Pátek, 19. srpna, 2022

Řada evropských zemí při poslední vlně veder eviduje výrazný nárůst počtu úmrtí

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Řada evropských zemí zaznamenala při poslední vlně veder v polovině července výrazný nárůst počtu úmrtí. Například v Německu v týdnu od 18. do 24. července zaznamenali po očistění údajů v souvislosti s epidemií covidu-19 o 3000 více úmrtí než kolik činil dlouhodobý průměr. Podobnou tendenci zaznamenali statistici také v Británii, Nizozemsku, Španělsku či Portugalsku. Prokázat přímou souvislost mezi vysokými teplotami a nárůstem počtu úmrtí není však jednoduché, napsal server Politico.

V týdnu od 18. do 24. července, když Německo zažívalo vlnu horka a na 40 stupňů Celsia vystoupaly teploty i v severní části země, statistici zaznamenali o 3200 úmrtí více než v průměru za léta 2017 až 2021. Anomální počet zemřelých zaznamenali také o týden dříve, kdy jich bylo bezmála 2000. Počet už je očištěn od úmrtí souvisejícími s covidem-19.

Stejnou tendenci zaznamenaly i další země. V Anglii a Walesu, kde teploty poprvé vystoupaly nad 40 stupňů, rovněž zaznamenali nárůst počtu úmrtí. V polovině července jich bylo téměř o 2000 více než ve střednědobém průměru. O 5000 lidí více pak zemřelo ve Španělsku a o 850 více v Portugalsku. Výkyv směrem nahoru zaznamenalo také Nizozemsko. U řady zemí, například Francie a Itálie, ještě nejsou tyto statistiky dostupné.

Prokázat přímou souvislost mezi nárůstem teplot a vyšším počtem úmrtí není jednoduché. „Horko se neuvádí mezi příčinami smrti,“ upozornil německý meteorolog Stefan Muthers, který se tématem dlouhodobě zabývá a o souvislosti mezi horkem a počtem úmrtí v Německu napsal studii. Muthers se domnívá, že na výkyvu v počtu úmrtí zaznamenaném v polovině července se horko podílelo.

„Jsem si jist, že detailní analýza potvrdí, že vzestupy zaznamenané v tomto časovém rámci jsou jasně spojené s vlnou horka,“ uvedl Muthers. Na rozdíl od ostatních zemí pak Španělsko a Portugalsko rovnou připisují tato nadměrná úmrtí horku.

Vysoké teploty mohou způsobovat kolapsy organismu, jak se například stalo ve Španělsku, kde média informovala o úmrtí při práci metače v ulicích Madridu či skladníka v neklimatizované budově. Častěji ale horka prohlubují už existující nemoci, hlavně ty srdeční a plicní. Kvůli tomu horko může podle Mutherse ovlivňovat počet zemřelých i v týdnech poté, co horko pominulo.

Za jednu z nejsmrtelnějších vln veder je považována ta z července a srpna 2003, která byla podle meteorologů nejhorší od roku 1540. Podle různých zdrojů si vyžádala 30.000 až 70.000 lidských životů. Jen ve Francii v souvislosti s vysokými teplotami zemřelo na 15.000 lidí.

-čtk-

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY