Národní onkologický plán České republiky 2030, který schválila vláda na jednání v červnu minulého roku, bude mít čtyři tříleté akční plány. Ministerstvo zdravotnictví aktuálně připravilo akční plán s pořadovým číslem 1. Konkrétní projekty budou sledovat čtyři strategické cíle: efektivitu prevence, maximální možnou kvalitu života pacientů, koordinaci celého systému i pokrok ve vědě. Plán počítá mj. se screeningem karcinomu plic, jehož náklady ve výši 400 milionů korun by měl pokrýt Národní plán obnovy.
Ministerstvo zdravotnictví vytvořilo první ze čtyř připravovaných akčních plánů, který posílá také pro informaci vládě. Obsahuje návrhy projektů, jež by měly přispět k pozitivní motivaci lidí ke změně životního stylu, zvýšení zdravotní gramotnosti a také zvýšení efektivity včasného záchytu nádorů.
Přijetí čtyř navazujících akčních plánů předpokládá Národní onkologický plán 2030, který vláda přijala vloni. Celkový odhadovaný rozpočet je 18 miliard korun.
Akční plán č. 1 se zaměřuje na zvýšení zdravotní gramotnosti obyvatel, vyšší prevenci, propojování dat nebo zavedení oficiálních registrů screeningových vyšetření. Jedním z cílů je také úspěšné zavedení screeningu karcinomu plic, jež zahrnuje vytvoření efektivní kampaně, vznik základní sítě pracovišť, zajištění dostatečné regionální dostupnosti, propojení lékařů s programem odvykání kouření a identifikaci extrémně rizikových skupin pacientů. Orientační náklady na projekt se mají vyšplhat až na 400 milionů korun.
Šedesát milionů korun na podporu zdraví v rodinách
Prevence má být ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem mimo jiné podpořena projektem, jehož cílem je vznik intervenčních programů na podporu zdraví pro předškolní děti a mladší školní věk a inovace programů pro starší děti a mladistvé. „Vytvořením těchto programů a jejich realizací je zvyšována zdravotní gramotnost a tím snižovány nerovnosti v přístupu ke zdraví u vulnerabilních skupin populace ohrožených chudobou a sociálním vyloučením“, stojí v plánu. Projekt, který bude financován z Evropského sociálního fondu, má běžet do roku 2025 a jeho orientační náklady mají vystoupat až k šedesáti milionům korun.
Za účelem zvýšení zdravotní gramotnosti ministerstvo zdravotnictví spustilo již mezi lety 2018-2022 preventivní programy na podporu zdraví u osob ohrožených chudobou za celkem 2,4 miliony korun z Evropského sociálního fondu. Výsledkem je čtrnáct regionálních center podpory zdraví a šedesát osm motivačních programů.
Cílem jiného z projektů bude vznik oficiálních registrů screeningu nádorů v rámci Národního zdravotnického informačního systému (NZIS). „Technická a informační podpora usnadní poskytovatelům zdravotních služeb implementaci prvků registrů klíčových pro hodnocení screeningových programů, zejména komplexní sběr údajů o přednádorových stavech a laboratorních vyšetřeních souvisejících s programy prevence a časného záchytu,“ píší autoři dokumentu.
Centrum onkologické prevence jako kolébka moderních technologii
První akční plán také navrhuje navýšení kapacit brněnského Masarykova onkologického ústavu s cílem vybudovat Centrum onkologické prevence, jež má napomáhat primární, sekundární i terciální onkologické prevenci. Centrum by se mělo stát jakýmsi ideovým vzorem pro aplikaci moderních komunikačních nástrojů (mHealth, eHealth). Rovněž by mělo přispět ke zvýšení podílu občanů, kteří se účastní včasného záchytu nádorových onemocnění, kam spadají i screeningová vyšetření. Pod větším lékařským dozorem by měly být také osoby s genetickým rizikem vzniku malignit, což by v budoucnu ušetřilo peníze za jejich nákladnou léčbu.
Za účelem monitoringu a vyhodnocování cílů akčních plánů ministerstvo stanovilo soustavu indikátorů, které sledují, zda strategie vedou k zamýšleným změnám. Výsledky realizace se však podle ministerstva projeví až s delším časovým odstupem. Přípravu dalšího akčního plánu lze podle resortu zdravotnictví očekávat v rozmezí od ledna až března 2024.
Nela Slivková
