V současnosti onemocněním diabetes mellitus trpí sedm procent obyvatel Slovenska, tedy téměř 350 tisíc lidí. „Předpokládá se ale, že existuje dalších 150 tisíc pacientů v nepoznané, ale již existující formě nebo ve stádiu prediabetu, což znamená, že je přítomna porucha glykémie nalačno nebo porucha tolerance glukózy,“ přibližuje Zbynek Schroner, hlavní odborník Ministerstva zdravotnictví SR na diabetologii, poruchy látkové přeměny a výživy, v tiskové zprávě Všeobecné zdravotní pojišťovny (VšZP).
Většina diabetiků při zjištění diagnózy nepociťuje žádné obtíže. Odhaduje se přitom, že hyperglykémie mívá pacient již 8 až 10 let před diagnostikou. „Diagnóza diabetes mellitus zkracuje život diabetika o 10 až 15 let. Náklady na léčbu exponenciálně stoupají s rozvojem komplikací. Včasné stanovení diagnózy, rozpoznání onemocnění a správně zacílená terapie vede k prevenci komplikací, které jsou spojeny s onemocněním. To přispívá i k zlepšení kvality života pacienta,“ vysvětluje odborník.
Přechodu z rizikového prediabetického stadia do klinického diabetu lze předejít nebo jej oddálit až v přibližně polovině případů změnou životního stylu. Lékaři zároveň doporučují každému člověku po 45. roce života dát si vyšetřit hladinu krevního cukru alespoň jednou za dva až tři roky. Pokud je pacient obézní, má vysoký krevní tlak, vysoké hladiny krevních tuků nebo překonal infarkt či cévní mozkovou příhodu, měl by preventivní vyšetření absolvovat každý rok.
Cukrovkou 1. nebo 2. typu trpělo během loňského roku 266 093 pojištěnců VšZP, což je asi polovina léčených cukrovkářů na Slovensku. Náklady na jejich léčbu se loni vyšplhaly na 109 285 587 eur (zhruba 2,6 miliardy korun).
„VšZP se podařilo zajistit rovnoměrně rozmístěnou celostátní síť plně funkčních a aktivně pracujících diabetologických ambulancí certifikovaných pro nastavování dospělého diabetika na inzulínovou pumpu. Díky tomu se podařilo významně zvýšit dostupnost tohoto nejmodernějšího způsobu léčby cukrovky pacientům z celého Slovenska. I tak chceme pomoci našim pojištěncům předcházet vzniku a rozvoji diabetických komplikací,“ dodává manažerka komunikace VšZP Eva Peterová.
Vzdělávání pomáhá chránit životy
Zdravotní pojišťovna Dôvera zase tvrdí, že u ní pojištění diabetici mají větší šanci žít déle než diabetici pojištění jinde. Dokazují to podle ní výsledky sedm let trvající nadstandardní péče o lidi s cukrovkou. Za rok zachrání až dvě stě jejich životů, a to hlavně díky edukaci, která je součástí programu Dôvera pomáhá diabetikům. Během ní se diabetikovi několik hodin věnuje zkušená edukátorka a učí ho zvládat každodenní situace v životě s cukrovkou. Pomáhá mu pochopit důležitost péče o sebe a dodržování léčby stanovené lékařem. Edukací prošlo již téměř čtyři tisíce dospělých pojištěnců Dôvery, kteří mají diabetes 2. nebo 1. typu, prediabetes či těhotenskou cukrovku.
„První oblastí, kde jsme sledovali rozdíly mezi edukovanými a needukovanými pojištěnci, je úmrtnost. Na základě věku, pohlaví, chronických onemocnění a dalších parametrů souvisejících s diabetem jsme ke každému z našich edukovaných diabetiků přiřadili velmi podobného needukovaného diabetika. Zjistili jsme, že zatímco ve skupině edukovaných je úmrtnost na úrovni 6,4 až 6,7 procenta, u needukovaných byla výrazně vyšší, a to až na úrovni 9,4 až 12 procent. Promítnuto na absolutní čísla, z edukovaných za rok zemřelo 237 až 250 lidí, zatímco ve stejně složené a stejně velké needukované skupině to bylo 348 až 445 úmrtí,“ konstatuje Roman Mužik, manažer odboru strategického plánování Dôvery.
Jozef Brezovský
