důležitou. Navíc podle průzkumů Češi lékařům opravdu důvěřují, takže to ještě více zvýšilo domnělou kredibilitu těchto prohlášení,“ dodává analytička.

Lékaři mají být ambasadory očkování

Z pohledu ČLK se proti očkování proti covid-19 staví pouze hlasitá menšina lékařů, zatímco drtivá většina členů komory vakcinaci podporuje. Tomu odpovídají i údaje o proočkovanosti lékařů a lékařek. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky posilující dávku vakcíny proti covid-19 dostalo k 7. 6. celkem 86,8% lékařů. Pro srovnání, v obecné populaci straší 18 let tvoří lidé s posilující dávkou 47,8% osob.

Vysoká proočkovanost českých lékařů a lékařek je úspěchem a současně nástrojem pro podporu očkování také podle Kanceláře Světové zdravotnické organizace v České republice. „Tato studie potvrzuje to, co dlouhodobě potvrzují naše behaviorální studie zaměřené na otázky spojené s pandemií covid-19 v České republice, a to sice, že česká veřejnost věří lékařům a zdravotnickým zařízením více než komukoliv jinému,“ říká Srdan Matić, zástupce WHO v České republice, podle kterého je vysoká proočkovanost českých lékařů i relativně vysoká proočkovanost české populace úspěchem na poli veřejného zdraví.

„V případě, že přicházejí nové vakcíny, které má využít široká veřejnost, je naprosto nezbytné využít podporu očkování ze strany zdravotníků,“ dodává Matić. Jinými slovy, právě lékaři, stejně jako další zdravotníci, mají být ambasadory očkování. Jejich osobní příklad je velmi cenný pro úspěch celého očkovacího programu.

Lékaři věří očkování, to má být součástí komunikace směrem k veřejnosti

Závěry studie, tedy že veřejnost je ochotná změnit svůj přístup k očkování, pokud se dozví, že lékaři vakcinaci důvěřují a sami jsou očkováni, lze v budoucnu využít při plánování dalších očkovací programů i pokračování vakcinace proti covid-19.

„Jednoduchý fakt, že 90% očkování věří, by podle mě nemělo být složité do kampaní integrovat. Je ovšem důležité mít na paměti důvěryhodnost samotného nositele informace a způsob, jak ji podá. Pro úspěšnost takovéto kampaně je třeba, aby lidé informaci věnovali dostatek pozornosti,“ dodává docent Bauer.Využít v podpoře očkování shodu odborné veřejnosti je navíc levným opatřením, které má prokazatelně pozitivní efekt.

Ludmila Hamplová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY