Foto: Needpix

Nízký zájem o sex by mohlo být možné léčit pomocí stimulace mozkové aktivity

Podávání hormonu kisspeptinu by se teoreticky mohlo stát léčebnou metodou pro stav, kdy muži i ženy vykazují nízký zájem o sex a vnímají to jako problém negativně ovlivňující jejich život. První nadějné výsledky přinesly dvě studie, které byly publikovány v žurnálu Jama Network Open. Nicméně od běžného použití v klinické praxi je ještě daleko.

Snížené libido není nijak výjimečný stav. Může být součástí určitého životního období, ale také důsledkem užívání některých léků či onemocnění, včetně deprese či diabetu. Pro ty, které postihne, se pak může stát velmi nepříjemnou komplikací partnerského života. Dvě studie publikované v žurnálu Jama Network Open ukazují teoreticky možnou léčebnou cestu. I když jsou jejich výsledky poměrně nadějné, jedná se teprve o první krok na dlouhé cestě, jenž by mohla vést k běžné klinické praxi.

„Převládající teorie o hypoaktivní poruše sexuální touhy naznačuje, že zde dochází k nadměrnému sebepozorování a sebesledování. Například v tom smyslu, jaký podávám výkon, jak vypadám, co si myslí můj partner nebo partnerka, což snižuje sexuální touhu a vzrušení,“ citoval britský deník The Guardian Alexandera Comninose, spoluautora zmiňované publikace a endokrinologa působícího na Imperial College London.

Podáváním hormonu kisspeptinu, který se přirozeně vyskytuje v lidském těle a mimo jiné ovlivňuje průběh dospívání nebo lidskou reprodukci, by z jeho pohledu mohlo být řešením pro podobné stavy. Kisseptin by mohl být používán jak mužů, tak u žen, protože ovlivňuje mozkovou aktivitu zodpovědnou za sexuální vzrušení, nikoliv pohlavní orgány přímo. Nicméně u sledovaných mužů došlo ke zlepšení tvrdosti penisu o 56 procent ve srovnáním s podáním placeba.

Nadějné výsledky, ale malá skupina sledovaných osob

Zmiňovaná práce zahrnovala 32 žen a 32 mužů, u nichž byla diagnostikována hypoaktivní porucha sexuální touhy, což je stav postihující zhruba 10 procent ženské a 10 procent mužské populace. Podstatou tohoto stavu je, že jedinec nejen že zažívá nízkou sexuální touhu, ale současně je to něco, co jej znepokojuje a působí mu obtíže v běžném životě. Podávání kisseptinu podle této práce dokáže zvýšit aktivitu v částech mozku, které jsou zodpovědné za sexuální vzrušení a současně vnímání atraktivity.

Již předchozí výzkum tohoto hormonu přinesl informace o tom, že jeho podávání může u jedinců s normální sexuální touhou pozitivně ovlivnit to, jak reagují na sexuální podněty i u nich zvýšit aktivitu v částech mozku ovlivňujících sexuální atraktivitu. Také se objevily práce o tom, že jeho podávání u žen může příznivě ovlivnit funkci vaječníků a také zlepšit náladu u zdravých mužů. Toto ale byl první případ, kdy byl tento hormon aplikován u osob, které vykazují nízké libido.

„Ženy a muži s nízkou sexuální touhou zjišťují, že až příliš přemýšlí o svém výkonu. Jsou introspektivní, a to u nich potlačuje prvotní nutkání, tedy nejsou vzrušeni,“ vysvětlil Alexander Comminos pro BBC News. „Kisseptin u nich obnovuje normální rovnováhu, tedy se méně sebepozorují,“ dodal lékař.

V rámci studie pak bylo sledováno to, jak se lidé cítí, jak se chovají i jak funguje jejich mozek pomocí magnetické rezonance. Přesněji byli sledováni na MRI, zatímco se dívali na videa s erotickým obsahem. U mužů pak byla měřena kvalita erekce. Snímky z magnetické rezonance u sledovaných osob ukázaly změny ve fungování mozku, přesněji potlačení v oblastech, které jsou zodpovědné za nízkou sexuální touhu, a naopak zvýšení aktivity v částech mozku, které se aktivují při sexuálním vzrušení.

Podle Comminose se u většiny sledovaných osob prokázaly změny na magnetické rezonanci. V reálných podmínkách, kde se lidé cítí bezpečněji a příjemněji než v prostředí zdravotnického zařízení, by pak efekt mohl být ještě lepší.

„Tyto výsledky společně ukazují, že by kisspeptin mohl nabídnout bezpečnou a velmi potřebnou léčbu hypoaktivní poruchy sexuální touhy, což je stav postihující miliony lidí po celém světě,“ dodal další spoluautor studie Waljit Dhillo, profesor endokrinologie z Imperial College London. Ženy zahrnuté do studie uváděly, že se cítily přitažlivější a muži to, že mají větší potěšení ze sexuální aktivity.

Ludmila Hamplová