Fungování hygienických stanic čekají změny, ministerstvo zdravotnictví připravuje novelu o ochraně veřejného zdraví. Úpravy se budou týkat zefektivnění a digitalizace, řekla dnes novinářům náměstkyně ministra zdravotnictví Pavla Svrčinová, která je hlavní hygieničkou. Změny zejména v informačních technologiích u hygieniků začaly při epidemii covidu-19. Nově by například živnostníkům v některých službách péče o tělo mohla odpadnout ohlašovací povinnost a firmy by mohly elektronicky podávat dokumenty. Lépe chce úřad i komunikovat, od prosince spustí twitterový účet.
V současné době má úkoly v ochraně veřejného zdraví 14 krajských hygienických stanic, Státní zdravotní ústav (SZÚ) a ministerstvo zdravotnictví. Věnuje se jim celkem asi 2000 zaměstnanců. „S tím pracujeme i při představě, jak by měla fungovat – pokud tomu tak budeme říkat – státní hygienická služba,“ uvedl ředitel odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva Matyáš Fošum.
S nabíráním dalších pracovníků ministerstvo nepočítá, spíš naopak, chce fungování zefektivnit. „Do hygienické služby chce nastupovat méně a méně lékařů, každý rok ubývají,“ vysvětlila Svrčinová. Důvody jsou podle ní ekonomické, nemají vysoké platy. „Snažíme se vychovávat si odborníky, magistry, kteří budou na hygienickou službu nastupovat,“ dodala.
Řízení hygienické služby není z pohledu ministerstva dostatečně efektivní, což ukázala i epidemie covidu-19. „Ředitelé krajských hygien v současné době jsou naprosto svébytné orgány. Když mě neposlechnou, nemám žádný nástroj, jak je donutit,“ řekla Svrčinová. Odborně je sice řídí, personálně podléhají státnímu tajemníkovi ministerstva a částečně jsou podřízení i ministrovi.
Změny by měla přinést novela zákona, na které ministerstvo pracuje. Příští rok půjde podle Fošuma do připomínkového řízení a legislativního procesu. Podle Svrčinové je představa budoucího fungování podobná jako například u Státní veterinární správy. Ta má podle organizační struktury ústřední orgán a čtrnáct krajských správ. Zabezpečilo by to podle Svrčinové jednotné a porovnatelné fungování a mohlo vést i k úsporám. Společné by mohlo být například oddělení, které by připravovalo žádosti o dotace z evropských fondů.
Úsporu času pro hygienické stanice i provozovatele, kteří s nimi musí komunikovat, má podle Fošuma přinést i další digitalizace. Například u služeb péče o tělo, jako jsou kadeřnické či kosmetické salony, by mohla živnostníkům odpadnout povinnost písemného ohlašování zahájení činnosti, data by si hygienické stanice mohly čerpat přímo ze živnostenského rejstříku.
Snadnější by pro zaměstnavatele mohla být také komunikace s hygieniky o kategorizaci prací. V současné době musí vypracovat dokumenty, kterými zhodnotí rizika při práci na jednotlivých pozicích. Zřejmě od roku 2024 by měli možnost je přímo zadávat on-line do registru. „Pokud budeme využívat hygienické registry, tak předpokládáme, že to bude otázka několika desítek minut,“ popsal Fošum.
Digitalizace by měla zrychlit práci také při kontrolách. Podle Fošuma by pracovníci mohli protokoly provozovatelům přímo na místě vytisknout nebo poslat do datové schránky. Hygienická služba chce také získaná data více analyzovat a používat při plánování.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) už dříve uvedl, že změny v hygienické službě a její větší propojení se SZÚ je mají přiblížit podobným institucím v zemích západní Evropy. „Chci, aby se posílila kvalita a odpovědnost, ale přitom byla možnost vydávat centrální pokyny, které budou dodržovány,“ řekl minulý týden. Žádné hygienické stanice se podle něj nebudou rušit a nejde o centralizaci. Původně avizoval, že by tento zákon chtěl předložit do června.
Změny ve fungování krajských hygienických stanic jako novelu zákona o ochraně veřejného zdraví navrhovala už v dubnu 2020 také bývalá vláda s ministrem Adamem Vojtěchem (za ANO). Kritiku sklidila zejména za posílení pravomocí hlavního hygienika nad KHS a vzniku jím vedené centralizované Státní hygienické služby.
-čtk-
