Vložit si do úst nikotinový sáček a zapálit si klasickou cigaretu jsou dvě rozdílné věci. Stejně tak není stejné, když si na poště koupíme stírací los a když naházíme poslední úspory do forbesu. Právě na tyto zjevné rozdílnosti se snaží upozornit think tank Racionální politiky závislostí a společně se sdružením Občané proti hazardu doporučují vládě, která v současné době téma projednává, nastavit daňové zatížení tak, aby odpovídalo skutečné škodlivosti jednotlivých forem těchto potenciálních závislostí. Věří, že kromě zlepšení zdraví občanů by adekvátní zdanění vedlo i k vyváženějšímu hospodaření s veřejnými financemi.
„Lidé mají tendenci k závislostem, vždy to tak bylo, je a bude, úkolem státu je minimalizovat negativní dopady a usměrňovat poptávku a nabídku tak, aby to mělo co nejmenší negativní dopady. Proto jak u hazardu tak u tabáku doporučujeme, aby se daně odstupňovaly podle nebezpečnosti jednotlivých druhů hazardu a nikotinových výrobků,“ sdělil pro Zdravotnický deník zástupce think tanku Matěj Hollan. Pro podporu svých argumentů iniciativa vypracovala odborná stanoviska, který vycházejí ze strategie „harm reduction“, tedy minimalizace škod a rizik.
Žvýkejme jako Švédi
Odborná skupina Racionální politiky závislostí, za níž stojí mimo jiné národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, s odkazem na mezinárodní výzkumy uvádí, že ve vyspělých zemích je tabák na prvním místě mezi preventabilními rizikovými faktory. Jeho užívání je příčinou celého spektra onemocnění, jako jsou kardiovaskulární nemoci, zhoubné novotvary a respirační onemocnění. Jenom v České republice se vyskytuje na 1,7 milionu denních kuřáků. A přestože se dvě třetiny z nich někdy pokusily s kouřením přestat, počty kuřáků v dospělé populaci v posledních letech klesají jen mírně. „Proto je potřeba pomáhat tomu, aby byly co nejdostupnější substituce, tj. jiné formy příjmu nikotinu,“ uvádějí experti ve zprávě.
Alternativy ke klasickým cigaretám jsou zpravidla dvojího druhu: výrobky založené na tabáku a výrobky, které tabák neobsahují. Do první skupiny patří tzv. zahřívané tabákové výrobky (někdy označované zkratkou HnB nebo též HTP), šňupací tabák a žvýkací tabák neboli snus. Poslední jmenovaný produkt zaznamenal mimořádný úspěch ve Švédsku, kde i díky němu klesla prevalence denního kuřáctví na pět procent (vůbec nejnižší na světě). „Švédsko má také nejnižší výskyt úmrtí pro nemoci vyvolané kouřením tabáku (rakovina plic, CHOPN, kardiovaskulární onemocnění), což znamená výrazně nižší výdaje na léčbu těchto nemocí a další ekonomické benefity,“ doplňují odborníci z think tanku. Tento masivní přechod kuřáků cigaret na snus se dnes v oblasti veřejného zdravotnictví označuje pojmem Švédská zkušenost.
Co se týče alternativ, které tabák neobsahují, mezi ně se řadí elektronické cigarety, nikotinové sáčky a nikotinové léčivé přípravky (žvýkačky, pastilky, náplasti a jiné). Všechny nikotinové alternativy pak mají společné to, že oproti běžným cigaretám uživatel vstřebává výrazně méně dehtu, či rovnou žádný. To by se podle spolku Racionální politiky závislostí mělo odrazit i v legislativě. „Regulace tabákových/nikotinových produktů má být odstupňována podle rizikového kontinua, tj. produkty s vyšším rizikem mají být regulovány přísněji a jejich dostupnost má být nižší než u produktů s nižším rizikem, přičemž již zavedené daně pro alternativy nemají v poměrných číslech vůči cigaretám stoupat,“ uvádí odborníci ve zprávě.
Náprava protisystémového kroku
Shodný přístup k daňovému zatížení spolek zastává i k problematice hazardu. I zde jeho členové nechtějí nic zakazovat, ale míní, že výše sazby by měla odrážet míru nebezpečnosti konkrétní formy hazardu tak, jako tomu bylo v minulosti. V roce 2016 totiž byly zavedeny tři sazby: 21, 23 a 35 procent, přičemž těžší ekonomické břemeno stát uvalil na tvrdší formy hazardu. „V roce 2019 však došlo za dost podivných okolností ke skokovému navýšení loterií z 23 procent na 35, proti všem odborným doporučením i proti RIA (hodnocení dopadů regulace, pozn. red.) k zákonu z roku 2014,“ uvádí představitelé spolku. Loterie se tak z pohledu daňové sazby dostaly na úroveň „tvrdého hazardu“, což podle nich nejenom že nereflektovalo odlišnou škodlivost, ale šlo zcela proti nastavenému směru i doporučením adiktologů.
Česká republika se tím mezi ostatními zeměmi Evropské unie stala jakousi anomálií. „Jde nám tedy o to, aby se zvolila různá daňová pásma a loterie byly jako nejméně nebezpečný druh hazardu opět v té nejnižší,“ shrnuje think tank svůj názor, který rozepsal v odborném stanovisku. Statistiky přitom nenaznačují, že by sázení na čísla v České republice představovalo nějakou rozšířenou hrozbu. Z tuzemského trhu loterie představují pouze 13 procent, přičemž evropský průměr činí 62 procent (viz tabulka).
Podle údajů expertů z Racionální politiky závislostí, kteří porovnávali rizikový potenciál jednotlivých forem hazardu s ohledem na parametry jsou jsou frekvence her, interval vyplacení, přítomnost jackpotu, kontinuita hraní, šance na výhru, dostupnost, paralelní hraní, proměnlivá výše sázky, senzorické efekty a těsné prohry, jsou potenciálně nejškodlivější online kasinové hry, online poker a elektronická herní zařízení neboli automaty. Do střední kategorie se střední až vysokou mírou rizikovosti zařadili online kurzové sázky a živé hry v kasinu a do skupiny s nízkým až středním rizikovým potenciálem kurzové sázky v kamenných provozovnách a loterie.
„Vazby automatového byznysu na politiku jsou pryč“
S ohledem na tyto skutečnosti spolek kabinetu Petra Fialy doporučuje, aby pokud bude chtít navýšit daně z hazardu, zohlednil jednak míru škodlivosti a jednak podíl na trhu, který je o poznání vyšší u tvrdých forem. „Z hlediska potřeby celkově navýšit výběr daní nabízí vhodná řešení RIA, kde je konstatováno, že prostor pro signifikantní zvýšení existuje u tzv. technické hry a další z možností je navýšení poplatků za automaty. Nadto ekonomické přínosy pro státní rozpočet v odhadech ukazují, že pro zvýšení výběru daní do státního rozpočtu je nejvhodnějším způsobem vyšší zdanění té části hazardu, která má větší podíl na trhu,“ uvádějí v závěrech svého stanoviska.
K iniciativě se připojilo i sdružení Občané proti hazardu, které rovněž vyzývá vládu, aby loterie, coby nejméně škodlivou formu, zařadila do nejnižší daňové sazby. Ve své výzvě se opírá o shodné argumenty jako Racionální politiky závislostí. K potřebě navýšit výběr daní pak sdružení prostřednictvím svého předsedy Martina Svobody navrhuje zaměřit se na automaty a online technické hry. „Pokud by se nenavyšovala daň, lze u automatů navýšit poplatky za automaty,“ stojí ve výzvě. „Vnímáme, že doby, kdy hazardní automatový byznys měl úzké vazby politiku… jsou již minulostí, proto si dovolujeme doporučit, abyste tuto zlomyslnost vlády ANO a ČSSD napravili,“ uzavírá Svoboda za sdružení.
-fk-
