Více než milion Američanů jezdí každý rok za zdravotní péčí do ciziny. Láká je větší finanční dostupnost zákroků i levnější léky. Zdravotní turistika může ale přinášet i řadu rizik. O negativní stránce vzrůstajícího fenoménu píše americký deník The New York Times.
Josef Woodman, výkonný ředitel organizace Pacienti za hranicemi, která slouží jako mezinárodní konzultační agentura pro zdravotní péči a zároveň jako průvodce pro pacienty přijíždějící za zdravotní turistikou, odhaduje, že do Mexika ročně přijede kvůli léčbě asi 1,2 milionu Američanů. Ačkoliv zdravotní turistika zaznamenala mírný pokles během pandemie koronaviru, po první dávce očkování počty opět prudce narostly. „Mezi nejoblíbenější procedury patří komplexní zubní ošetření, jako například ošetření kořenových kanálků, fazety nebo kompletní rekonstrukce úst,“ uvedl Woodman.
Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (Centers for Disease Control and Prevention, C.D.C.) sídlící v Atlantě v USA lidé také v zahraničí velmi často podstupují léčbu neplodnosti, transplantaci orgánů a tkání nebo léčbu rakoviny. Ve všech případech jsou rozhodujícím indikátorem finance. „Mnoho pacientů zoufale hledá lékařskou péči, která bude dostupná“, uvedla zdravotní ekonomka Felicia Marie Knaul, která působí na státní Univerzitě v Miami.
Nejběžnějšími destinacemi, které Američani navštěvují za účelem zdravotní turistiky, jsou mexické státy podél hranice: Tamaulipas, Nuevo León, Baja California Sur a Quintana Roo.
Chybí spolehlivá data
Většina mexických nemocnic, které Američané navštěvují, je soukromých. K jejich datům proto nemá přístup federální vláda. „Je těžké najít data o tom, kolik lidí za zdravotní turistikou ve skutečnosti jezdí“, uvedla Valorie Crooks, profesorka geografie na Univerzitě Simona Frasera v Kanadě. Zdravotní turistiku podle ní vystihuje takzvané „trojité N“: nesledovaná, nevysledovatelná a neregulovaná. „V této oblasti existuje velmi málo pravidel,“ varoval také David G. Vequist IV., ředitel Centra pro výzkum zdravotní turistiky a profesor na Univerzitě v San Antoniu v Texasu.
Průmysl, který vzkvétá
„Režijní náklady na provoz kliniky nebo zdravotnického střediska v Mexiku jsou mnohem nižší než v Americe. Pacienti také obvykle platí mnohem méně, než kdyby se nechali ošetřit v USA,“ uvádí Crooks. Podle Andrey Miller, klinické farmaceutky v Arizoně, je v Mexiku velmi silná infrastruktura lékařských služeb. „Stačí se podívat na ulici a je tam jedna klinika vedle druhé. To samé platí o lékárnách,“ uvedla.
Pacienti velmi často cestují do zahraničí i kvůli zákrokům, které jsou v jejich zemi nezákonné. „Někteří pacienti cestují do Mexika kvůli tomu, aby se vyhnuli byrokracii a omezením, které by je mohly brzdit,“ uvedla Crooks a dodala, že lidé se vracejí také kvůli přístupu, kdy lékař s pacientem jedná jako s lidskou bytostí. „Ve vaší zemi vás mohou odmítnout k zákroku z mnoha důvodů. V jiné zemi ale najdete chirurga, který vám léčbu nabídne,“ vysvětlila.
Únos v Mexiku vyvolal řadu otázek
Pozornost přilákal případ, který se stal minulý týden v mexickém státě Tamaulipas. Došlo tam k únosu čtyř Američanů a dva z nich byli později nalezeni mrtví. Sestra jedné z obětí vypověděla, že jeli do Mexika kvůli domluvené operaci břicha.
Není pochyb o tom, že podstupování lékařských zákroků v cizině s sebou přináší nejrůznější rizika. „Pacienti si lékařskou péči vyhledávají sami a platí z vlastní kapsy,“ uvedla doktorka Crooks a dodala, že praktičtí lékaři pacientů nemusejí být o léčbě v zahraničí vůbec informováni, což může vést k řadě potíží. C.D.C proto doporučuje pacientům, aby si před léčbou i po léčbě naplánovali konzultace se svým praktickým lékařem. Doktor Woodman také nabádá k tomu, aby si lidé vybírali k zákrokům zahraniční nemocnice akreditované komisí.
Nela Slivková
