Kurzy odborné češtiny pro zdravotníky absolvovalo zatím v ČR kolem 600 uprchlíků z Ukrajiny, většinou lékařky. K aprobačním zkouškám, které jsou podmínkou, aby mohli pracovat ve zdravotnictví, se zatím příliš nehlásí. Podle Ireny Maříkové, ředitelky Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ), který kurzy i zkoušky organizuje, se to dá očekávat spíš letos nebo v příštím roce. V pátek uplyne rok od zahájení ruské invaze na Ukrajinu, kvůli které ze země uprchly miliony lidí. Zhruba 460.000 uprchlíků přišlo do ČR, zůstává jich tu ale méně.
Podle současných zákonných podmínek musí lékaři, zubní lékaři nebo farmaceuti ze zemí mimo Evropskou unii předložit žádost o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání veřejnou vysokou školu, která uskutečňuje akreditovaný obsahově obdobný studijní program, podstoupit nejméně půlroční praxi, složit jazykovou zkoušku a odborný test v češtině na úrovni znalostí lékařských státnic. Podobné podmínky mají i další zdravotníci, například zdravotní sestry.
„Do tohoto procesu vstupuje každý rok kolem 500 uchazečů,“ řekla ČTK Maříková. Dlouhodobě jsou to podle ní lékaři z postsovětských zemí, nejčastěji právě z Ukrajiny. Na počtu přihlášených k těmto zkouškám v loňském roce se podle ní ještě uprchlická vlna neprojevila.
„Úplně jsme to ještě nezaznamenali, protože do aprobačního řízení, které je celé v českém jazyce, musí vstupovat poté, co se naučí na nějaké úrovni český jazyk,“ vysvětlila. Jednotky těch, co na jaře loňského roku absolvovali jazykové kurzy organizované institutem, ale už podle ní přihlášky podaly. Větší zájem očekává Maříková spíš letos nebo až příští rok.
Zájem byl obrovský
Celkově už různými úrovněmi jazykových kurzů IPVZ pro Ukrajince prošlo kolem 600 účastníků, většina se jich účastnila on-line. První institut uspořádal na začátku května loňského roku. „Zájem byl obrovský, nebyli jsme ho schopni uspokojit hned, byl tak převis asi 400 lidí,“ uvedla ředitelka.
Kurzy jsou většinou dvouměsíční, akreditované jako rekvalifikační, takže na ně účastníci mohou čerpat peníze i od úřadu práce. Od loňského srpna na ně přispívá i fond UNICEF, poslal ministerstvu zdravotnictví pět milionů korun. Z toho 3,6 milionu jde přímo na kurzy, od března jich začne dalších patnáct, včetně pokročilé jazykové úrovně B2. Další peníze využívá IPVZ na výukové materiály.
„Když začíná od nuly, tak mu jeden dvouměsíční kurz na složení jazykové zkoušky nestačí. Máme sérii pokračovacích kurzů od A1 a na jaře budeme otevírat úroveň B2. Procházejí třeba několika stupni, než si troufnou složit zkoušku,“ doplnila. V kurzech se klade důraz hlavně na dorozumění s pacientem či kolegy, ale také na písemný projev potřebný třeba k vedení zdravotnické dokumentace.
Podle Maříkové to usnadňuje příbuznost obou slovanských jazyků. „Nebudou mít nikdy perfektní výslovnost, nikdo po nich nechce ani perfektní gramatiku, ale porozumění. Aby rozuměli pacientovi a byli pro něj srozumitelní,“ uvedla. Účastníci se dozvídají také o fungování systému českého zdravotnictví a veřejného zdravotního pojištění, legislativě nebo povinném členství v České lékařské komoře. „Nemají systém zdravotního pojištění, jak my ho známe. Nový koncept pro ně je systém vykazování zdravotní péče, tam hodně výkonů probíhá na přímou úhradu,“ řekla Maříková k Ukrajině.
Podle ní je pro uprchlíky samotné i pro český stát výhodné, aby se kvalifikovaní pracovníci zapojili právě ve zdravotnictví. „Pro zdravotníka je důležité, aby neztratil kontinuitu, aby nevypadl z praxe,“ řekla. Je podle ní škoda, pokud kvalifikovaná lékařka pracuje třeba u pokladny v supermarketu.
Nejméně polovina se chce vrátit
Do Česka lékaři a zejména lékařky mnoha odborností, kurzy procházeli i lidé s dvacetiletou odbornou praxí, působili třeba jako primáři dětského nebo gynekologického oddělení. „Bez aprobační zkoušky mohou být zaměstnaní ve zdravotnictví jenom jako administrativní síla. Velice často pracují v UA pointech ve fakultních nemocnicích, kde tlumočí nebo pomáhají s organizací péče,“ dodala Maříková. UA pointy jsou specializované ordinace, které fakultní nemocnice zřídily loni na jaře. Kromě českých lékařů tam vždy pracoval i někdo, kdo mohl pacientům tlumočit.
Zhruba polovina účastníků jazykových kurzů podle ní mluví o tom, že se po skončení války chtějí na Ukrajinu vrátit. „Dovedu si představit, že když se tady rodina usadí, děti začnou chodit do školy, může být pro ně návrat do nestability těžký. Navíc, když už někdo projde celým procesem aprobace, dá do toho hodně úsilí,“ řekla.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) už v dubnu loňského roku řekl, že svému ukrajinskému kolegovi Viktoru Ljaškovi v telefonickém rozhovoru slíbil, že se Česko nebude aktivně snažit, aby v tuzemsku zdravotníci z Ukrajiny zůstali i do budoucna, a řešit tím nedostatek personálu. „Oni opravdu potřebují, aby se jim vrátili zpátky,“ uvedl tehdy Válek.
-čtk-
