Pátek, 19. srpna, 2022

Vzhlížíme k výsledkům buněčné terapie, říká o budoucnosti onkologických léků Kateřina Kopečková z FN Motol

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Nová léčiva, nové možnosti terapie a zlepšení života i prognózy pacientů s nádorovými diagnózami. Jakým směrem se díky novým lékům bude vyvíjet onkologická péče o českého pacienta, popisuje pro Zdravotnický deník MUDr. Kateřina Kopečková, Ph.D., zástupkyně přednostky pro vědu a výzkum Onkologické kliniky 2. LF UK a FN Motol. Pro udržení kvality a dostupnosti onkologické péče je nutná politická diskuze na téma úhrad a centrálního nákupu léků, domnívá se lékařka. Za klíčovou také považuje dostupnost zdravotnických dat. „Právě ta mohou zásadním způsobem ovlivnit kvalitu onkologické léčby a její plánování,“ konstatuje.

Máte přehled o tom, jaká léčiva v horizontu přibližně tří až pěti let vstoupí ve vaší odbornosti na český trh? Která to budou?

Určitý horizon scanning je možný dle výsledků publikovaných klinických studií a informací z odborných setkání. V příštích letech očekáváme další vstup léčebných konjugátů a léčebných přípravků ovlivňujících imunitní systém a nádorové mikroprostředí, buněčné terapie i pro oblast solidních nádorů a genové léčby.     

Očekáváte v rámci vaší odbornosti nějaké medicínsky průlomové nebo významně zlepšující možnosti terapie?

Vzhlížíme k výsledkům buněčné terapie, identifikaci specifických mutací zodpovědných za nádorový růst a možnosti cílené terapie.

Jaké možnosti léčby mohou tyto terapie přinést lékařům a pacientům?  

Samozřejmě zlepšení života a prognózy nemocných s nádorovými diagnózami ve všech parametrech protinádorového efektu. Jednak v podobě prodloužení přežívání, ale také kontroly nádorového onemocnění ve smyslu přeměny akutního nádorového onemocnění v chronické, jak už vidíme u celé řady diagnóz. 

Je na to český systém lékové politiky jak z hlediska metod a hodnocení vstupu léčiv na trh, tak z hlediska objemu finančních prostředků, které má k dispozici, dostatečně připraven?

Budu doufat, že ano. Avšak aby byla udržena kvalita a dostupnost onkologické péče, budou zajisté nutné další kroky. Těmi jsou změna designu klinických studií – především v kontextu cílené léčby napříč diagnózami, přizpůsobení se regulačního prostření novým typům léčby a hodnocení účinnosti a bezpečnosti, nebo zavzetí plátců do systému hodnocení nových léků již v předregistračním období a na úrovni registrace. Je nutná politická diskuze na téma výše ochoty platit za nové efektní léky, problém vnímám také v rozdílném přístupu plátců k úhradě některých inovativních léků.

Recentní pandemické období otevřelo otázku centrálního nákupu léků, otázka k diskuzi je to bezesporu zvláště u finančně nákladné terapie pro menší skupiny nemocných, například se vzácnými nádory. Na to navazuje také otázka centralizace nákladné péče a její dostupnost pro každého správně indikovaného pacienta.  Za klíčovou považuji dostupnost standardizovaných dat nejen z onkologického registru, která mohou zásadním způsobem ovlivnit kvalitu onkologické léčby a její plánování.       

V předchozím rozhovoru odpovídal na totožné dotazy pro Zdravotnický deník výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář.    

Silvie Purmová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY