Čtvrtek, 29. září, 2022

Pekárna uspěla u Nejvyššího soudu, za výroky na půdě sněmovny lze poslance žalovat

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Poslanci si budou muset nově dávat větší pozor na to, co o kom řeknou na půdě Poslanecké sněmovny (PS), pokud nechtějí čelit občanskoprávní žalobě. Podle aktuálního rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS) totiž neplatí dosavadní judikatura nižších soudů, podle níž má za jejich výroky nést případnou odpovědnost stát. NS k tomuto závěru dospěl při rozhodování o dovolání firmy, která se cítila poškozena výroky poslance, které pronesl při debatě na půdě PS.

Výroku, o němž se vedl soudní spor, se dopustil v březnu 2016 poslanec Jiří Štětina, který v debatě na půdě PS zpochybnil okolnosti přidělení evropské dotace pro pekárnu v Choustníkově Hradišti. Firma se vystoupením poslance cítila poškozena a podala žalobu, v níž žádala po Štětinovi zveřejnění omluvy v konkrétních médiích.

Krajský soud v Hradci Králové (KS) v roce 2019 žalobě částečně vyhověl a uložil Štětinovi, aby na své náklady zveřejnil pekárně omluvu ve dvou celostátních denících.

Vrchní soud v Praze (VS) však dospěl při posuzování odvolání k závěru, že žalovaný není jako poslanec pasivně věcně legitimován, neboť za jím pronesené výroky není osobně odpovědný podle § 135 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.) když žalovaný tyto výroky pronesl při výkonu svého poslaneckého mandátu. Výkon pravomoci PS Parlamentu ČR, který je představován veřejným politickým projevem jejího poslance, je třeba podle VS posuzovat jako úřední postup, který může vést ke vzniku a založení odpovědnosti státu podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.

VS nepřisvědčil ani argumentu žalující firmy, že se poslanec mohl dopustit tzv. excesu, neboť se výroku dopustil, ačkoliv na programu jednání PS bylo projednávání jiného dotačního případu. Podle VS totiž k žalovanému jednání došlo v rámci parlamentní diskuze a nelze tak uvažovat, že by šlo o soukromý projev žalovaného.

Kalousek a Babiš

Proti rozhodnutí VS podala pekárna dovolání, kterému NS vyhověl a rozhodnutí VS zrušil.

Podle senátu NS v čele se soudcem Pavlem Horákem totiž projev poslance při jednání PS či jejích orgánů není výkonem státní moci podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. a proto za neoprávněný zásah do pověsti právnické osoby způsobený takovým projevem odpovídá poslanec podle § 135 odst. 2 o. z.

Jak soudci v odůvodnění rozhodnutí připomněli, NS se již v minulosti zabýval sporem dvou poslanců (Miroslav Kalousek vs. Andrej Babiš pozn. red) a dospěl k závěru, že jednací řád PS nevylučuje možnost, aby se poslanec domáhal svých práv, cítí-li se poškozen výrokem jiného poslance, u soudu.

V nynějším sporu se ovšem jednalo o žalobu právnické osoby, která se cítila poškozena na svých právech výrokem poslance při výkonu jeho ústavní funkce.

Podle názoru NS nelze akceptovat právní názor VS, že za výroky poslance na půdě PS nese odpovědnost stát, neboť „poslanec či senátor nevystupuje při svém projevu na schůzi komory či jejich orgánů (resp. v rámci svobodné parlamentní rozpravy či při jiném projednání bodů programu) v postavení státního orgánu ani v postavení fyzické (úřední) osoby, které byl zákonem svěřen výkon státní správy, ve smyslu § 3 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 82/1998 Sb., neboť takovýmto projevem poslanec či senátor nerealizuje výkon své veřejné (vrchnostenské) pravomoci ve smyslu § 1 odst. 1 tohoto zákona, ať už cestou vydávání individuálních či obecně závazných aktů nebo plněním jiných zákonem stanovených úkolů na některém z úseků veřejné správy“. Poslanci či senátoři tedy nejednají za stát v rámci zákonem stanovené úřední licence, jež by jejich osobní odpovědnost vylučovala.

Volný mandát

Poslanci či senátoři při výkonu své činnosti realizují podle NS v souladu se svým slibem svůj volný mandát, při jehož výkonu nejsou vázáni žádnými příkazy, ani žádnými úkoly vyplývajícími ze zákonem uloženého způsobu uplatňování státní moci v rámci zákonem stanovené úřední licence. „Jinak řečeno, poslanci či senátoři při své (samotné) účasti na parlamentní rozpravě či při jiných projevech v rámci schůzí komory či jejích orgánů neplní úkoly pro Parlament jako státní orgán uplatňující zákonem stanovené pravomoci, nýbrž v rámci svého volného mandátu svobodně a dle vlastního uvážení (resp. dle svého nejlepšího vědomí a svědomí) reprezentují samotný lid a projevují svoji vůli (jsou zástupci voličů) v zájmu všeho lidu,“ konstatuje se v odůvodnění rozhodnutí NS.

Z tohoto důvodu tak lze podle NS dospět k závěru, že „poslanci či senátoři při svých projevech na schůzi komory či jejích orgánů nejednají (bez dalšího) jménem státu ani jinak nerealizují výkon státní moci ve smyslu čl. 36 odst. 3 a 4 Listiny základních práv a svobod a § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.“

Věc se tak nyní vrací na VS v Praze, který o ní bude rozhodovat vázán vysloveným právním názorem NS.

Petr Dimun

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit