U pacientů často užívajících antibiotika existuje podle nové studie větší pravděpodobnost, že se u nich během života vyvinou idiopatické střevní záněty (anglicky Inflammatory Bowel Disease – IBD). Studie byla publikovaná v odborném časopisu GUT. Mezi náchylnější pacienty se řadí lidé, kteří užívají předepsaná antibiotika k léčbě takzvaných gastrointestinálních patogenů neboli infekcí trávicího traktu.
Nová studie ověřovala celostátní registry, podle nichž žilo v Dánsku mezi lety 2000 a 2018 celkem 6,1 milionu lidí ve věku od 10 let, přičemž 5,5 milionu z nich milionu muselo v průběhu těchto let užívat alespoň jednou antibiotika. Výsledky studie prokázaly, že téměř 53 tisíc z těchto lidí byla diagnostikována Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida, které se obě řadí do skupiny onemocnění IBD. Slabinami celého výzkumu ale mohou být chybějící údaje o důvodech k předepsání antibiotik nebo podrobné lékařské informace o jednotlivých pacientech. Je také možné, že někteří z nich mohli mít diagnostikovanou nemoc IBD ještě předtím, než začali brát antibiotika.
Ve srovnání s lidmi, kteří nikdy neužívali antibiotika, je však náchylnost k nemoci pacientů užívajících tyto léky znatelně vyšší. S každou další léčbou antibiotiky se riziko IBD u pacientů zvýšilo nejméně o 10 procent. Podle výzkumu v časopise GUT se toto riziko ještě zvyšuje u osob starších 40 let. Studie dále prokázala, že riziko onemocnění IBD se zvyšuje jeden až dva roky po užívání antibiotik určených pro gastrointestinální infekce. „Je dozajista možné, že zánětlivé reakce spojené s infekcí mohou vést k dalším rizikům,“ říká hlavní autor studie Adam Faye, odborný asistent medicíny a zdraví populace na lékařské fakultě Grossmanovy univerzity v New Yorku. „Na stranu druhou evidujeme důkazy naznačující, že samotná antibiotika se mohou řadit mezi původce nemoci.“
Studie například nenašla žádnou souvislost mezi IBD a antibiotikem nitrofurantoinem, který se předepisuje k léčbě infekcí močových cest. Pokud by záněty tohoto typu mohly způsobit IBD, pak by vědci očekávali zvýšené riziko i při užívání nitrofurantoinu, říká doktor Faye. Skutečnost, že tomu tak není, jenom potvrzuje, že problém je způsobený antibiotiky, která pacienti užívali už dříve, nikoliv kvůli zánětlivým reakcím v těle, dodává Faye.
Antibiotika mohou být škodlivá pro střevní mikrobiom
Vědci se domnívají, že antibiotika mohou nepříznivě ovlivňovat střevní mikrobiom, soubor bakterií, virů a dalších mikroorganismů, které jsou přirozenou součástí lidského trávicího traktu. „Podle naší hypotézy antibiotika mění střevní mikrobiom a pomáhají k rozvoji IBD“, říká Faye.
V prováděné studii se objevovaly dva typy antibiotik, které způsobovaly nejvyšší riziko rozvinutí IBD – nitroimidazoly a fluorochinolony. Oba léky jsou předepisovány na gastrointestinální infekce. U nitroimidazolů se riziko nemoci zvyšovalo s věkem. U lidí ve věku 60 let a více riziko onemocnění dosáhlo 61 procent. U fluorochinolonů bylo zvýšené riziko u lidí ve věku 40 až 60 let, a to 79 procent.
Podle další studie prováděné na více než 577 tisících dánských dětech se došlo ke zjištění, že těm z nich, které dostávaly antibiotika, v prvních třech měsících po jejich užívání čtyřnásobně více hrozila Crohnova choroba. Jiný výzkum u dospívajících a dospělých ve Švédsku zjistil více než dvojnásobné riziko Crohnovy choroby po užívání antibiotik a o 74 procent vyšší riziko ulcerózní kolitidy, přičemž riziko IBD se zvyšovalo s každým dalším užíváním antibiotik.
Klíčová je správná indikace
Nejnovějších medicínské poznatky potvrzují, že antibiotika mohou ničit zdraví prospěšné bakterie, které přirozeně žijí ve střevech a měnit jejich složení nebo dokonce rozmnožovat škodlivé bakterie a viry, říká profesorka Bincy Abraham z Centra pro poruchy trávení v nemocnici v Houstonu, která je zároveň ředitelkou Programu zánětlivých onemocnění střev. Sama se však na studii nepodílela.
„Antibiotika jsou důležitá, když je pacient potřebuje k léčbě onemocnění bakteriálního původu,“ říká Abraham. „Pokud je ale lidé berou zbytečně, například při virových onemocněních, je to špatně.“
Nicméně antibiotika spojená s nejvyšším rizikem onemocnění IBD, která se využívají k léčbě gastrointestinálních patogenů, jsou občas nezbytná, aby se předešlo smrtelné infekci krevního oběhu, vysvětluje profesor epidemiologie a biostatistiky a výzkumník IBD Institutu Karolinska ve Stockholmu Jonas Ludvigsson, který se rovněž na nové studii nepodílel. „Myslím si, že by lidé měli být při užívání antibiotik více opatrní,“ říká doktor Ludvigsson. „Ale těžká gastrointestinální infekce může vést k sepsi, a pokud se lékař domnívá, že jsou v tomto případě antibiotika nutná, neváhal bych je brát.“
Nela Slivková
