Evropa je hrdá na svou všeobecnou zdravotní péči. Přesto pacienti stále čekají stovky dní – někdy dokonce roky – než se dostanou k novým lékům. Evropský komisař pro zdraví Olivér Várhelyi otevřeně varuje, že bez rychlejšího schvalování, svižnějšího rozhodování o úhradách a silnější farmaceutické produkce v Evropě bude model zdravotní péče na tomto kontinentu udržitelný stále obtížněji.

Várhelyi o tom hovořil během plenární debaty Evropského parlamentu. Obhajoval zde rozšiřující se balíček opatření EU v oblasti zdraví jako reakci na rostoucí tlak na evropské zdravotnické systémy. Uvedl, že je přesvědčený o správnosti nastoupeného směru. „Demografické změny a nárůst nepřenosných nemocí vystavují jedinečné všeobecné zdravotní pojištění v EU obrovskému tlaku,“ shrnul komisař hlavní výzvy.

Řešení tohoto problému si podle něj vyžádá silnější inovativní a výrobní základnu přímo v Evropě. „Udržení všeobecného pokrytí bude stále obtížnější, pokud pro Evropu nevytvoříme atraktivnější zdravotnický ekosystém,“ řekl. To podle komisaře znamená zajistit, aby inovativní léky byly „vyvíjeny, vyráběny a uváděny na trh v Evropě. A aby všichni pacienti měli rychlý přístup k novým lékům zachraňujícím životy“.

Dotažení zdravotnických legislativ

Zmíněný balíček opatření obsahuje Akt o kritických léčivech, revizi farmaceutické legislativy, chystaný Akt o biotechnologiích, revizi nařízení o zdravotnických prostředcích a nařízení o hodnocení zdravotnických technologií (HTA). Komisař přitom zdůraznil nutnost rychlého pokroku a řádné implementace těchto klíčových návrhů. Jako zásadní milník vyzdvihl nedávnou prozatímní dohodu o Aktu o kritických léčivech a prohlásil: „Učinili jsme velmi důležitý krok vpřed.“

Nová léková legislativa má za cíl posílit výrobní kapacity v Evropě, diverzifikovat zdroje a změnit způsob, jakým státy nakupují kriticky důležité léky. „Členské státy budou muset při veřejném zadávání zakázek podporovat odolnost dodavatelských řetězců léčiv,“ vysvětlil Várhelyi. Vlády nově upřednostní evropskou produkci v oblastech, kde je EU nadměrně závislá na omezeném počtu zemí.

Rychlejší rozhodování o úhradách díky HTA

Várhelyi rovněž důrazně apeloval na členské státy, aby více využívaly nové unijní nařízení o hodnocení zdravotnických technologií (HTA), které má zefektivnit společné klinické hodnocení léků v Evropě. Intenzivnější využívání systému podle něj urychlí národní rozhodování o úhradách.

„Spoléhám na to, že ho členské státy budou efektivně využívat. Aby rozhodnutí o cenách a úhradách nových léků mohla být přijímaná rychleji a měla smysluplný přínos i pro pacienty,“ uvedl komisař. Komise je podle něj připravená tuto dobrovolnou spolupráci dále podporovat.

K posílení dialogu s farmaceutickým sektorem a zvýšení konkurenceschopnosti Evropy má přispět také nově zahájený Kulatý stůl pro zdravotnický průmysl. Várhelyi však zároveň upozornil, že růst domácích kapacit nesmí znamenat izolaci a nesmí být na úkor mezinárodní kooperace.

Mohlo by vás zajímat

„Neznamená to pouze pohled do vlastních řad,“ zdůraznil. „Měli bychom pokračovat v posilování spolupráce, zejména pokud jde o přeshraniční zdravotní hrozby, inovace a regulatorní kooperaci.“

EFPIA varuje: Evropa zaostává

Debata se časově shodovala se zveřejněním nových údajů Evropské federace farmaceutického průmyslu (EFPIA). Průměrná doba do schválení úhrady inovativních léků v Evropě dosáhla 532 dní, přičemž mezi členskými státy existují propastné rozdíly. Zatímco pacienti v Německu čekají na přístup k nové léčbě v průměru 56 dní, v Rumunsku je to přes 1 201 dní.

EFPIA tvrdí, že tato zpoždění způsobují pomalé schvalovací postupy, roztříštěné systémy tvorby cen a úhrad, duplicitní požadavky na dokládání účinnosti a omezení zdravotnických systémů. Organizace také varovala, že Evropa v oblasti schvalování a uvádění léků na trh stále více ztrácí půdu pod nohama ve srovnání se Spojenými státy. EFPIA proto prosazuje rychlejší regulatorní postupy, urychlené schvalování klinických studií a důslednější implementaci evropských farmaceutických a biotechnologických reforem.

Článek byl převzatý ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.