Nemoci srdce a cév představují nejčastější příčinu nemocnosti a úmrtnosti v Česku i většině evropských zemích. Jde přitom o do značné míry preventabilní choroby. Podle odborníků je klíčové nastavit systém včasného záchytu, který předejde výskytu pozdějších komplikací a tím i vyšším nákladům na péči. Je to ta nejlepší investice, zaznělo minulý týden na odborné konferenci, která se uskutečnila v Bruselu. Ani včasná detekce ovšem nepomůže, pokud na ni nenavazují další systémové kroky. Podle účastníků proto nadešel čas zaujmout komplexní a celoevropský přístup. „Evropský parlament doposud věnoval velkou pozornost rakovině nebo diabetes, ale nikoli kardiovaskulárním nemocem. Právě z dění kolem rakoviny bychom se mohli poučit,“ uvedl v debatě europoslanec Ondřej Knotek s odkazem na Evropský plán boje proti rakovině.
Nemoci srdce a cév patří mezi hlavní příčinu všech úmrtí v Evropě, z téměř poloviny u žen a ve čtyřiceti procentech u mužů. Jejich rozvoj mimo jiné úzce souvisí i s nerovnostmi v oblasti zdraví mezi státy. Morbidita a mortalita je vyšší v zemích s nižšími příjmy, k nejvýraznějšímu poklesu úmrtnosti dochází v zemích s nejrozvinutější péčí. Nicméně se stárnoucí populací jejich prevalence narůstá obecně, stejně jako výskyt hlavních rizikových faktorů – obezity, diabetes nebo třeba vysokého krevního tlaku. To kromě ztrát na životech představuje i významnou ekonomickou zátěž, která v současné době v Evropě činí ročně podle Evropské kardiologické společnosti kolem 200 miliard eur (zhruba pět bilionů korun). A očekává se, že částka dále poroste.
„Trendy v oblasti kardiovaskulárních onemocnění vyvolávají obavy z rizik, které tato zátěž do budoucna přinese zdravotnickým systémům i společnosti,“ připustil europoslanec Ondřej Knotek (ANO) v debatě na mezinárodní odborné konferenci s názvem „Jak lze snížit výskyt předčasných a preventabilních úmrtí způsobených nemocemi oběhové soustavy a diabetes?“. Ta se uskutečnila minulý týden pod záštitou českého předsednictví v Radě EU v Bruselu. „Ztráta produktivity, předčasné odchody do důchodů….to vše představuje náklady pro veřejné rozpočty,“ doplňuje výkonný ředitel Evropského diabetologického fóra Bart Torbeyns.
Včasný záchyt přináší úspory do budoucna
Dvacet až čtyřicet procent infarktů se přitom přihodí lidem, u nichž nebyla dříve žádná nemoc oběhové soustavy diagnostikována. Diabetes, která sama o sobě znamená zvýšené riziko propuknutí některé z kardiovaskulárních chorob, není odhalena u každého třetího dospělého. Na druhou stranu při včasném záchytu rizikových faktorů, spolu s osvětou o zdravém životním stylu, lze těmto onemocněním – a v konečném důsledku i prohlubování zdravotních nerovností mezi státy – z velké části předcházet. „80 procent diabetiků má vysoký krevní tlak, to lze lehce změřit,“ upozorňuje Torbeyns.
Podle něj je proto klíčové rizikové faktory systematicky zachytávat. V řadě se zemí se to však nijak uspokojivě neděje. „Měli bychom pravidelně docházet na zdravotní prohlídky, abychom předcházeli komplikacím a ušetřili prostředky do budoucna,“ vysvětluje Torbeyns. A čím dřív se se záchytem začne, tím líp – například již ve čtyřicátém roce věku lze očekávat pozitivní výsledek minimálně z pěti procent.
To potvrzuje i výkonná ředitelka Evropské sítě pro zdravé srdce (European Heart Network) Birgit Begerová. „Včasný záchyt závažných onemocnění – to je pro zdravotnické systémy ten nejlepší způsob, jak investovat. A je to vlastně i etická otázka, nacházet nemocné lidi včas a pomoci jim,“ myslí si. „Každé euro investované do záchytu znamená přímou úsporu pro přímé náklady na péči,“ souhlasí europoslanec Knotek.
Mezioborové zdravotní prohlídky jsou sexy
To se ale neobejde bez účinné spolupráce napříč odbornostmi, vysvětluje místopředseda České kardiologické společnosti Miloš Táborský. „V České republice aktivně spolupracujeme s praktickými lékaři na zkvalitnění primární prevence,“ popsal účastníkům konference. Právě s praktiky se kardiologové například dohodli na tom, že začnou u seniorních pacientů počítat rizikové skóre pro výskyt některého z onemocnění oběhové soustavy a s tím spojených komplikací pro období následujících deseti let.
„Pracujeme také na tom, abychom mohli s dalšími odbornostmi sdílet základní laboratorní výsledky a sledovat jejich vývoj, to je velmi důležité,“ pokračuje Táborský. Spolupráce odborností jako jsou kardiologové, diabetologové či neurologové na zdravotních prohlídkách je podle něj klíčová věc, která je „sexy“ a měla být podporována. Velmi by podle něj také pomohl vznik společné digitální platformy pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění a diabetes, a to jak na národní, tak evropské úrovni. To by mohlo i pomoci snížit obavy z plátců z vysokých nákladů na preventivní prohlídky. „A také by to ještě více podpořilo mezioborovou spolupráci,“ dodává.
Čeští kardiologové také pracují na kampani, která by měla zvýšit povědomí o onemocněních srdce a cév, jejich příznacích, existující vhodné léčbě a také důsledcích, pokud se neléčí. „Zaměřujeme se přitom jak na běžnou veřejnost, tak i zdravotníky,“ dodává Táborský s tím, že kampaň s jednoduchými sděleními o základní kardiovaskulární prevenci by měla proběhnout i na evropské úrovni.
Potřebujeme holistický, celospolečenský přístup
Podle Birgit Begerové je v této souvislosti důležité si uvědomit, že kardiovaskulární choroby jsou veřejností i politiky vnímány především jako nemoci životního stylu. Ale to je pravda jen částečně. Významnou roli hraje i dědičnost a také prostředí, které nás obklopuje, což jsou faktory, jež nedokážeme na individuální úrovni ovlivnit. „Kvalita prostředí záleží do značné míry na výši příjmů ve společnosti. V různých státech je různá. My bychom měli proto pracovat na tom, abychom dali lidem možnost činit zdravá rozhodnutí ve zdravém prostředí,“ vysvětluje. Stoprocentně také platí, že ani včasný záchyt rizikových faktorů nepomůže, pokud na něj nenavazuje účinný systém další péče.
Proto je podle Begerové nezbytné přistoupit k tomuto problému systémově, ideálně formou přijetí evropského kardiovaskulární plánu tak, jak po něm volají kardiologové. „Pokud selžeme v plánování, plánujeme selhat,“ zdůrazňuje. A nejde jen o plán na mezinárodní úrovni, své strategie by měly mít i národní vlády. „Je zapotřebí zaujmout holistický, celospolečenský přístup, propojit veřejný i soukromý sektor,“ apeluje a jako příklad uvádí Evropskou alianci pro kardiovaskulární zdraví. Ta vznikla vloni v září s cílem zvýšit povědomí o rostoucí kardiovaskulární zátěži a apelovat na politiky, aby přijali zmíněný kardiovaskulární plán pro EU. Aliance sdružuje sedmnáct evropských a mezinárodních organizací a společností. „Pokud budeme hledat oddělená řešení, neuspějeme,“ dodává ředitelka.
Velmi důležitá je podle ní také spolupráce s pacientskými organizacemi. „Pacienti mohou pomoci s argumentací. Vědí, co funguje, co jim pomáhá zvýšit kvalitu jejich života. Mohou pomoci přesvědčit politiky,“ tvrdí Begerová.
S tím souhlasí i Táborský a doplňuje, že pacienti mohou pomoci obecně s šířením povědomí o tom, že významným rizikovým faktorem je například vysoká hladina LDL cholesterolu a že by se lidé měli sami zajímat, jakou hodnotu mají právě oni. „Jsou to základní čísla, která by měli znát. U běžných pacientů v primární péči to je 2,6 mmol/l. Pacienti po infarktu myokardu by měli mít hodnoty pod 1,4 mmol/l a nižší o nejméně 50 procent hodnoty před léčbou. Pokud máte vysoký tlak a diabetes, váš krevní tlak by neměl být vyšší než 130 na 80. Tohle vše mohou pacienti pomoci komunikovat,“ je přesvědčený kardiolog.
Spolupráce s nevládními organizacemi je zásadní, zdůrazňuje také Bart Torbeyns „Je důležité vytvořit si komunitu, která pomůže s mobilizací,“ dodává.
Je třeba přitáhnout pozornost politiků
„Evropský parlament doposud věnoval velkou pozornost rakovině nebo diabetes, ale nikoli kardiovaskulárním onemocněním. Právě z dění kolem nádorových onemocnění bychom se mohli poučit,“ myslí si europoslanec Ondřej Knotek a odkazuje na víceletý Evropský plán boje proti rakovině z roku 2020. Odborná komunita je podle něj na společný evropský přístup připravena, teď je tedy na čase, aby této poptávce vyšli vstříc i politici.
„Já sám si z dnešního setkání odnesu úkol přitáhnout k tomuto tématu jejich pozornost,“ konstatoval. Odpovědnost za organizaci svého systému zdravotní péče mají sice jednotlivé země, společný postup na evropské úrovni však může podle Knotka pomoci, i když třeba „jen“ formou nezávazných doporučení nebo příkladů nejlepší praxe. „Je to minimum, jehož se pak můžeme na národní úrovni snažit dosáhnout,“ uvedl.
Společný evropský přístup pomůže snížit i zdravotní nerovnosti napříč Evropou, které nejsou jen mezi státy samotnými, ale i „uvnitř“ mezi jednotlivými regiony. „Politická podpora, jednoduchá kampaň, zapojení občanů, dlouhodobý solidní plán, kterého se budeme držet. To je to, co teď potřebujeme,“ uzavírá europoslanec.
Helena Sedláčková
Foto: Alexandre Dechaumont
