Foto: Rawpixel

V Británii chtějí dvojnásobně navýšit počty mediků

Lékařské fakulty ve Velké Británii každý rok odmítnou tisíce zájemců o studium. Důvod? Nedostatek míst na školách. Britský zdravotnický systém se mezitím hroutí pod náporem pacientů, o které se téměř nemá kdo postarat. Chybí nejen lékaři, ale také sestry a další zdravotnický personál. V zemi kvůli tomu v posledních měsících propukají mohutné protesty. Nově se chystá dosud největší třídenní stávka, do níž se zapojí i mladí medici. Národní zdravotní služba (NHS) proto nyní připravuje plán, který by měl navýšit kapacity na lékařských fakultách na dvojnásobek. Naplnily by se tím i záměry opozičních labouristů. O chystaném návrhu píše britský list The Guardian.

Britské zdravotnictví lapá po dechu. Zdravotníků je nedostatek, jsou dlouhodobě přetížení, sanitky nestíhají, čekárny před ordinacemi praskají ve švech a do toho celou zemi svírá nejhorší inflace za čtyřicet let. Zkraje letošního února proto tamní zdravotníci vstoupili do hromadné stávky s požadavkem na zvýšení platů (více jsme psali zde). Jednání s konzervativní vládou Rishiho Sunaka však dosud nedospěly k žádnému kompromisu a budoucnost britského zdravotnictví tak nadále zůstává nejistá.

S návrhem na alespoň částečné řešení situace nyní přichází Národní zdravotní služba. Příští měsíc představí plán, jehož cílem by mělo být navýšení počtu míst na lékařských fakultách ze sedmi a půl tisíce na patnáct tisíc. Labouristé se již nechali slyšet, že jde o ústřední prvek jejich záměrů na oživení systému. Nově se má ročně vyškolit o deset tisíc více zdravotních sester a porodních asistentek, zdvojnásobit počet obvodních sester a vyškolit o pět tisíc více pečovatelek, které navštěvují pacienty u nich doma. The Guardian píše, že konkrétní plány na navýšení personálních kapacit britského zdravotnictví vlády slibovaly již od roku 2017, žádný reálný návrh však nikdy nevznikl – údajně z neochoty ministerstva financí pokrýt zvýšené náklady. I nyní se očekává, že státní pokladna bude hlavní překážkou pro realizaci plánu. Opozice však věří, že by se dal pokrýt penězi ušetřenými zrušením tzv. non-domicile statusu. Jde o způsob, který dovoluje lidem žijícím v Británii vyhnout se placení daní ze zahraničních příjmů, pokud si nahlásí trvalé bydliště v jiné zemi. Někdejší stínový ministr financí labouristické strany Ed Balls v minulosti řekl, že by zrušení tohoto zákona mohlo do rozpočtu přinést „stovky milionů liber“ navíc.

V Británii nyní chybí přes sto tisíc zdravotníků, z toho devět tisíc lékařů a necelých padesát tisíc sester. Nedostatek je ale cítit i v řadách porodních asistentek, sanitářů a mezi personálem na operačních sálech. Skupiny zaměstnanců dokonce tvrdí, že současné personální výpadky v rozpisech služeb ohrožují bezpečnost pacientů. Tyto výpadky se NHS snaží vykrývat najímáním dočasných zaměstnanců od agentur. Takové služby jsou ale mimořádně drahé. Někdy nemocnice za jednu směnu „dočasného lékaře“ zaplatí i 5200 liber (v přepočtu asi 140 tisíc korun). Podle informací labouristů zaplatila NHS za posledních pět let za agenturní lékaře dohromady přes 120 miliard korun a dočasný personál Národní zdravotní službu vyjde každý rok na 166 miliard korun.

Běžní zaměstnanci nemocnic se ale cítí finančně nedocenění, a to i ti začínající. V nedávném hlasování anglických mediků se 98 procent z nich vyjádřilo pro podporu další stávky za zvýšení platů. Britská zdravotní asociace (BMA) proto na březen vyhlásila 72hodinovou stávku, v jejímž důsledku musejí být zrušeny stovky tisíc operací a lékařských prohlídek. Vedoucí představitelé NHS se k rozsahu stávky vyjádřili v tom smyslu, že ty předchozí budou oproti této vypadat jako „drobné“.

-fk-