Podle WHO z doposud hlášených případů plyne, že se opičí neštovice týkaly především, nikoliv však výhradně, mužů, kteří měli sex s muži. Je třeba ovšem mít na paměti, že se tato infekční choroba zatím nedostala do komunit, kde jsou provozovány intenzivní heterosexuální aktivity. Foto: PxHere

Orální i anální sex může být zdrojem opičích neštovic. Ale jak o tom mluvit?

Mluvit o sexu bez zbytečných předsudků, ale ani nezamlčovat reálná rizika, která s různými aktivitami přichází, to je cesta, jak mít šíření (nejen) opičích neštovic pod kontrolou. Komunikace s veřejností o infekci, která se, byť ne výhradně, přenáší také při sexu, je však výzvou. Zvlášť když jsou ve hře obavy společnosti, které snadno můžou sklouznout k obviňování nebo dokonce stigmatizaci mužů majících sex s muži.

I když opičí neštovice nejsou novým onemocněním, jejich výskyt v letošním roce je spojen s řadou otázek a nejistoty na straně veřejnosti. Podle údajů Světové zdravotnické organizace bylo od 1. ledna do 7. září letošního roku laboratorně potvrzeno 54 709 případů této infekce v celkem 102 zemích světa. „Většina doposud hlášených případů byla identifikována prostřednictvím služeb v oblasti sexuálního zdraví nebo jiných zdravotnických zařízení a týkala se především, nikoliv však výhradně, mužů, kteří měli sex s muži,“ konstatuje WHO (nejedná se o kategorii sexuální orientace, ale sexuálního chování – pozn. redakce).

Jednoduše řečeno, opičí neštovice se přenáší při blízkém fyzickém kontaktu, kdy se člověk dostane do kontaktu s puchýři či jejich obsahem. To může být při sexu, nikoliv však výhradně při něm. Opičí neštovice tak nejsou kvalifikovány jako pohlavní onemocnění, byť právě sexuální aktivity jsou častým zdrojem přenosu. K nákaze může dojít jak při vaginálním, análním i orálním sexu. To, jak popisuje americký zpravodajský portál Vox.com, znamená nemalé výzvy na poli komunikace v oblasti veřejného zdraví. Aneb, jak mluvit o tom, že určité sexuální chování může přinášet i riziko nákazy, jak snížit a současně, jak nebýt zbytečně stigmatizující?

Stigma spojené s opičím neštovicemi je bohužel reálné. Zkušenost s tím mají i organizátoři Prague Pride, kteří obdrželi několik nenávistných útoků a výhružek, které se pojily právě s touto infekcí. A to navzdory tomu, že právě zde se organizátoři snažili o informovanost návštěvníků a současně spolupracovali s hygienou.

„Stigma a obviňování nabourávají důvěru i kapacity účinně reagovat během epidemií, jako je tato,“ varuje Matthew Kavanagh, zástupce ředitele UNAIDS. „Zkušenosti ukazují, že stigmatizující rétorika může znemožnit rychle reagovat způsoby založenými na důkazech. Místo toho roztáčí spirálu strachu, rostou bariéry pro vyhledání odborné pomoci, brání se úsilí identifikovat jednotlivé případy a dochází k podpoře neúčinných represivních opatření,“ dodává s tím, že opičí neštovice mohou skutečně postihnout úplně kohokoliv. „Stigmatizace kohokoliv kvůli jakékoliv nemoci je nepřijatelná. Každý, kdo má blízký fyzický kontakt s osobou nakaženou opičími neštovicemi, je sám ohrožen infekcí, bez ohledu na to, co dělá nebo s kým se rozhodne mít sex. Stigmatizace situaci pouze zhoršuje,“ zdůraznil Srdan Matić, zástupce WHO v České republice.

Nejasná komunikace epidemii nezastaví

Jak upozorňuje Vox.com, právě organizace, které se věnují mužům, jenž mají sex s muži, jsou těmi, které jsou včele otevřené komunikace o opičích neštovicích: „Je načase, aby úředníci v oblasti veřejného zdraví a vedoucí lékařské osobnosti, kteří slouží veřejnosti, udělali totéž.“ To v praxi znamená předávat velmi konkrétní informace o tom, jaké sexuální chování je rizikové, což může být podle portálu užitečné pro pochopení lidmi „napříč spektrem anatomie a sexuální orientace“ jak se chránit.

To znamená komunikovat i konkrétních aktivitách, které mohou vést k přenosu. „Je důležité poznamenat, že nakazit opičími neštovicemi se může každý, bez ohledu na svou sexuální orientaci a pohlaví. Ve světě jsou zaznamenány případy nákazy i u žen a u dětí. Informování o rizicích nákazy nesmí být vnímáno jako forma stigmatizace skupiny lidí, kde se nemoc aktuálně nejvíce šíří. Riziku infekce jsou vystaveni lidé, kteří jsou v úzkém kontaktu s někým, kdo je infekční. Riziko nákazy je vysoké zejména u osob s mnoha sexuálními partnery. Potenciálně jsou v riziku také členové domácnosti a zdravotníci,“ informovala média Barbora Macková, ředitelka Státního zdravotního ústavu.

Podle materiálů Světové zdravotnické organizace, které byly přeloženy také do češtiny, to znamená vědět, že k přenosu dochází při blízkém fyzickém kontaktu, včetně sexu. Proto je důležité znát příznaky infekce, věnovat se bezpečnému sexu, včetně možného omezení počtu sexuálních partnerů. „Čím více sexuálních partnerů, tím je větší riziko expozice i šíření,“ popsala pro Vox.com Chloe Orkin, specialistka na infekční onemocnění působící na Queen Mary University of London. Proto není nijak překvapivé, že k šíření dochází na hromadných akcích, kde není až tak neobvyklé, že lidé mají i více sexuálních partnerů během několika hodin. K přenosu ale může dojít i při tanci v klubu nebo třeba v sauně.

Orkin vedla tým, který provedl studii zahrnující 528 případů opičích neštovic ve Velké Británii. Ukázalo se, že poprvé se puchýřky objevily v místech, kde se pravděpodobně vir dostal do organismu. Vstupními místy tak byly penisy, ústa nebo pozadí. I další studie pak přinesly důkazy, že právě kontakty přes tato místa, jsou zodpovědné za velkou část případů současného šíření infekce. K nákaze tak může dojít i při orálním nebo análním sexu, včetně praktik, kdy lidé líbají anální otvor. „Byl bych velmi opatrný, abych toto charakterizoval jako jedinečný druh sexu, který mají muži mající sex s muži,“ varoval John Brooks, vedoucí oddělení prevence HIV a reakce na šíření opičích neštovic amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), s tím, že na začátku šíření viru HIV se veřejnost mylně domnívala, že k nákaze nemůže dojít při heterosexuálním sexu. Nyní ale v subsaharské Africe většinu případů onemocnění tvoří heterosexuální lidé.

Navíc je třeba mít na paměti, že se opičí neštovice zatím nedostaly do komunit, kde heterosexuální lidé mají intenzivní sexuální kontakty. „Pokud by se virus dostane do hustých a aktivních sítí heterosexuálních lidí, jako jsou sexuální pracovnice nebo lidé vyhledávající swingers party, myslím, že by se rychle rozšířil,“ dodala Orkin.

Organizátoři Prague Pride čelili útokům

I v Česku jsou organizace, které se věnují (nejen) mužům mající sex s muži a snaží se je intenzivně informovat o zdravotních rizicích. Konkrétní příkladem byl festival Prague Pride, kdy organizátoři spolupracovali s Hygienickou stanici hl. m. Prahy a věnovali se také zajištění dostatečné informovanosti návštěvníku i přístupu k dezinfekci. Mimo jiné zde byla na několika místech rozmístěna mobilní umyvadla s dávkovači mýdla. „Informace o zdravotních rizicích a preventivních opatřeních jsme zahrnuli do komunikace na sociálních sítích, kdy jsme průběžně připomínali prevenci a zároveň jsme vše důležité umístili na festivalový web do sekce Zdraví na festivalu,“ přibližuje Karolina Böhmová, tisková mluvčí spolku Prague Pride s tím, že se tématu opičích neštovic budou v rámci komunikace věnovat i nadále.

Součástí Prague Pride byla také možnost anonymního testování HIV, žloutenky typu B a C a syfilis, kterou zajišťovala Česká společnost AIDS pomoc. Letos pak nově byla k dispozici mobilní venerologická ambulance. „Naši lékaři měli podezření na jeden případ opičích neštovic, což se ale při následném vyšetření v Ústřední vojenské nemocnici v Praze nepotvrdilo,“ říká Jiří Pavlát, ředitel Domu světla České společnosti AIDS pomoc. „Klienti ve zvýšeném riziku, tedy muži, kteří mají sex s muži, se o opičí neštovice zajímají. Máme pro ně informační letáky, které nám poskytla Kancelář Světové zdravotnické organizace v ČR v češtině, a tyto distribuujeme. Také poskytujeme informace na našem webu a sociálních sítích,“ dodává.

Naopak pro klienty organizace Rozkoš bez rizika, která nabízí zdravotní a sociální služby sexuálním pracovnicím a pracovníkům, zatím opičí neštovice nejsou tématem, o než by se příliš zajímali. „Obecně, naše klientela opičí neštovice příliš neřeší, možná i vzhledem k tomu, že jsou méně medializované, i k nízkému počtu nakažených na území ČR,“ popisuje Pavel Ubrankowicz, PR manažer organizace s tím, že zdravotní a sociální pracovnice sledující aktuální informace jak ze strany WHO, tak českých úřadů. „Získali jsme tak co nejkomplexnější informace o opičích neštovicích (symptomy, doba infekčnosti, léčba, možnosti testování). Proškolili jsme naše zaměstnance. V rámci odborného sociálního poradenství pak našim klientkám a klientům předáváme poznatky ohledně této infekční nemoci a edukujeme je,“ dodává.

Ludmila Hamplová