Čtvrtek, 29. září, 2022

Připojištění nesmí znamenat možnost bezbřehosti požadavků, říká šéf Sdružení ambulančních specialistů Zorjan Jojko

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Cestu k připojištění možná otevře utlumování některých zdravotních výkonů způsobené kombinací stávajícího nastavení úhrad a zdražování, domnívá se předseda Sdružení ambulančních specialistů Zorjan Jojko. Zavedení spoluúčasti pacientů podle něj dává smysl nejen u řady výkonů, ale také v případě léčiv s nízkou úhradou pojištění. Je však otázkou, zda je vlivem všeobecné finanční nejistoty pro zavedení připojištění vhodná doba. A také politická vůle.

Vláda má ve svém prohlášení možnost zavést připojištění pro občany na dobrovolném základu. Identifikujete oblasti léčby, na které se dnes nebo v budoucnu nedostávají nebo nebudou stačit finanční prostředky?

Myslím, že v hledání těch oblastí je třeba počkat ještě pár měsíců. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že budou-li úhrady v roce 2023 nastaveny plošně jako 104 procenta roku 2022 a přitom bude pokračovat to raketové zdražování všeho, jak je tomu dnes, začnou být některé výkony na straně poskytovatelů utlumovány, protože nebudou dostatečně hrazeny, respektive se stanou ztrátovými. Tím se možná otevře cesta i k připojištění. Měl-li bych ale uvažovat nezávisle na této situaci, myslím, že typickým příkladem by mohly být některé oblasti telemedicíny. Osobně si myslím, že celkově ta myšlenka vázne ve třech bodech. Za prvé jsou pacienti léty vychováváni, že vše pro ně potřebné mimo doplatky za léky je zadarmo nebo skoro zadarmo. Za druhé v rámci probíhajícího zdražování velká část pacientů absolutně či relativně chudne. V poslední době slýchám v ambulanci daleko častěji než dříve požadavek, abych hledal při předpisech léky bez doplatku nebo s minimálním doplatkem. A za třetí, nikdo zatím nijak nedefinoval rozsah připojištění a toho, co za něj pacienti budou moci dostat. Lze si nejspíše těžko představit, že by prosté přihlášení se k připojištění znamenalo možnost úplné bezbřehosti požadavků. Pro ilustraci si představte situaci, že by existovalo pojištění na konzumaci jídla v restauracích a bylo by zavedené připojištění. Asi těžko by obsahovalo právo připojištěného sedět v kterékoli restauraci od rána do večera a sníst, co ho napadne. Myslím tedy, že musíme počkat na konkrétní podobu myšlenky.

Identifikujete nějaké zdravotní výkony, které dnes není možné hradit z veřejného zdravotního pojištění, a přitom by mohly přinést vyšší kvalitu nebo komfort pro pacienta?

Takových výkonů je jistě celá řada. Sám jsem zmínil telemedicínu, když se ale podíváte na zápisy z jednání pracovní skupiny k seznamu výkonů např. v posledním roce, nesporně dostanete řadu nápadů, jak nové či upravované výkony rozkvalifikovat na základní a vyšší podoby. Co ale musí pak nově určitě platit, je to, že základní pojištění by vždy krylo základní verzi výkonu a připojištění jen rozdíl mezi základní a provedenou.

Identifikujete některá léčiva, které dnes nejsou plně hrazena, a dávalo by smysl, aby se na ně lidé připojistili?

Identifikuji velkou řadu léků, které mají jen nízkou úhradu z pojištění, nebo se pacientům vysoké náklady na doplatky za ně vrací až za tři měsíce (např. Brilique). Tady by připojištění jistě mohlo pomoci.

Dává smysl, aby u některých nových terapií mohlo fungovat dobrovolné připojištění?

Nenapadá mě onemocnění či léčebná metoda, která by měla být hrazena jen z připojištění. Myslíte-li ale možnost stratifikace výkonů, pak asi lze pustit fantazii z uzdy velmi lehce.

Potřebuje zdravotnictví vícezdrojové financování a posílení role soukromých zdrojů? Kde nejvíce?

Osobně jsem přesvědčen, že ano. Na druhou stranu si ale myslím, že v rámci velkého zdražování všeho a míry inflace, což má jistě za důsledek velkou finanční nejistotu lidí i firem, pro to dnes není příliš vhodná doba.

Dávalo by někde smysl zavést nebo zvýšit spoluúčast pacientů? Kde?

To by, samozřejmě, smysl dávalo. Některé oblasti jsem už jmenoval výše. Otázkou je, nakolik k tomu je a v dohledné době bude politická vůle, nebo spíš odvaha.

-pur-

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY