Infekce dýchacích cest jsou obvykle spojovány s podzimem a zimou, i když některé virózy se častěji objevují v létě. Vysvětlením jsou specifické vlastnosti některých virů, ale i lidské chování, kdy více cestujeme, potkáváme se s velkým množstvím lidí a současně trávíme více času v klimatizovaných prostorách. Svou roli sehrála i pandemie, kdy protiepidemická opatření, jejichž smyslem bylo bránit šíření covid-19, snížila výskyt také dalších infekcí.
Letošní léto je oproti předchozím z hlediska výskytu běžných respiračních nákaz odlišné. Svou roli v tom sehrála jak pandemie, tak vlastnosti některých virů, pro něž je možná trochu překvapivě léto příznivějším obdobím pro šíření než chladnější měsíce roku. Vysvětlením toho, proč mnozí z nás ve srovnání s předchozími roky zažíváme „letní nachlazení“ častěji, se věnuje mikrobioložka Fidelma Fitzpatrick, vedoucí oddělení klinické mikrobiologie na dublinské RCSI University of Medicine and Health Sciences, ve svém článku pro magazín The Conversation.
Obvyklé je, že se chřipka a lidský respirační syncyciální virus (RSV) snadněji šíří v zimních měsících, kdy jsou venkovní teploty nižší a více času trávíme s ostatními lidmi v uzavřených prostorech. Existují však běžné viry, například parainfluenza 3 nebo enteroviry, jejichž šíření je snadnější právě v létě či na začátku podzimu, kdy panuje teplé počasí. Oba viry způsobují něco, co běžně označujeme jako „nachlazení“, tedy rýma, zvýšená teplota, celková únava, bolesti svalů, kašel či bolest hlavy. Parainfluenza může pak způsobit i bronchitidu nebo zápal plic.
„Zdá se neintuitivní, že určité virové infekce jsou častější v teplejších měsících, kdy trávíme více času venku. Ale v teplejších měsících se také hodně socializujeme a hodně cestujeme, kdy se potkáváme s velkým množstvím lidí, někdy z různých částí světa. Mnoho z nás také preferuje klimatizované prostory, když je horké počasí,“ popisuje mikrobioložka.
Některé viry mají „lepší vlastnosti“ pro šíření v létě
Existuje i čistě biologické vysvětlení toho, proč se některé virové infekce šíří v letních měsících. Konkrétně jde o to, že mnoho „zimních virů“, jako je chřipka nebo RSV, patří mezi tzv. obalené viry, chráněné lipidovým obalem. Ten mimo jiné sehrává svou roli i při tom, jak se viry snaží vyhnout zničení ze strany imunitního systému. „Obalené viry bývají náchylnější k teplu a suchu než viry, které obaly nemají. To je jeden z důvodů, proč se má za to, že viry „zimního nachlazení“ snáze přežijí v chladnějším zimním prostředí,“ vysvětluje Fitzpatrick.
Některé letní viry, například enteroviry, tento obal nemají, ale virus parainfluenzy ji má. „Ve skutečnosti se virus parainfluenzy 3 častěji šíří, když jsou vysoké teploty a nízká vlhkost, ačkoliv dokáže přežít v různých podmínkách vlhkosti. To naznačuje, že kromě obalu mohou hrát určitou roli v tom, v jakých podmínkách dokáže virus přežít a šířit se, také další struktury viru. Ale k lepšímu pochopení bude potřeba dalšího výzkumu na toto téma,“ přibližuje mikrobioložka.
Pandemie změnila naše chování i šíření virů
Získaná imunita proti virům, které způsobují „nachlazení“, je pouze krátkodobá, tedy i dřívější prodělání nás nechrání před opakovanou infekcí. „Tedy každé roční období, kdy jsme vystaveni novým variantám, se náš imunitní systém snaží přizpůsobit. Během pandemie byla díky různým opatřením, jako fyzické distancování nebo nošení roušek, omezena expozice těmto virům. Když jsme se znovu začali stýkat, začaly kolovat viry nachlazení, avšak naše imunita nebyla posílena tím, že by se s těmito viry setkala v předchozím roce,“ vysvětluje Fitzpatrick. Nárůst letních virových infekcí je tak letos pravděpodobně způsoben tím, že oproti předchozím rokům více cestujeme, více se setkáváme s jinými lidmi, méně nosíme roušky a současně nám chybí imunitní zkušenost ze setkání s respiračními viry z předchozího roku.
Svůj vliv mohou mít i klimatické změny, kdy řada oblastí zažila vlny extrémních veder. „Výkyvy teplot a vlhkosti mohly letos hrát roli v přenosu virů způsobujících běžné nachlazení. Tyto faktory budou v budoucnu ještě důležitější a mohou dokonce změnit to, v jakém ročním období se určitými viry setkáváme. Klimatické změny mohou v budoucnu zhoršit šíření virů,“ varuje expertka.
To je bohužel reálný scénář. Nedávno byla v žurnálu Nature Climate Change publikovaná studie, která se zaměřila na sledování dopadu klimatických změn na šíření infekčních chorob. Výsledek byl alarmující. Klimatické změny zlepšují podmínky pro šíření 58 procent procent lidských infekčních onemocnění. „Čísla jsou otřesná. Z celkem 375 lidských nemocí jsme u 218, tedy více než u poloviny, zjistili, že mohou být ovlivněny změnou klimatu,“ vysvětluje autorský tým. A dodává konkrétní příklady: „Záplavy mohou šířit hepatitidu. Rostoucí teploty mohou prodloužit život komárů šířících malárii. Sucha pak mohou hlodavce nakažené hantavirem přivést při hledání potravy do blízkosti lidských komunit.“
Ludmila Hamplová
