Čtvrtek, 29. září, 2022

Přetíženost, špatné pracovní podmínky, příliš papírování. V Německu uvažuje o změně profese stále více lékařů

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Němečtí lékaři, kteří pracují v nemocnicích či univerzitních klinikách, jsou po dvou letech koronavirové krize vyčerpaní, přetížení a doslova unaveni přílišnou byrokracií. Vyplývá to z aktuálního průzkumu německého lékařského odborového svazu Marburger Bund, který má Zdravotnický deník k dispozici. Oproti době před covidem se zvýšil podíl lékařů, kteří uvažují, že se budou živit něčím jiným.

Pravděpodobně nejhorší zprávou pro německé nemocnice a univerzitní kliniky je právě podíl lékařů či lékařek, kteří přemýšlí o změně své profese. O výměně bílého pláště za jinou práci uvažuje 25 procent dotázaných lékařů, kterých se na spokojenost se svým zaměstnáním Marburger Bund dotazoval mezi 20. květnem a 19. červnem letošního roku.

Před třemi lety, tedy rok před vypuknutím koronavirové pandemie, se po jiné práci poohlížela jen pětina respondentů. Výrazně navíc ubylo lékařů či lékařek, kteří na otázku „Zvažujete změnu profese?“ řekli jasné „ne“. Zatímco před třemi lety by svou práci nevyměnilo 79 procent dotázaných, letos to bylo už jen 57 procent.

Skoro pětina lékařů neví, zda by šla za jinou prací

Oproti stavu z roku 2019 se totiž vynořila poměrně velká skupina nemocničních doktorů, kteří si nejsou zcela jisti, zda budou chtít bílý plášť oblékat i nadále, nebo ne. „Nevím“ odpovědělo celých 18 procent z téměř 8,5 tisíce dotázaných lékařů a lékařek. Předsedkyně odborového svazu Marburger Bund Susanne Johnaová tato čísla označila podle deníku Deutsches Ärzteblatt za „znepokojující“.

Z průzkumu také vyplynulo, co může být příčinou nárůstu nespokojenosti německých lékařů. Jednou z nich je přetížení. Data sice ukazují, že rozložení skutečně odpracované týdenní doby se mezi lety 2019 a 2022 příliš nezměnilo (přes 80 procent lékařů odpracuje více než 40 hodin týdně), poměrně hodně se ale změnilo rozložení lékařů podle toho, jakou pracovní dobu by si přáli mít.

Před třemi lety si 30 až 39 hodin týdně přálo pracovat 34 procent dotázaných, letos to bylo už 39 procent. O šest procentních bodů se snížil také podíl těch, kteří by si přáli pracovat 40 až 48 hodin týdně (na 42 procent).

Tři hodiny denně zabere byrokracie

Německým nemocničním lékařům a lékařkám také vadí přílišné papírování. Administrativou prý stráví v průměru tři hodiny denně, což obnáší mimo jiné sběr dat, organizační úkony a podobně. 32 procent dotázaných dokonce uvedlo, že byrokracie jim zabere až čtyři hodiny denně.

„Jestliže téměř 60 procent našich členů říká, že tři či více hodiny věnují administrativě, znamená to, že tento čas nemohou věnovat svým pacientům. Myslím si, že je to skandál, kolik času se plýtvá sběrem dat a dokumentací,“ komentovala výsledky šéfka Marburger Bundu Johnaová.

Podle ní to má jasný negativní dopad na péči o pacienty a pracovní spokojenost lidé v lékařských profesích. „Kdyby se jen polovina času věnovaného nesmyslnému a nadbytečnému papírování podařila ušetřit, bylo by to znát na objemu péče, který bychom mohli věnovat pacientům navíc. Debyrokratizace musí být konečně prioritou státní zdravotní politiky,“ dodala Johnaová.

Digitalizace nefunguje a nepomáhá lékařům

Tomu by výrazně pomohlo urychlení digitalizace zdravotnictví. Jenže z průzkumu vyplynulo, že mnoho zdravotnických zařízení nemá dostatečné softwarové, ale ani hardwarové vybavení. Polovina dotázaných uvedla, že se občas setkávají s duplicitně vyplňovanými údaji, třetina pak řekla, že se jim to stává často a jen necelá pětina, že zřídka.

„Je nutné zadávat stále stejná data, protože systémy nemají takové funkce, aby se to nemuselo dít. Při nákupu softwaru jeho následní uživatelé zpravidla nemají možnost říci, co by měl umět nebo co by potřebovali. Také téměř neexistuje školení podporované odděleními IT. Digitalizace nefunguje, přestože má velký potenciál, aby lékařům usnadnila práci,“ poukázala předsedkyně Marburger Bundu.

Johnaová rovněž ostře zkritizovala zaměstnavatele, kteří během dvou pandemických let snížili počty lékařů. „Naši členové hlásí dlouhou pracovní dobu a spoustu přesčasů. Přesto je řada pozic neobsazených, což sice zvyšuje finanční zisk, avšak na úkor zdraví a spokojenosti zaměstnanců,“ uzavřela Susanne Johnaová.

Petr Musil

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY