Sluchátka se stala neodmyslitelnou součástí každodenního života mnoha lidí. Posloucháme hudbu cestou do práce, při domácích pracích, během studia i před usnutím. Neustálý poslech ale nemusí být tak neškodný, jak se na první pohled zdá. Může nás totiž připravovat o sociální kontakt a schopnost vnímat i vlastní myšlenky.

Čtyřiadvacetiletá Atira Galiová z New Yorku měla podle svého ročního přehledu na Spotify do poloviny listopadu naposloucháno 33 500 minut hudby (více než 23 dní), píše americká CNN. „Bez sluchátek nedokážu ani umýt nádobí, protože se prostě začnu nudit,“ přiznává. Hudbu nebo podcasty poslouchá téměř celý den, od ranní cesty do práce až po večerní domácí činnosti.

A podobně je na tom řada dalších mladých lidí. Podle průzkumu společnosti Edison Research tráví lidé ve věku 13 až 34 let poslechem hudby, podcastů a dalšího zvukového obsahu průměrně 4,5 hodiny denně.

Sluchátka jako neviditelná bariéra

Sluchátka mohou podle odborníků vytvářet pomyslnou bariéru mezi lidmi. „Lidé používají sluchátka jako štít, kterým se chrání před ostatními,“ upozorňuje Gloria Marková, profesorka informatiky na Kalifornské univerzitě v Irvine.

Mohlo by vás zajímat

Zakladatel a ředitel Centra pro zdravou mysl při Wisconsinské univerzitě Richard Davidson si tohoto trendu všímá také mezi studenty. Odhaduje, že sluchátka nosí přibližně 90 procent studentů pohybujících se po univerzitním kampusu. Před deseti lety přitom podle něj taková situace nebyla běžná.

„Jednou z úžasných příležitostí, které univerzitní studium nabízí, je možnost poznávat nové lidi, kteří se od vás často liší a pocházejí z odlišného prostředí. Když ale všichni chodí se sluchátky na uších, nikdo spolu nemluví,“ říká Davidson.

Podobné chování pozoruje i v kavárnách. Lidé podle něj místo toho, aby během čekání navázali oční kontakt, usmáli se na někoho nebo prohodili pár slov s cizím člověkem, automaticky sahají po telefonu.

Právě tyto drobné interakce mohou mít významný vliv na naši psychickou pohodu. „Jednoduchá každodenní setkání a kontakt s ostatními, a to i – nebo možná zejména – s úplně cizími lidmi, mohou být pro naši pohodu mimořádně důležité. Jsou běžné, snadno dostupné a mohou přispívat k tomu, abychom se cítili dobře,“ vysvětluje Davidson.

Nepříjemné ticho

Dalším problémem může být ztráta schopnosti trávit čas v tichu. Jakmile se začneme nudit, automaticky zapínáme hudbu, podcast nebo jiné zvukové rozptýlení. Ticho, které dříve představovalo přirozenou součást každodenního života, se tak pro mnoho lidí stává něčím nepříjemným.

„Myslím si, že lidé ztratili schopnost jednoduše si sednout, setrvat v tichu, nechat své myšlenky volně plynout nebo si dovolit nudit se,“ říká Marková.

Podle odborníků přitom právě chvíle bez vnějších podnětů umožňují lépe vnímat vlastní myšlenky, okolí i přítomný okamžik. Poslech hudby nebo procházení telefonu nám sice může krátkodobě pomoci odvést pozornost od nepříjemných emocí a myšlenek, dlouhodobé řešení ale nepředstavuje.

„Jakmile hudba přestane hrát nebo daná činnost skončí, naše neurotické myšlenky se znovu naplno vrátí. Je to tedy svým způsobem falešný příslib úlevy,“ upozorňuje Davidson.

Cesta do práce bez hudby

Že může mít omezení poslechu pozitivní dopad, zjistila i Atira Galiová, která se rozhodla vyzkoušet cestu do práce bez sluchátek. Výsledek ji překvapil. Už během druhého dne si všimla čtyř cedulí oznamujících otevření nových obchodů v její čtvrti.

„Přitom jsem si jich předtím vůbec nevšimla, i když chodím úplně stejnou trasou doslova každý den. Myslím, že když mám nasazená sluchátka, prostě jen chodím se sklopenou hlavou a dívám se pod nohy,“ popisuje.

Psali jsme

Její zkušenost ukazuje, jak snadno můžeme kvůli neustálému poslechu přehlížet svět kolem sebe. Nemusíme se přitom sluchátek úplně vzdávat. Někdy stačí nechat je v kapse během cesty do práce, při čekání na kávu nebo při obyčejné procházce.

Pozor na sluch!

Vedle sociálních a psychologických dopadů má nadměrné používání sluchátek také zdravotní rizika. Podle amerického Národního institutu pro hluchotu a jiné poruchy komunikace má 24 procent dospělých zhoršený sluch alespoň v jednom uchu. Dlouhodobé vystavení hluku o intenzitě 85 decibelů a vyšší může způsobit trvalé poškození sluchu.