Skoro každý druhý lék, který byl loni v Německu schválen k uvedení na trh, byl lékem biofarmaceutickým. Význam biofarmak na německém trhu s léky po pandemii koronaviru začíná výrazně růst. Stejně jako počet firem, které se vývojem a produkcí biofarmak zabývají nebo počet zaměstnanců, kteří v daném oboru pracují. Vyplývá to z aktuální analýzy Boston Consulting Group, kterou její experti provedli pro spolek Vfa Bio, jenž sdružuje německé biofarmaceutické společnosti.
V loňském roce připadalo celkem 46 procent z nově schválených léků v Německu na biofarmaka. V předchozích dvou letech to bylo 45 procent. A přestože nejde o absolutně nejvyšší podíl, dá se říci, že biofarmaceutické léky se na německém trhu pevně zabydlují. Vždyť už téměř každý třetí lék, který se na něm vyskytuje, je biofarmakem.
„Biotechnologie jsou v medicíně nepostradatelné. Téměř polovina všech nově schválených léků jsou nyní biofarmaka,“ uvedl Frank Mathias, předseda spolku Vfa Bio a generální ředitel splečnosti Rentschler Biopharma SE. Podle něho je to „výsledek vynikající kvality výzkumu v tomto high-tech průmyslu, z něhož mají prospěch především pacienti“.
V biofarmaceutickém průmyslu pracuje 46 tisíc Němců
Nárůst významu biofarmak se odráží také v počtu firem, které v daném oboru podnikají, stejně jako v počtu zaměstnanců, kteří v odvětví pracují. Loni na německém trhu fungovalo 130 biofarmaceutických společností, což je o 3,2 procenta více než v roce 2020. Před čtyřmi lety počet biofarmaceutických firem nedosahoval ani počtu 120.
Mnohem větší nárůst je patrný u zaměstnanců, kteří se rozhodli pro profesní dráhu v některé z biofarmaceutických firem. Loni jich takto v Německu pracovalo kolem 46 tisíc. Také v tomto případě jde asi o tříprocentní meziroční nárůst, ovšem v porovnání s obdobím před čtyřmi lety je to o téměř dvě třetiny více.
Podle Franka Mathiase je to důkaz, že biofarmaceutický průmysl dokáže přitáhnout zájem odborníků o práci v daném oboru. „Naše odvětví pokrývá velkou lékařskou potřebu a vytváří vysoce kvalifikovaná a atraktivní pracovní místa. Nyní jde o to, abychom s tímto potenciálem dokázali dále efektivně naložit,“ dodal.
Nechť vláda vytváří podmínky pro rozvoj
Mathias je přesvědčen, že k rozvoji biofarmaceutického průmyslu musí nyní přispět také politici. „Ti by měli zlepšit rámcové podmínky pro toto odvětví, které je v Německu jedním z klíčových,“ uvedl dále Mathias.
Podle něho biofarmaceutický průmysl může významně přispět ke snižování závislosti Německa na dovozu účinných látek ze zemí mimo EU, zejména z Číny, což se v průběhu koronavirové pandemie jevilo jako velmi problematické.
Mathias také připomněl pasáže z programového prohlášení vládní koalice složené z SPD, Zelených a Svobodných, kde se zavazují k podpoře inovací a investic. „Cílem koalice, jak uvedla ve své koaliční smlouvě, je podpora investic do inovací. Nyní je tedy třeba k tomu nastavit správné podmínky,“ sdělil šéf Vfa Bio.
Podle něho je biofarmaceutický průmysl významný i z důvodu účasti na vývoji a produkci vakcín pro případ propuknutí další pandemie. Mathias zdůraznil, že společnosti sdružené v asociaci Vfa Bio jsou připraveny právě v takových situacích pomoci. Vláda dokonce s některými z nich podepsala dohody o připravenosti na pandemii, což mimo jiné znamená, že určitá část výrobních kapacit je rezervována pro vývoj a produkci například právě vakcín v případě, kdy by opět udeřil nebezpečný virus.
Petr Musil
