Vypadá to jako velmi malá změna, ale může mít velký efekt. Zařadit do své každodenní rutiny rychlou chůzi má pozitivní efekt na lidské zdraví, aniž by bylo nutné nutit se k velkým sportovním výkonům. Ukazuje to nová meta-analýza, která shrnuje data o více než 30 milionech lidí, publikovaná v British Journal of Sports Medicine. Pokud by se lidé hýbali alespoň 75 minut týdně, což je polovina toho, co jako minimum doporučuje Světová zdravotnická organizace, bylo by možné předejít desetině předčasných úmrtí.
Skutečnost, že vyšší fyzická aktivita patří mezi efektivní nástroje prevence závažných chronických onemocnění i předčasných úmrtí, není nijak nová. Jenže když dojde na běžnou praxi, řada lidí větší změny svého životního stylu zavrhne předem s tím, že beztak nemají smysl, protože jich nejsou schopni. Nová rozsáhlá meta-analýza publikovaná v British Journal of Sports Medicine však ukazuje něco jiného. I malé změny jsou důležité a mají prokazatelně efekt.
I pokud se lidem podaří dosáhnout pouze poloviny fyzické aktivity, jakou doporučuje WHO, tedy pokud se budou hýbat alespoň 75 minut týdně, bude to mít na jejich zdraví pozitivní vliv v podobě nižšího rizika předčasného úmrtí i rozvoje závažných chronických onemocnění, v podobě kardiovaskulárních chorob nebo rakoviny.
Jinými slovy, i málo pohybu je lepší než žádný pohyb. „Pokud patříte mezi ty, pro které je představa 150 minut středně intenzivní fyzické aktivity týdně poněkud skličující, pak by pro vás mělo být naše zjištění dobrou zprávou,“ shrnul pro BBC News Søren Brage, vedoucí autorského týmu a epidemiolog, který působí na University of Cambridge, s tím, že pokud lidé zjistí, že zvládnou tuto úroveň fyzické aktivity, je možné, že se postupně propracují i k vyšší, včetně doporučované – tedy ke 150 minutám týdně.
Každý pohyb pomáhá
Zmiňovaná meta-analýza shrnuje závěry téměř stovky studií a dvou set recenzovaných článků, které se věnovaly pozitivním dopadům pravidelné fyzické aktivity. Že pohyb pomoci snížit pravděpodobnost rozvoje závažných chronických onemocnění nebo předcházet předčasným úmrtím, není nové zjištění. Nicméně doposud nebylo přesně určena asociace mezi konkrétním množstvím pohybu a řadou chronických onemocnění, tedy jako moc by se lidé měli hýbat, aby to mělo prokazatelný efekt.
„Naše zjištění ukazují znatelně nižší riziko úmrtnosti, kardiovaskulárních onemocnění a nádorových onemocnění při ekvivalentu 75 minut týdně a méně středně intenzivní fyzické aktivity, tedy při polovině doporučené úrovně,“ shrnuje závěry své práce autorský tým s tím, že takto by bylo možné předejít desetině ze všech předčasných úmrtí, pokud by každý dosáhl alespoň poloviny doporučené úrovně fyzické aktivity. V případě, že by lidé byli schopní dosáhnout plné úrovně, tedy že by se věnovali středně intenzivnímu pohybu alespoň 150 minut týdně, bylo by možné předejít dokonce šestině všech předčasných úmrtí.
Středně intenzivní fyzická aktivita je definovaná jako ta, při které dojde ke zrychlení srdeční frekvence a dýchání, ale nikoliv tak, že by člověk nebyl schopen mluvit. „Dělat nějakou fyzickou aktivitu je lepší, než nedělat žádnou. To je dobrá výchozí pozice. Pokud zjistíte, že 75 minut týdně se dá zvládnout, můžete zkusit postupně navyšovat až na doporučovanou úroveň,“ doporučuje Søren Brage.
Počítá se i procházka se psem
Fyzickou aktivitou, která má pozitivní efekt, nutně nemusí být náročný sport, ale i řada běžných činností. „Víme, že fyzická aktivita, jako jsou chůze nebo jízda na kole, jsou pro vás dobré, zejména, pokud máte dojem, že došlo ke zvýšení srdeční frekvence. „Avšak zjistili jsme, že existují značné výhody pro zdraví srdce a současně dochází ke snižování rizika rakoviny, i když zvládnete jen deset minut pohybu denně,“ dodal profesor James Woodcock, specialista na zpracování matematických modelů pro oblast medicíny, který působí na Cambridge University a byl součástí autorského týmu.
Leandro Garcia, expert na oblast public health z Queen’s University Belfast a jeden ze spoluautorů studie pro deník The Guardian zdůraznil, že středně intenzivní fyzická aktivita ještě nutně neznamená například běh či konkrétní cvičení, ale může jít i o naprosto běžné činnosti: „Například můžete místo jízdy autem do práce nebo do školy chodit pěšky či jet na kole, případně se zapojit do aktivní hry se svými dětmi nebo vnoučaty.“ K obdobným přínosným aktivitám patří třeba i jen cesta pěšky do obchodu na nákup.
Neméně důležité je i to, jak se člověk během pohybu, ať už má jakoukoliv podobu, cítí: „Věnovat se činnostem, které vás baví a je pro vás snadné zařadit je do každodenní rutiny, je skvělý způsob, jak se stát aktivnějšími,“ dodal. K takovým činnostem patří i pravidelné procházky se psem, které mají navíc tu výhodu, že zvíře působí jako motivátor pro člověka bez ohledu na počasí. Majitelé psů jsou proto obecně přirozeně aktivnější.
Ludmila Hamplová
