Za poslední dva roky mírně vzrostl zájem českých mediků o práci v tuzemských zdravotnických zařízeních. Vyplývá to z loňského průzkumu „Barometr mezi mediky“ organizace HealthCare Institute o.p.s. (HCI), kdy se takto vyjádřilo 88 procent českých studentů. V roce 2019 to bylo 82 procent. Zůstat v České republice po ukončení studia plánuje také 61 procent (50 procent v roce 2019) studentů jiného občanství. Nejčastěji chtějí současní studenti vykonávat svou profesi v nemocnicích. HCI to uvedla dnes v tiskové zprávě.
Průzkum „Barometr mezi mediky“ proběhl na podzim 2021 mezi studenty 4., 5. a 6. ročníků osmi lékařských fakult v České republice a čtyř lékařských fakult na Slovensku. Na rozdíl od 88 procent českých mediků studujících na českých lékařských fakultách má v plánu po ukončení studia ve své rodné zemi zůstat 78 procent Slováků studujících na slovenských fakultách (v roce 2019 to bylo 77 procent). U studentů jiného občanství studujících na Slovensku je to pouze 13 procent.
Studenti chtějí nejčastěji vykonávat svou profesi v nemocnicích. V České republice míří do nemocnic fakultních (48 procent) i krajských a městských (47 procent). Na Slovensku chce převážná většina studentů po ukončení studia pracovat ve fakultní nemocnici (63 procent) a pouze 26 procent jich plánuje zaměstnání ve slovenských krajských či městských nemocnicích.
V rámci volby oboru pro budoucí výkon lékařské profese v tuzemsku jsou nejžádanějšími obory všeobecné praktické lékařství, dětské lékařství a vnitřní lékařství. U studentů, kteří preferují vycestovat za prací do zahraničí, je to anesteziologie a intenzivní medicína, vnitřní lékařství a chirurgie.
Během svého studia preferují čeští (54 procent) i slovenští (60 procent) studenti vykonávání praxe ve fakultní, resp. univerzitní nemocnici. Nejčastěji se takto rozhodují z důvodu širokého spektra pacientů, výkonů a možností včetně odbornosti pracoviště. O praxi v krajské či městské nemocnici je v Česku téměř dvakrát vyšší zájem (41 procent) oproti Slovensku (23 procent).
Dle studentů obou zemí je aktivní podpora fakultou při vykonávání praxe nad rámec studia nedostatečná (51 procent studentů v ČR a 65 procent studentů na Slovensku). V tomto ohledu by většina z nich uvítala zavedení tematických seminářů, kde by se dozvěděli informace pro jejich budoucí praxi. Jako podněty pro zlepšení studia studenti nejčastěji uváděli navýšení počtu hodin praktické výuky a větší zapojení do provozu.
Místo výkonu budoucí praxe studentů nejčastěji ovlivňuje pracovní kolektiv a jasné a jednoznačné podmínky pro předatestační, resp. specializační přípravu. Nejčastějším důvodem pro práci v zahraničí jsou lepší platové a životní podmínky.
Představa platu po první atestaci se u studentů v Česku nejčastěji pohybuje v rozmezí od 50 do 60 tisíc korun (26 procent). Na Slovensku jsou očekávání platu po první atestaci vyšší, a to nejčastěji v rozmezí od 60 do 70 tisíc korun a od 70 do 80 tisíc korun (shodně 22 procent). Představy studentů v Česku (25 procent) i na Slovensku (40 procent) o platu po první atestaci v případě výkonu lékařské profese v zahraničí nejčastěji přesahují částku 100 tisíc korun.
Do průzkumu se zapojilo celkem 1035 respondentů z českých lékařských fakult a 754 respondentů ze slovenských lékařských fakult.
Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK) nedávno uvedla, že každoročně do sektoru zdravotnictví nenastoupí více než čtvrtina absolventů lékařských fakult. Podle nich jich 25 až 30 procent nepožádalo o povinné členství v komoře, nemohou tedy ani v českém zdravotnictví pracovat.
-sed-
