Přestože digitalizace zdravotnictví postupuje v Německu relativně pomalu, do roku 2030 by měla dosáhnout zásadní úrovně, a to především praktických lékařů. Koncem této dekády už by doba analogová, respektive papírová, měla de facto skončit. Bude ale nutné překonat jednu ze zásadních překážek digitalizace praktických ordinací, ale třeba i lékáren, v podobě vysokých vstupních nákladů na přepnutí do digitálního světa. Vyplývá to z odhadu expertů, na něž se odkazuje odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Do roku 2030 bude úroveň digitalizace u praktických lékařů v Německu dostatečně pokročilá na to, aby mohla pacientům nabízet digitálně podporované cesty k zajištění zdravotní péče. Vyplývá to z odhadu Jakoba Scholze, ředitele odboru eHealth Asociace smluvních lékařů Westfalen-Lippe (KVWL – Kassenärztliche Vereinigung Westfalen-Lippe), která sdružuje kolem 16 tisíc samostatných lékařů včetně praktiků.
Scholz dle svých slov zaznamenal znatelnou změnu v přístupu a způsobu uvažování o digitalizaci v oblasti smluvní lékařské péče. Praktici si podle něho stále více uvědomují, že integrace digitálních nástrojů představuje důležitý faktor pro překonání četných výzev v každodenní péči. A že digitalizace je rovněž cesta, jak zvyšovat svou konkurenceschopnost, ale i atraktivitu profesní dráhy coby samostatného smluvního (tedy praktického) lékaře.
Potíže s infrastrukturou musí zmizet
Expert zároveň upozornil, že digitalizace zdravotnictví neprobíhá optimálně. Vinu Scholz vidí u politiků, kteří se podle něho sice velmi zaměřují ve svých digitalizačních plánech na komunikační kanály mezi praktickými lékaři a lékárnami, ale zároveň v tom nejsou příliš úspěšní. „Politici způsobili (u praktiků a lékárníků) mnoho frustrace a nejistoty, která se týká telematické infrastruktury,“ uvedl Scholz pro odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Scholz je přesvědčen, že pokud se podaří vyřešit problém se zatím nepříliš dobře fungující infrastrukturou, brzy se ukáže, že digitalizace je pro zdravotnictví přínosem, který na sobě pocítí nejen lékaři, ale i samotní pacienti. Tohle by podle něho měli prezentovat jak politici, tak samotní zdravotníci. „Počáteční lidské a finanční investice se projeví v pozdějším zviditelnění prospěšnosti digitalizace,“ dodal Scholz.
Vedle problémů se spolehlivostí telematické infrastruktury jsou nezanedbatelnou překážkou také poměrně vysoké vstupní náklady na přechod do digitálního světa. Právě z průzkumu KVWL, na který odkazuje deník Deutsches Ärzteblatt, vyplynulo, že digitalizace praktických lékařů a psychoterapeutů je nákladná a časově náročná.
Příliš nákladná investice
Průměrná výše počáteční investice včetně nastavení všech procesů pro jednu ordinaci praktického lékaře nebo psychoterapeuta činila v roce 2021 7 až 15 tisíc eur (v přepočtu asi 164,5 až 352,5 tisíce korun). Přesto však průzkum ukázal, že praktici i psychoterapeuti digitalizaci podporují. „Účastníci průzkumu, tedy smluvní lékaři i psychoterapeuti, jsou digitalizaci nakloněni,“ řekl deníku Deutsches Ärzteblatt Thomas Müller, člen představenstva KVWL.
Z průzkumu vyplynulo, že 15 procent dotázaných praktických lékařů využívá digitální nástroj pro správu návštěv pacientů v ordinaci. Více než 40 procent dotázaných nabízí svým pacientům videokonzultace, kdy naprostá většina z nich tak činí příležitostně v průběhu pracovního týdne.
Müller zároveň připomněl, že „digitální lékařská praxe budoucnosti“ není zadarmo. Politici podle něho musí nastavit dostatečně příznivé podmínky pro to, aby lékaři měli mnohem větší zájem se do digitalizace svých praktických ordinací pouštět. Jinými slovy to podle Müllera znamená, že se stát nemůže v digitalizaci zaměřovat pouze nebo převážně na nemocnice. Už jen proto, že počátek zdravotní péče je právě v ordinacích praktiků.
Zdeňka Musilová
