Kandidát na žilinského župana Igor Janckulík. Foto: archiv I. Janckulíka s jeho souhlasem

Problém není postavit nemocnici, ale jestli se tam všichni dostanou včas, říká kandidát na žilinského župana Igor Janckulík

O post předsedy Žilinského samosprávného kraje (ZSK) chce v říjnových volbách na Slovensku zabojovat i Igor Janckulík z mimoparlamentní strany KDH. Podporují ho i strany SNS, Dobrá volba a Umírnění. Žilinský kraj by měl z plánu obnovy získat i novou nemocnici v Martině. Janckulík v rozhovoru pro Zdravotnický deník říká, že každá nová nemocnice regionu pomůže. „Není problém postavit zdravotnické zařízení, ale to, jestli se tam někdo z větší dálky dostane včas, protože stále nemáme dokončené dálnice. Na větší operaci člověk zajede i do Prahy, my zde však mluvíme o akutních případech,“ říká kandidát na žilinského župana.

Jako místopředseda kandidujete na župana spolu se současnou předsedkyní. Nekomplikuje to vaše vzájemné fungování a momentální spolupráci na úřadě?

Asi tři roky jsem jen papírový místopředseda. Paní županka mi kompetence místopředsedy vzala a v roce 2020 jsem se této funkce vzdal. Odvolat mě však může jen zastupitelstvo, a županka dosud nedala o mém odvolání hlasovat. Takže jsem zůstal místopředsedou bez pravomocí. Působím tedy jako jeden z 57 krajských poslanců.

Proč jste se vzdal funkce?

Protože jsem kritizoval například řešení příměstské dopravy. V současnosti se potvrzují má slova, že to bude mít obrovský dopad na rozpočet Žilinského samosprávného kraje. Nesprávným rozhodnutím přicházíme o pět milionů eur ročně, které bychom mohli využít na zdravotnictví, sociální věci či silnice. S župankou jsme se rozcházeli i v pohledu na řízení kraje. Mám jinou představu o tom, jak by se mělo zacházet s veřejnými zdroji. Měsíc před volbami byla podepsána smlouva na letiště. Projekt Efektivní veřejná správa za 2,5 milionu eur zaměstnává spoustu dohodářů, kteří vydělávají 40 eur na hodinu, někteří mají i dvě smlouvy. Pro kraj pracují také ​​její rodinní přátelé či lidé ze strany OĽaNO. Měli jsme například evropský týden mobility a županka místo toho, aby investovala do věcí, které budou lidi v dlouhodobém horizontu motivovat k cestování veřejnou dopravou či na kole, rozhodla jen o levnějších jízdenkách.

To jsou zřejmě také důvody, proč kandidujete.

Přesně tak. Víte, úřad nemůže fungovat, má-li například v průběhu pěti let čtvrtého ředitele. Už ani nevím, kolikátého ředitele máme na oboru dopravy. A když už neuměli nikoho na tento post najít, vybírali ho podle psychologického posudku za více než pět tisíc eur. Takhle se to prostě nedělá.

Určitě se v zemi udělaly i pozitivní věci. Můžete je jmenovat?

Udělala se spousta pozitivních věcí, hlavně v oblasti silnic, které jsem měl na starosti a dodnes jsou v pořádku. Avšak silnice, které se rekonstruují v současnosti, mají neaktuální projektovou dokumentaci. Například most v Krasňanech, u kterého se použila stará projektová dokumentace a před rekonstrukcí se neudělala diagnostika. Kdyby ano, bylo by zjištěno, že most je více poškozen, než se předpokládalo. Nyní nevědí, jestli ho mají uzavřít, nebo ne. Neudělal se ani průzkum na hustotu dopravy. Slabá je i spolupráce mezi krajem a správou silnic, kraj opravuje i dobré cesty, které se opravovat nemusí. Jednoduše to tady nefunguje.

Žilinský kraj v hodnocení transparentnosti klesl z druhého na šesté místo. Jaká je příčina takového propadu?

Stačí se podívat na volební kampaň paní předsedkyně kraje. Nikdo neví, kolik vlastně stojí. Sama sice říká, že do kampaně nedala ani jedno euro, ale nemáme si to jak ověřit. Já mám například na transparentním účtu přesně uvedeno co, kdy a za kolik peněz jsem kupoval. Předsedkyně využívá na kampaň služební auto i se šoférem. Najednou začala navštěvovat regiony, přitom tam dosud nejezdila.

Víte, proč ještě není k dispozici audit hospodaření kraje z časů pandemie?

Jsem jen řadový poslanec a už tři roky jsem nebyl na žádné poradě, protože mě na ně županka nevolá. Ale několikrát jsem se na zastupitelstvu ptal, kde máme faktury za protipandemická opatření. Suma za dva roky dosáhla asi sedmi milionů eur. Něco dal stát a něco šlo z rozpočtu kraje. Mimochodem, jsem místopředsedou Oravského záchranného systému, a během pandemie jsme chodili bezplatně dezinfikovat školy, domovy důchodců, nemocnice či kostely. V té době jsme roznášeli i dezinfekční prostředky či vitamíny. Zaráželo mě, že například zaměstnanci domovů důchodců se nás ptali, jestli nemáme nějaké roušky a jiné pomůcky. Proto se ptám: Kde je těch sedm milionů eur? Županka mi na to jen řekla, jestli chci znefunkčnit úřad tím, že lidé budou hledat faktury za protipandemická opatření. Koupila se například dezinfekční brána za 3 tisíce eur, která se vůbec nevyužívala, protože kraj nezaplatil za pravidelný servis.

Jaké jsou podle vás v současnosti největší problémy zdravotnictví v kraji?

Máme čtyři nemocnice a jednu polikliniku. Ale víte, běžným lidem je jedno, jestli je to zdravotnické zařízení krajské, nebo ne. Oni očekávají zdravotní péči, což je alfa a omega. Když jsem byl ještě v parlamentu, působil jsem i ve výboru pro zdravotnictví. Snažil jsem se zlepšovat podmínky pro lékaře a znám problematiku. Největší problém, který aktuálně vnímám, jsou dlouhé čekací doby na magnetickou rezonanci. Lidé si to musí vyřizovat po známosti. Přitom je to diagnostika, a vy potřebujete diagnózu co nejdříve, aby se mohla nastavit léčba. Ale pokud na to čekáte tři měsíce, může to dopadnout špatně. Vícekrát jsem na to upozornil i županku, jejíž strana má ministra financí či zdravotnictví. Bohužel se nevyřešilo nic. Jedna magnetická rezonance by se měla nyní kupovat do Liptovského Mikuláše. Žádali jsme, aby se koupila i do Trstené, protože spád je tam velký.

Některé obce a města bojují s nedostatkem všeobecných lékařů. Jak by se tato situace měla řešit?

Problém je ve školství, které usnulo. Lékaři jsou již v pokročilém věku a nových je málo. Probíhá také jakési kupčení, kdy si lékaře stáhnou soukromníci, kteří jim zaplatí více. Nevyužili jsme ani toho, když lékaři přicházeli z Ukrajiny. Upozorňoval jsem obor zdravotnictví i paní županku, abychom jim dali prostor pro uchycení. Chtěl jsem, aby nějaký čas byli u slovenského doktora, který například po dvou měsících řekne, zda je ukrajinský lékař dobrý, nebo ne. Dali by se na to peníze z kraje. Tuto šanci jsme promrhali.

Některé kraje lákají lékaře na služební byt, auto či štědrý plat.

Podle mé zkušenosti pro lékaře nejsou nejdůležitější platy. Jde jim spíše o zázemí, zda je nemocnice nová a čistá, ambulance dostatečně prostorné či disponují kvalitními přístroji a podobně.

Na Slovensku daly výpověď více než dva tisíce lékařů. Co byste s tím jako župan dělal?

V první řadě budu chtít jednat se všemi lékaři v kraji, kteří dali výpověď. Budu s nimi hledat řešení, dokud své výpovědi nestáhnou.

Neměli by to župani dělat už teď?

Měli, ale dělají kampaň a nevěnují se aktuálním věcem, například ani energetické krizi. Na úřadu máme jednoho odborníka na energetiku. Potřebovali bychom ještě alespoň pět lidí, kteří by chodili po zařízeních župy a vytvořili by individuální manuál, jak se v nich mají šetřit energie. Jedná se například o školy. Jeden člověk k tomu nestačí, protože kraj zastřešuje kolem 800 budov. Měly by to udělat všechny kraje.

Po župních volbách se má realizovat optimalizace sítě nemocnic. Jak hodnotíte tento nástroj a jakou roli v něm bude muset sehrát nový župan?

Ještě když jsem byl v parlamentu, jmenovalo se to stratifikace. Podle původního návrhu byla ohrožena nemocnice na Oravě. Tehdy jsem požádal analytika z ministerstva zdravotnictví, aby přišel do regionu a podíval se na to, jaká je tam dopravní infrastruktura. Nakonec konstatoval, že dojezdy do zdravotnických zařízení by byly strašně dlouhé a na nemocnice v Žilinském kraji se udělala výjimka. Mrzí mě, že optimalizace má být spuštěna až po volbách, přitom pojišťovny dobře vědí, jaké jsou v jednotlivých nemocnicích výkony. Nejistí jsou kvůli tomu i lékaři, neboť nevědí, které nemocnice budou plnohodnotné, a které ne. Pak je samozřejmě obtížné získat i nové lékaře.

Souhlasíte s tím, že optimalizací se „zruší“ nemocnice v Liptovském Mikuláši?

Doufám, že se to nestane. Jako krajský poslanec jsem za to, aby byly všechny nemocnice zachovány. Když nám jedna nemocnice vypadne, pacienti se přesunou do další a čekací doby se prodlouží na pět měsíců. I podle plánu má být nemocnice v Liptovském Mikuláši zrušena, ale zároveň se říká, že se do ní investuje 65 milionů eur z plánu obnovy. Nemá to hlavu ani patu. Musíme mít jasně stanoveno, co jdeme dělat a co ne. Musí existovat nějaký plán.

Z plánu obnovy se bude stavět nová nemocnice v Martině. Pomůže to regionu?

Každá nová nemocnice regionu pomůže. Není problém postavit zdravotnické zařízení, ale to, jestli se tam někdo z větší dálky dostane včas, protože stále nemáme dokončené dálnice. Ministerstvo zdravotnictví to ale asi nebere v úvahu. Na větší operaci člověk zajede i do Prahy, my zde však mluvíme o akutních případech.

Chybí v současnosti kraji nemocnice nebo jiná zdravotnická zařízení?

Zařízení je dostatek. Jde vybudovat nemocnici kdekoliv, ale například bez lékařů to nebude fungovat. Nyní máme velmi dobré gynekologicko-porodnické oddělení v Trstěné, které se podařilo získat díky eurofondům. Není to však zásluha vedení kraje, ale vedení nemocnice. Podmínkou pro získání eurofondů je kladné hospodaření, které dosáhlo vedení nemocnice, nikoli kraj.

K čemu by se v kraji měly využít peníze z plánu obnovy na zdravotnictví?

Pro opravu a zateplení budov. Kraj již posílal 12 žádostí na envirofond, všechny byly zamítnuty. Přitom ministr životního prostředí je z hnutí OĽaNO, stejně jako županka. V žádostech přitom byly i opravy nemocnice v Dolním Kubíně. Dosud neznáme důvod pro zamítnutí. V Čadci se musí například opravit jídelna ve zdravotnickém zařízení, kterou chce hygienik zavřít. Peníze bude potřebovat i Trstená či Liptovský Mikuláš. Ale nebude to jednoduché, neboť nemocnice potřebují projekty. Ty stojí pro jednu nemocnici i 500 tisíc eur. Teprve potom se mohou ucházet o peníze z plánu obnovy. Nemocnice a kraj na financování projektů nemají peníze.

Nebude se z plánu obnovy financovat i projekt?

Ano, ale vy ho musíte nejprve dát vypracovat a zaplatit ze svého. Potom by se to mělo zpětně proplatit. Nemocnice však na to nemá peníze. A další věc jsou projektanti, kterých je nedostatek. Potřebujete dobrý projekt, který bude hotov rychle.

Jak a s kým by měl kraj spolupracovat při realizaci politik veřejného zdraví?

Spolupráce mezi městy, kraji a různými organizacemi je velmi slabá, což je i jeden z důvodů, proč kandiduji na župana. Oravský záchranný systém například suploval stát bez nároku na odměnu. Dokonce jsme měli problém s tím, že když jsme chtěli dezinfikovat odběrná místa, ministr obrany nám to zakázal a poslal tam dezinfikovat vojáky s 50letou technikou. Spolupráce je prostě velmi špatná. Jde hlavně o komunikaci. Organizace, kraje a podnikatelé by se měli pravidelně scházet na jednáních, kde by si rozdali úkoly. Takto by se přirozeně všichni zapojovali do veřejných věcí.

Mají samosprávné kraje v oblasti zdravotnictví dostatek kompetencí?

Ideální by bylo, kdyby měl kraj více kompetencí. Ale k tomu by potřeboval více lidí a více peněz. Agenda je velmi široká, i když má kraj na starosti jen ambulantní sféru. Vše je hlavně o těch penězích. Nevím ale, jestli by se další lidé do budovy kraje vešli, už jich je mnoho a někteří mají kanceláře jinde.

Mají všichni zaměstnanci kraje přidanou hodnotu?

Myslím si, že ne. Na efektivní veřejnou správu došly obrovské peníze, a výsledek není žádný. Příkladem je zavedení opěrné zdi toku řeky v jedné obci. Financuje se to z eurofondů. Je třeba tam zároveň rozšířit i silnici, protože se vedle sebe nevejdou například autobus a osobní vůz. Dělat se to ale nebude. Když jsem zjišťoval proč, bylo mi řečeno, že o to nikdo nežádal. Kraj se vymluvil na správu silnic. Chybí koordinace i mezi odbory.

Na jaké projekty by měl kraj čerpat eurofondy?

Na dopravní infrastrukturu, mosty a silnice. Máme 1 416 kilometrů silnic a z toho je 285 kilometrů v nevyhovujícím stavu. K tomu potřebujeme minimálně 42 milionů eur. Dále máme 787 mostů, z toho je 159 ve špatném stavu. K tomu potřebujeme více než 80 milionů eur. Peníze třeba i na správu silnic, jde hlavně o techniku ​​za tři miliony eur ročně. Musíme také zateplit starší budovy. Velký problém jsou i domovy důchodců, které jsou staré a nebyly na to stavěny. Nejraději bych je zboural a postavil nová zařízení. Peníze jsou potřebné na opravy škol a techniku ​​na vyučování. Peníze bychom uměli využít na spoustu věcí, ale proces jejich čerpání je velmi komplikovaný a zdlouhavý.

Proč je Slovensko v čerpání eurofondů méně efektivní než jiné země?

Řeknu příklad z kraje. Máme šéfku veřejných zakázek, se kterou nespolupracují jiné odbory. Když jí předloží projekt, ona ho vícekrát kontroluje a nastavuje. Trvá to potom dlouho. Jde hlavně o neefektivní veřejné zakázky.

Miroslav Homola