Ilustrační foto: Public Domain Pictures

Už za pár dní startuje v Německu eRecept. Jenže na poslední chvíli se objevily technické potíže

Nejen recepty pro vydávání léků, ale také potvrzení o pracovní neschopnosti má v Německu od září začít fungovat také v elektronické formě. Jenže pár dní před startem pořád není vše připraveno. Národní asociace lékařů zdravotních pojišťoven varuje, že projekt technicky stále v mnoha případech „hapruje“. S odkazem na průzkum asociace to uvedl německý odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

Podle průzkumu, kterého se zúčastnilo kolem čtyř tisícovek lékařských praxí v Německu, je 87 procent z nich připraveno vydávat potvrzení o pracovní neschopnosti také v elektronické formě. Každý druhý praktický lékař dokonce výhradně elektronicky.

Jenže mnoho je také těch, kteří jen pár dní před celoplošným ostrým startem elektronického vydávání neschopenek a receptů pro výdej léků hlásí technické trable. Lékaři si také stěžují na velkou spotřebu dodatečného času, aby vůbec byli schopni elektronické neschopenky a recepty vystavit. S odkazem na průzkum Národní asociace lékařů zdravotních pojišťoven (KBV – Kassenärztliche Bundesvereinigung) to uvedl odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

Více než polovina praktiků hlásí problémy

A zdá se, že mnohem větší technické potíže panují u vystavování a zasílání elektronických neschopenek. Jen 53 procent lékařských praxí potvrdilo, že vše funguje hladce. Zbytek naopak uvedl, že digitální zasílání bylo doprovázeno komplikacemi, nebo že dokonce na nějaký část nebylo vůbec možné.

Asi třetina praktických lékařů si stěžovala na problémy s dostupností poskytovatelů připojení i vlastní aplikace, skrze kterou se dokumenty do systému zadávají. Přibližně desetina pak hlásila, že jejich pacienti mají problémy s obdržením elektronického receptu nebo neschopenky. Praktikům se rovněž nelíbilo, že se museli v této oblasti dovzdělat sami, přestože to měl být úkol pro zdravotní pojišťovny.

Že je vystavování elektronických dokumentů časově náročné, bylo podle KBV patrné prakticky z celého průzkumu. Mnozí lékaři si stěžovali, že zejména vydání elektronické neschopenky trvá mnohem déle než vyplnění a vydání papírového formuláře.

Strašně to trvá a přidělává práci

„Stojí to čas, který nám pak chybí pro péči o pacienty,“ uváděli často respondenti. Pokud by vedle elektronického vydávání museli lékaři právě kvůli technickým potížím vydávat ještě i papírové doklady, časová ztráta by pochopitelně narůstala. A to hlavně v ordinacích, které obsluhují větší počet pacientů.

V případě elektronického receptu je podíl nespokojených praktických lékařů o něco nižší. Jen asi desetina v průzkumu uvedla, že vystavení eReceptu trvá příliš dlouho. Největší výtka směřuje k vytištění eReceptu s kódem, a to pro pacienty, kteří nedisponují potřebnou aplikací, která by umožnila přijetí receptu plně v elektronické formě. A u těch, kteří aplikaci mají, se rovněž vyskytlo poměrně vysoké procento problémů s přijetím eReceptu.

„Výsledky průzkumu jasně ukazují, že lékaři jsou digitalizaci zdravotnictví otevřeni,“ uvedl pro deník Deutsches Ärzteblatt Thomas Kriedel, člen představenstva KBV. O to více mu ale vadí, že technologie nefunguje bez problémů a že praktici mají s vystavováním elektronické neschopenky a elektronického receptu mnohem více práce než s jejich papírovými předchůdci.

Funkčnost je základ pro úspěšnou digitalizaci

„Skutečnost, že lékař musí ve své ordinaci někdy čekat déle než minutu, než se data u každého pacienta přenesou, je neudržitelná u takové aplikace, jakou je elektronická neschopenka a eRecept,“ dodal Kriedel. A uvedl, že již vyzval společnost Gematik, která celý projekt provozuje a zaštiťuje, aby problémy odstranila. „Potřebujeme, aby všechno fungovalo hladce,“ řekl dále Kriedel z vedení KBV.

Podle něho je ale nutné, aby problémy odstranili také ti, kdo zajišťují připojení potřebné technologie k síti. „Funkčnost je základní požadavek pro úspěšné zavedení elektronické neschopenky i eReceptu. Zdravotní pojišťovny by navíc měly o přechodu na elektronickou verzi formulářů konečně informovat své pojištěnce. To není úkolem praktických lékařů,“ uzavřel Thomas Kriedel.

Petr Musil