Zdravotničtí pracovníci berlínské nemocnice Charité vyrazili do ulic. Stávkou se snažili upozornit na svoje pracovní podmínky. Několik stovek lékařů z kliniky se shromáždilo před centrální budovou a pak vyrazilo směrem ke Spolkovému ministerstvu zdravotnictví. O protestu informoval odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Zdravotnický odborový svaz Marburger Bund již v září oznámil, že s vedením nemocnice Charité jedná o nastavení nových podmínek pro zdravotníky, kteří v ní pracují. Ani po třech kolech jednání a sedmi rozhovorech nebyla nalezena shoda. Předložená nabídka byla podle zdravotnických odborů nedostatečná.
„Přístup vedení nemocnice Charité vyžaduje od našich členů jednoznačnou reakci,“ vysvětlil předseda berlínské pobočky Marburger Bundu Peter Bobbert, který je zároveň prezidentem berlínské pobočky lékařské komory.
Více účastníků, větší síla
Bobbert zdůraznil, že zdravotníci, kteří pracují v Charité, čekávají za svou práci vyšší odměnu. V posledních 2,5 letech podle něho udržovali nemocnici v chodu v nejtěžších podmínkám během pandemie koronaviru.
„Jedna přesčasová hodina následovala druhou. Nedostatek personálu bylo nutné neustále kompenzovat a mnohá oddělení jsou i při běžném provozu beznadějně poddimenzovaná,“ řekl Peter Bobbert. Dodatečná zátěž tak podle něho musí skončit. Lékaři v Charité očekávali podstatné zlepšení své pracovní situace a odměňování odpovídající jejich výkonu.
„Podařilo se nám získat mnohem více lékařů, kteří se protestů rovnou účastnili,“ uvedla pro Deutshces Ärzteblatt Jana Reichardtová, členka tarifní komise odborového svazu Marburger Bund. Účastníků protestů je více než dříve, což zvětšuje vyjednávací silu odborů. „Také předcházíme argumentu, že jde o mladé hlasité lidi, a navíc názory jsou individuální. Tentokrát se to opravdu říci nedá,“ dodala Reichardtová.
Omezte služby, jsme unavení
Na demonstraci se řada lékařů dala do rozhovoru s redaktory deníku Deutsches Ärzteblatt a popisovali jim, jak velká je jejich pracovní zátěž v nemocnici Charité. „Je stále běžnější, že musíte být na několika místech současně a dělat různé věci,“ řekla deníku Deutsches Ärzteblatt anestezioložka ve výcviku Alessa.
Lékařka si stěžovala na pracovní podmínky své profese. „Jako anesteziolog musíte pravidelně 24 hodin denně stát na operačním sále a dělat anestezii. Řidič kamionu nesmí řídit déle než osm hodin, já smím dělat narkózu 24 hodin. Koneckonců jsem jen člověk, ale nesu odpovědnost,“ dodala Alessa, pro niž je práce v Charité prvním zaměstnáním. Alessa zdůraznila, že vydržet se dá nakonec všechno. „Ale zároveň víte, že takhle to být nemá, už jen proto, že to pro vás není zdravé,“ řekla.
Anesteziolog Akin vyrazil na demonstraci proto, aby požadoval omezení služeb. Je mu prý ale také jasné, že něco takového není snadné. „Pokud otevřete tuto Pandořinu skříňku, protrhnou se stavidla. Budete potřebovat více zdravotnického personálu. Pokud se má omezení služeb uplatňovat pro každého, bude zapotřebí více zaměstnanců,“ dodal Akin.
První demonstrace po 15 letech
Jenže přetížený personál může být problém. „Nikdo nechce být operován lékařem, který dvanáct hodin stojí u operačního stolu,“ vysvětlila další z protestujících Edda Klotzová, anestezioložka a vedoucí lékařka Charité. Mluvila o spirále. Pokud by pracovní podmínky zůstaly stejné, řada kolegů by to už netolerovala. To zase dělá kolegy nespokojené a nemocné. „Nemůžete se o své pacienty starat tak, jak byste chtěli,“ řekla. Výsledkem je „prostá ztráta personálu“. „Nikdo tak nechce pracovat, prostě se to nedá tolerovat a není to tolerovatelné ani pro pacienty, o které tu samozřejmě také jde,“ dodala Klotzová.
Ke stávce bylo podle Marurger Bund svoláno asi 2700 lékařů ve všech třech lokalitách nemocnice Charité. V celé skupině Charité jich pracuje asi 21 tisíc. Šlo o vůbec první stávku lékařů Charité za více než 15 posledních let.
Petr Musil
