Čtvrtek, 29. září, 2022

Ukrajinské zdravotnictví ničí válka. Stovky zdravotnických zařízení zasáhly těžké zbraně

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Více než dvě třetiny z celosvětového počtu útoků vůči zdravotnickým zařízením se v letošním roce odehrály na Ukrajině. Zdravotnictví v zemi čelí řadě vážných problémů, včetně rizik propuknutí epidemií poliomyelitidy nebo cholery, přesto se ukrajinští zdravotníci snaží poskytnout svým pacientům odpovídající péči, byť to znamená pracovat pod obrovským tlakem a v krizových podmínkách. Stovky nemocnic, poliklinik, ambulancí i lékáren byly poničeny natolik, že nyní není možné obnovit jejich provoz. Do země ale proudí mezinárodní pomoc, jejíž cílem je udržet zdravotnictví v chodu a zajistit nezbytnou zdravotní péči pro akutní i chronické pacienty.

Devětadvacetiletý Oleksij a pětačtyřicetiletá Janina pracují na dětském oddělení nemocnice v Holovanivsku ve středu Ukrajiny. Ona je původem ze Záporoží, on z Melitopolu, oba se však před dvěma lety přestěhovali sem. „Od začátku války 24. února máme sice méně pacientů, ale zato přichází ve vážnějším stavu. Mnoho lidí Ukrajinu už opustilo a ti, co jsou vysídlení v rámci regionu, přesně neví, co děláme,“ popsala organizaci Lékaři bez hranic Janina. Díky podpoře této mezinárodní humanitární organizace může nemocnice fungovat i v krizových podmínkách.

Ukrajinští zdravotníci, získávají cenné znalosti o tom, jak pracovat, i když se situace vyvíjí nepříznivě a současně čelí problémům, na něž nebyli předem připraveni. „Během prvního měsíce války jsme pracovali v noci a náš chirurgický tým byl 24 hodin denně v pohotovosti. Když přišel letecký poplach, šli jsme s našimi pacienty do bunkru. Nyní zůstáváme v bezpečných chodbách,“ dodává s tím, že nemocnice dostává potřebnou humanitární pomoc. Běžné dodávky zdravotnického materiálu a léků na Ukrajinu byly válkou také zasaženy.

„Školení, kterými jsme prošli, jsou hodně důležitá zvlášť tady na venkově proto, aby zaměstnanci získali potřebné znalosti, nepropadali panice a věděli, jak krok za krokem postupovat,“ dodala. Práce je však velmi náročná i pro samotné zdravotníky, protože válka zasahuje také jejich rodiny a blízké. „V Melitopolu mám stále hodně příbuzných. Moji rodiče bydlí poblíž vojenského letiště a pořád slyší vojenská letadla. Lidé, kteří chtějí opustit Melitopol a odejít do jiných částí Ukrajiny, tráví i celé dny na kontrolních stanovištích,“ přibližuje situaci mladý lékař Oleksij. Rozhovor s ním opět přeruší siréna ohlašující blížící se útok. Tento den už potřetí. Přechozí dva letecké poplachy proběhly v noci.

Ukrajina je pro zdravotníky nyní nejnebezpečnější zemí světa

Nebezpečnost práce zdravotníků na Ukrajině potvrzují i aktuální statistiky Světové zdravotnické organizace. Od začátku ruské invaze bylo v zemi potvrzeno 445 útoků vůči zdravotníkům a zdravotnickým zařízením, včetně útoků na transport pacientů či léků a zdravotnického materiálu. Více než dvě třetiny z celosvětového počtu útoků vůči zdravotníkům a zdravotnickým zařízením se tak v letošním roce odehrálo na území Ukrajiny. Nejčastěji se jednalo o útoky těžkými zbraněmi, včetně leteckých útoků, bombardování či ostřelování. Celkově tato zdravotnická zařízení dokázala během jednoho měsíce poskytnout péči pro více než 316 tisíc pacientů.

„Naši zdravotníci si zaslouží naši nejvyšší možnou úctu. Pracují nepřetržitě a starají se o tisíce lidských životů. Děkuji, že jste tu pro nás na lékařské frontě,“ uvedl na konci července při návštěvě jedné z nemocnic, která se stará o pacienty s válečnými zraněními ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Práci zdravotníků v zemi, kterou zmítá válka, oceňuje také ukrajinský ministr zdravotnictví Viktor Liashko: „Jsem velmi vděčný našim zdravotníkům za jejich hrdinství, které prokazují každý den při zachraňování životů Ukrajinců po ostřelování. Dnes více než kdy jindy potřebujeme podporu mezinárodních institucí, které se věnují ochraně lidských životů a zdraví. Jsme proto vděční za podporu, kterou nám WHO poskytuje při zajištění zdravotní péče a zásobování zdravotnickým materiálem. S Regionální kanceláří WHO pro Evropu jsme v kontaktu doslova 24 hodin denně.“

Podle údajů WHO bylo zcela zničeno 122 zdravotnických zařízení a současně poškozeno 481 lékáren, z nichž 43 nemůže být obnoveno. Největší počet těchto útoků se odehrál v Kyjevské, Charkovské, Doněcké a Luhanské oblasti. Současně bylo zničeno 103 sanitek a dalších 200 sanitních vozů bylo zabaveno okupanty. Nicméně WHO se již podílí na obnově zdravotnických zařízení. Prvních 30 z těch, které byly poškozeny ruskými okupanty, se již podařilo zprovoznit. Celkové náklady na obnovu poničené zdravotnické infrastruktury na Ukrajině WHO nyní odhaduje na řádově miliardy dolarů.

Podle Heather Papowitz, koordinátorky programu WHO na pomoc Ukrajině, si v zemi zdravotníci už zvykli pracovat za zvuku střelby či ostřelování za okny. „Svým způsobem tyto informace nyní mizí ze zpráv, ale toto je obrovská krize pro veřejné zdraví,“ popsala agentuře Reuters. Za nejvíce znepokojivou považuje situaci v oblastech, které jsou kvůli probíhajícím bojům či ruské okupaci nepřístupné pro dodávky humanitární pomoci, včetně Donbaského regionu na východě a Chersonské oblasti na jihu země.

„Získání přístupu je to, co řešíme ve dne v noci,“ dodala Papowitz s tím, že to mimo jiné znamená zachovat dodávky léků a zajistit péči o pacienty s fyzickými i psychickými obtížemi. WHO do země již dopravila zdravotnický materiál a další pomoc v objemu 709 tun. Podle informací ukrajinského ministerstva zdravotnictví ruská strana stále blokuje dodávky zdravotnického materiálu.

EU evakuovala více než jeden tisíc pacientů z ukrajinských nemocnic

Součástí pomoci Evropské unie ukrajinskému zdravotnictví jsou také transporty pacientů z tamních nemocnic do zdravotnických zařízení v členských státech EU, aby jim takto byla poskytnuta specializovaná zdravotní péče. Celkem více než jeden tisíc ukrajinských pacientů bylo převezeno do nemocnic v 18 členských zemích EU.

„Neospravedlnitelná ruská válka na Ukrajině dovedla ukrajinský zdravotnický systém k bodu zlomu. Aby EU pomohla Ukrajině vyrovnat se s raketově rostoucími požadavky na kapacity zdravotnického systému, posílila své aktivity. Kromě dodávek zdravotnického materiálu a léků prostřednictvím našeho mechanismu civilní obrany také koordinujeme zdravotní evakuace. Tisíc ukrajinských pacientů bylo převezeno do nemocnic v 18 evropských zemích. Chci proto poděkovat evropským zemím, že v této kritické době přijímají ukrajinské pacienty. Evropská solidarita zachraňuje životy,“ uvedl evropský komisař pro krizové řízení Janez Lenarčič. Tyto transporty ukrajinských pacientů pak podle Evropské komise budou i nadále pokračovat s cílem ulevit jak ukrajinskému zdravotnictví, tak zdravotnickým systémům v sousedních zemích.

Kvůli válce se mohou více šířit infekční choroby

Jednou ze zásadních aktivit WHO na Ukrajině je kontrola šíření infekčních nemocí. Válka jednak znamená zhoršení hygienických podmínek pro řadu obyvatel, ale také narušila očkovací programy v zemi, včetně povinné vakcinace dětí. Podle údajů Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky Ukrajinu kvůli válce muselo opustit více než 10 miliónů lidí své domovy a odešlo do zahraničí. Dalších více než 6 miliónů osob patří mezi nuceně vysídlené a utekly do jiných částí Ukrajiny.

WHO mimo jiné do země dodala a dále distribuovala už více než 25 tisíc balení tetanového séra, které se aplikuje u zraněných jako prevence možných komplikací, včetně úmrtí, způsobeného infekcí. Současně se podílí na obnově narušených očkovacích programů. Například bylo takto aplikováno více než 10 tisíc dávek vakcín proti covid-19. Probíhá také edukace, jak zdravotníků, tak veřejnosti, aby bylo možné šíření infekčních chorob odhalit včas a také odpovídajícím způsobem zasáhnout.

Ludmila Hamplová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY