Pátek, 30. září, 2022

Léky by navzdory vysoké inflaci mohly zlevnit, myslí si šéf velké farmaceutické firmy

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Světová ekonomika čelí takovému růstu cen, který nepamatuje již několik generací. Zdražují energie, důležité suroviny nebo doprava. Přesto se v takovém prostředí objevil názor, že ceny léků by mohly jít proti proudu všeobecného zdražování a dokonce klesat.  Pro list Financial Times to uvedl výkonný ředitel největší asijské farmaceutické společnosti Takeda.

„Náklady na energii a potraviny spolu s omezeními v dodavatelském řetězci vedly k výrazně vyšší inflaci a ekonomové poukazují na zvýšené riziko hrozící recese, zvláště když síly určující inflaci nevykazují žádné známky poklesu. Dokonalá bouře bude mít dopad na investice do inovací, a může tak zesílit tlaky na pokles cen,“ cituje britský list Financial Times z dopisu výkonného ředitele japonské farmaceutické společnosti Takeda Christopha Webera, který poslal akcionářům.

Přestože jde na první pohled o paradoxní úvahu, Weber přidává další argumenty. Podle něho totiž současná ekonomická situace zvyšuje tlak na veřejné rozpočty a vlády jednotlivých zemí budou nuceny hledat úspory. A to se může promítnout i ve vyjednávání mezi vládami coby zástupci systémů veřejného zdravotního pojištění a výrobci léků o cenách, za které je budou tyto systémy pořizovat.

Zlevnili všichni, kromě USA

Weber připomněl, že krize na Ukrajině ukázala, že farmaceutické společnosti fungují ve velmi nejistém a politicky rozděleném světě. „Takeda musí počítat se všemi možnými scénáři vývoje a musí se na ně připravit, aby byla schopna reagovat,“ dodal Christophe Weber.

List Financial Times připomíná minulou globální ekonomickou krizi, k níž došlo v letech 2008 a 2009, která přiměla zejména evropské země zavést řadu opatření ke zkrocení cen léků. A to se nakonec skutečně podařilo. Podle studie Světové zdravotnické organizace provedené v osmi zemích Evropské unie došlo mezi lety 2008 a 2011 k poklesu tržeb za léky, aniž by ale došlo ke snížení jejich prodaného objemu.

K dalšímu poklesu cen léků docházelo v letech 2017 až 2021, a to v rozmezí o dvě až devět procent ročně. A to podle studie poradenské společnosti GlobalData, která se zaměřila šest největších farmaceutických trhů. Cenový pokles se však týkal jen pěti z nich, a to Japonska, Německa, Austrálie, Španělska a Francie. Ve Spojených státech amerických ceny léků v uvedeném období naopak rostly průměrně o 18 procent ročně.

Příhodný čas na snižování cen léků?

Evan Seigerman, analytik společnosti BMO Capital Markets, který se zaměřuje na biofarmaceutický sektor, není odlišným vývojem v USA v porovnání s ostatními velkými farmaceutickými trhy překvapen. Podle něho totiž „většina vlád jedná o cenách léků přímo se zástupci farmaceutického průmyslu, a mohou tak vyvíjet tlak na snižování cen“. „V závislosti na stavu jakékoli ekonomické recese, pokud dojde k tlaku na veřejné rozpočty, zvyšuje se také zájem vlády, aby ceny co nejvíce snížila,“ řekl Seigerman listu Financial Times.

S tím souhlasí také ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické Veronika Hedija. „Stát má nástroje, jak kontrolovat ceny léků, a také to dělá. Dovedu si ale představit, že jednání mezi zástupci státu a farmaceutických firem budou vyhrocenější než v normálních časech. Dnes více než kdy jindy jdou zájmy státu a výrobců léků proti sobě. Stát na jedné straně hledá úspory, výrobci léků naopak budou argumentovat rekordním růstem cen vstupů,“ uvedla pro Zdravotnický deník.

Podle Evana Seigermana je tlak na ceny léků ve Spojených státech méně výrazný pravděpodobně kvůli tomu, že je politicky velmi obtížné legislativu k reformě lékové cenotvorby prosadit v Kongresu. O tom prý mimo jiné hovoří i nedávné snahy administrativy amerického prezidenta Joea Bidena. Jeho kabinet se totiž snažil prosadit, aby systém zdravotního pojištění Medicare mohl s výrobci léků o cenách vyjednávat přímo, jenže návrh přes Kongres neprošel.

Státy se nepřipravují na další pandemii, varuje šéf Takedy

Výkonný ředitel společnosti Takeda ale rovněž varoval, že političtí lídři zatím dostatečně nereflektují zkušenosti z koronavirové pandemie. Podle Webera hrozí, že pod dojmem jejího konce se státy nebudou dostatečně připravovat na možnost opakování dalších pandemií.

„Zatím nebylo učiněno mnoho, aby se státy zásobily adekvátním množstvím ochranných prostředků, zdravotnických přístrojů, vakcínami nebo léky, aby mohly zvládat zdravotní krizi mnohem lépe. Existuje nedostatečné financování výzkumu, který by nás naučil lépe porozumět chorobám, jež se přenášejí ze zvířat na člověka,“ uvedl Weber.

Petr Musil

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY