Pomoci dětským lékařům s odhalováním podezření na týrání, zneužívání či zanedbávání dětí by měla nová příručka, kterou připravila Odborná společnost praktických dětských lékařů (OSPDL) s Nadací Sirius. Zástupkyně společností dnes příručku představily na tiskové konferenci. Podle nich se v Česku dlouhodobě nedaří zachycovat týrané děti včas. Důvodem jsou mimo jiní nejasná pravidla výměny informací mezi aktéry v systému a nejednotnost pohledu lékařů a orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) na to, kdy je dítě ohrožené.
Nový návod pro lékaře nese název Doporučení pro praxi – Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě v ordinaci PLDD (praktických lékařů pro děti a dorost). Lékařům by měl dát podle předsedkyně OSPDL Aleny Šebkové jistotu, že se za nahlášení podezření na týrání či zanedbávání dítěte nemusí bát postihů. Návod popisuje, jak by měli lékaři na podezření reagovat a koho a jak dál oslovit. Vyhodnocení podezření je podle ní pak třeba na policii či orgánu sociálně-právní ochrany dětí.
Příručka se zabývá problematikou fyzického, psychického či sexuálního týrání dětí a věnuje se i komunikaci s rodiči a úřady. Na zpracování jednotlivých kapitol se podle Šebkové podílely například odborné společnosti sociální pediatrie, dětské psychologie, gynekologie a rovněž ministerstva zdravotnictví, sociálních věcí, vnitra a spravedlnosti. Brožuru již mají lékaři k dispozici ve svých ordinacích, ke stažení je také na webu www.ospdl.cz.
Samotná příručka ale podle ředitelky Nadace Sirius Dany Lipové situaci ohrožených dětí nezlepší. Potřeba by podle ní bylo i to, aby se sjednotila evidence těchto dětí a jejich vyhodnocování a stanovila se jasná pravidla mezioborové spolupráce v případě podezření na týrání dítěte. S Šebkovou se shodly, že například OSPOD vyhodnocuje podobné situace týkající se podezření na ohrožení dítěte v různých krajích často velmi odlišně. Liší se také názory lékařů a OSPOD na to, v jakých případech je dítě ohrožené, a kdy není. Nadace Sirius chce i proto v následujících měsících organizovat setkání k prohloubení spolupráce lékařů a OSPOD, řekla Lipová.
Zachytávat týrané děti včas se podle ní v Česku nedaří dlouhodobě. V celé populaci je podle odhadu až pět procent dětí, které doma zažívají násilí, uvedla. V loňském průzkumu UNICEF přiznalo násilí v rodině zhruba 14 procent dětí, OSPOD ale ve své evidenci vede jen 0,05 procent dětí z ČR, řekla. Snadněji se podle ní odhaluje fyzické násilí, obtížnější je to s psychickým týráním. Vyšší pravděpodobnost výskytu potíží je v rodinách postižených alkoholismem nebo kumulací stresu, dodala.
Za sedm posledních let bylo podle dat ministerstva práce a sociálních věcí utýráno 39 dětí, 700 má trvalé následky, 304 otěhotnělo v důsledku znásilnění a 12.500 potřebovalo péči psychologa. Na včasném záchytu ohrožených dětí měla v uplynulých dvou letech negativní vliv i epidemie covidu-19, kdy se omezil jejich kontakt s lékaři, učiteli a spolužáky.
-čtk-
