Upřesní diagnostiku a potvrdí či vyvrátí odmítnutí transplantovaného orgánu. To dokáže molekulární mikroskop MMDx, jehož technologii používá IKEM jako první v Evropě a třetí na světě po USA a Kanadě. Metoda MMDx u pacientů po transplantaci ledviny odhalila rejekci, a lékaři tak mohli ihned nasadit adekvátní léčbu. U téměř dvou desítek pacientů pak molekulární mikroskop ukázal výsledky, u kterých léčba nebyla potřeba. V několika případech vyšetření zabránilo opakované biopsii. Metoda využívá strojového učení a podle odborníků představuje budoucnost diagnostiky.
Od srpna 2022 využívají lékaři v IKEM molekulární mikroskop MMDx v klinické praxi. Zařadili se tak mezi průkopníky této metody v Evropě. Ve světě ji využívají odborníci v Kanadě a ve Spojených státech. Na podzim možnost diagnostiky IKEM nabídl i ostatním transplantačním centrům v Česku a na Slovensku. Za tu dobu IKEM vyšetřil vzorky 111 ledvin a 29 srdcí. „Představte si to tak, že se odebere vzorek tkáně, ta se ve speciálním přístroji rozdrtí na malé částečky a z nich se získají nukleové kyseliny. Vyšetří se genová exprese tisíců genů najednou a počítač poté s pomocí strojového učení, tedy se zapojením umělé inteligence, určí diagnózu. Takže není potřeba lidského oka,” vysvětluje Ondřej Viklický, přednosta Transplantcentra IKEM.
Mikroskop využívá k určení výsledku tisíce vzorků nejen z Česka, ale i z USA a Kanady. Ty se pak porovnávají s právě vyšetřovaným vzorkem. „Používá se na to složitý algoritmus, jehož principem je porovnání genové exprese vyšetřované biopsie s referenčním setem už změřených biopsií,” říká o zpracování vzorku Petra Hrubá z Laboratoře Molekulární Medicíny IKEM.
V počátcích molekulární mikroskop využíval referenční set přibližně 1200 vzorků u ledvin a 900 u srdcí, dnes už jich je víc jak 5000 u ledvin a víc než 1300 u srdcí. Neustále se tak zlepšuje přesnost výsledků. MMDx přesto v současné době práci patologů zcela nenahradí. „V určitém procentu případů se výsledky poskytnuté patologem neshodují s klinickými projevy choroby. Určení přesné diagnózy tak není možné a ke zpřesnění je potřeba další biopsie. Molekulární mikroskop ale může tuto praxi změnit. Molekulární mikroskop MMDx tak představuje budoucnost ve vylepšování diagnostiky pro transplantované pacienty,“ doplňuje Viklický.
IKEM započal jednat o použití molekulárního mikroskopu v roce 2019. „Od prvních myšlenek do zavedení do praxe uplynuly skoro 3 roky. Po interních debatách o využitelnosti jsme museli nastavit a s pojišťovnami domluvit úhrady pro české pacienty. Nejednoduchá jednání nakonec dopadla dobře a od srpna 2022 jsme začali testovat první vzorky pacientů IKEM. Na sympoziu říjnu loňského roku jsme tuto možnost nabídli i ostatním evropským centrům. Jako první si vyšetření vyžádali kolegové ze Slovenska, nyní vidíme zájem i z dalších okolních zemí,“ říká ředitel IKEM Michal Stiborek. Kromě sousedních zemí jako Německo, Rakousko nebo Polsko, mají zájem o vyšetření svých pacientů třeba Maďarsko, Slovinsko nebo Švýcarsko.
-ns-
