Ředitel VZP Zdeněk Kabátek hovoří na summitu Ekonomika zdravotnictví. Foto: Radek Čepelák

Jednání s plátci potřebuje zjednodušení, vyřizování žádostí trvá zbytečně dlouho, shodli se na summitu zástupci odborných společností a pojišťoven

O potřebě snadnější komunikace s pojišťovnami mluvil na summitu Ekonomika zdravotnictví v souvislosti s jednáními o úhradách za glukózové senzory vědecký sekretář České diabetologické společnosti Jan Šoupal. „Bylo by pro nás velmi užitečné, kdyby se podařilo nastavit mechanismy, do kterých zapadneme při jednání s plátci,“ řekl. Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek uvedl, že zjednodušení komunikace je oboustranným přáním, o něž se snaží i pojišťovny. Komunikační bariéry a příliš dlouhé vyřizování žádostí jsou podle něj větším problémem než kvalita finálních rozhodnutí.

„Sám jsem shodou okolností členem kategorizační komise na Ministerstvu zdravotnictví a vím, že abychom mohli jako Česká diabetologická společnost této komisi postoupit naší žádost k projednání, potřebujeme mít nejdřív vše projednáno z plátci. A nechceme to obcházet tím, že nedostáváme takový prostor, jaký bychom si představovali. Takže bych prosil, aby vznikly nějaké termíny a škatulky při jednání s plátci, do kterých bychom zařadily naše návrhy,“ řekl Šoupal s tím, že stávající stav práci odborné společnosti komplikuje.

Vědecký sekretář České diabetologické společnosti Jan Šoupal ma summitu Ekonomika zdravotnictví.

Na jeho slova reagoval Kabátek, který ho ubezpečil, že jejich zájem je společný. „Přesně k tomu cílíme, protože jsme identifikovali, že problém není ani tak v kvalitě rozhodnutí, ale právě v procesu komunikace s uživatelem – jak se mu odpoví, jak se s ním komunikuje, jestli je ta komunikace okamžitá, nebo jestli dlouho trvá,“ uvedl na summitu, který pořádal Zdravotnický deník, Kabátek. A dodal, že je pro něj osobně nepřijatelné, že jsou některé žádosti vyřizovány velmi dlouho, v řádu měsíců.

Více risk sharingu, větší transparentnost

Kabátek upozornil na to, že za okolními zeměmi v oblasti inovativních léčiv a léčebných postupů nezaostáváme a že se nám v této oblasti v posledních letech se daří probojovávat se na jedny s předních míst v Evropské unii. „Je to poměrně složitá cesta. Zásadní je pro nás spolupráce se SÚKLem, který je pro nás klíčovým partnerem, snažíme se pracovat i na oblasti lékové politiky a zejména cenových dohod, na uzavírání nových typů risk sharingových smluv. VZP je v této oblasti v posledních letech poměrně úspěšná a myslím si, že léková politika reprezentovaná risk sharingovými dohodami se dá označit za skutečně efektivní. Počty těchto dohod rostou po stovkách ročně, takže to má i měřitelný efekt,“ řekl Kabátek.

Diskuse na téma předpoklady a nástroje efektivní léčby, lékové a úhradové politiky. Zleva moderátor diskuze Tomáš Cikrt, ředitel HTA Oaks Consulting Martin Kolek, státní tajemník slovenského ministerstva zdravotnictví Róbert Babel’a, ředitel VZP Zdeněk Kabátek. předseda sněmovního podvýboru pro léčiva Kamal Farhan, poradce předsedy vlády Ivan Netuka, poradce ministra financí Martin Šamaj, ředitelka SÚKL Irena Storová, Tomáš Pavlík z Ústavu zdravotnických informací a statistiky a ředitelka odboru léčiv a zdravotnických prostředků na MZ ČR Daniela Rrahmaniová.

Ředitel VZP mluvil i o důležitosti oblasti lékové legislativy. „Věříme, že nová zákonná úprava v rámci léků a orphanů (léčiv na vzácné nemoci – pozn. red.) přinese větší transparentnost a předvídatelnost,“ řekl. Za problematické pro pojišťovny považuje nutnost sledovat nákladovou efektivitu a náklady na pacienty. „Naši poskytovatelé musí vykazovat signální kódy. Ale je to věc, která je nezbytná, žádná jiná varianta neexistuje, takže se s tím musíme smířit,“ uvedl Kabátek.

Na závěr zdůraznil, že na tom české zdravotnictví není vůbec špatně: „Pořád diskutujeme o tom, jak věci nefungují a jsou pomalé. Ale vždyť zdravotnictví funguje, jsme devátí v Evropě v dostupnosti nejmodernějších léčivých přípravků. To není žádná ostuda. Větší rezervy máme jinde – třeba v úhradových mechanismech u lůžkové péče, kde je systém úhrad dávno přežitý.“

Poradce předsedy vlády Ivan Netuka v živé rozpravě s místopředsedou výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny a předsedou správní rady VZP Tomem Philippem.

Do jednání o úhradách se silnými argumenty

Šoupal ve svém vystoupení na summitu zdůraznil, jak by v léčbě diabetu pomohla úhrada léčby glukózovými senzory pro pacienty s diabetem druhého typu, která již řadu let funguje ve větším počtu evropských států – například v Německu, Rakousku, Itálii, Belgii, Švýcarsku, Portugalsku nebo skandinávských zemích. „Bylo by dobré, aby se Česká republika k těmto zemím přiblížila, nebo se optimálně zařadila po jejich bok. A proto jsme v České diabetologické společnosti vytvořili návrh na preskripci glukózových senzorů u pacientů s diabetem druhého typu. Úhrady tohoto typu léčby pro pacienty s diabetem prvního typu u nás fungují a my za to moc děkujeme, protože to pacientům velmi pomáhá,“ uvedl Šoupal. A zmínil právě komunikační složitost při jednání s plátci.

Účastníci summitu Ekonomika zdravotnictví, který pořádal Zdravotnický deník.

Před jednáním o úhradách za léčbu glukózovými senzory pro pacienty s diabetem druhého typu je Šoupal naplněn optimismem, Česká diabetologická společnost podle něj disponuje přesvědčivými důkazy, jasnými daty a silnými argumenty. „Máme randomizované klinické studie, máme metaanalýzy těchto randomizovaných studií, máme data z reálné praxe a máme i konsensuální doporučení řady expertů. Máme silné důkazy a máme podklady pro to, žádat o lepší úhradu pro pacienty s diabetem druhého typu,“ shrnul Šoupal.

Jakub Němec

Foto: Radek Čepelák

Poděkování za podporu konference patří hlavním odborným partnerům – společnostem Roche a ORCZ a generálním partnerům Takeda, MSD, Novartis, Zentiva, Alk, Satum, ČPP a Kooperativa.