Na začátku dubna započala dlouho očekávaná realizace stavby investičního projektu Kampus Albertov Univerzity Karlovy. V současnosti se začíná stavět výzkumně-vzdělávací centrum pojmenované Biocentrum, které má potenciál ve svých řadách vychovat a zdokonalovat špičkové české i zahraniční vědce. Podle rektorky Univerzity Karlovy Mileny Králíčkové přispěje Biocentrum k vývoji a testování nových léčiv a léčebných postupů i k určování preventivních opatření proti nemocem, které v budoucnu mohou čím dál více sužovat naši populaci.
Univerzita Karlova dopředu avizovala, že Kampus Albertov má být dostavěn v roce 2025, přičemž jeho provoz má být zahájen o rok později. V jaké fázi realizace projektu nyní jste?
Smlouva o dílo s vybraným zhotovitelem, sdružením Společnost DGZ Biocentrum Albertov, které je tvořeno firmami Metrostav DIZ s.r.o, Geosan Group a.s. a Zlínstav a.s. byla podepsána letos 26. března. Realizace stavby začala 3. dubna předáním staveniště, v současné době probíhají přípravné práce na inženýrských sítích a demoliční práce na stávajících objektech. Dokončení je plánováno na polovinu roku 2026.
Jak se na výstavbě projevuje mimořádná památková ochrana UNESCO?
Historické jádro Prahy o rozloze 866 hektarů je již 29 let součástí Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, proto Univerzita Karlova jako významný investor kladla od samého počátku velký důraz na přípravu projektu v duchu jedinečnosti místa a stavby samotné. To je dáno jednak lokací jako takovou, ale i jejím umístěním nejen v Seznamu UNESCO, ale i v Městské památkové rezervaci. Porota Soutěže o návrh, která hodnotila předložené koncepty, byla proto tvořena mimo jiné předními českými architekty v čele s Pleskotem, Lábusem, Hniličkou a Hlaváčkem.
V početně a odborně silně účastnicky zastoupené soutěži – účastnilo se 35 soutěžících – zvítězil návrh, který kladl od začátku důraz na kontext s okolní zástavbou a respektoval genia loci místa. To se pozitivně projevilo na odezvě u odborných orgánů památkové péče, které projekt široce podpořily jako příkladný způsob stavění nových staveb v zónách UNESCO. Před zahájením stavby budovy bude v červnu 2024 spuštěn Záchranný archeologický výzkum pod dohledem Národního památkového ústavu a Archeologického ústavu Akademie věd a v průběhu výstavby budou prováděny kontrolní prohlídky ze strany orgánů památkové péče a odsouhlasování vzorků zásadních částí budovy – například fasády a povrchů venkovních prostor – tak, aby byly předložené návrhy v souladu s již schválenou dokumentací.
Co všechno nové Biocentrum studentům, pracovníkům a vědcům do budoucna nabídne?
Biocentrum poskytne moderní a atraktivní zázemí zejména pro výuku a výzkum spojený s výukou v biomedicínských oborech. Budou zde vybudovány moderní vysokoškolské posluchárny, studovny, relaxační zóna či konferenční zázemí, a také výzkumné laboratoře splňující kromě jiného náročné požadavky na pracovní prostředí a bezpečnost. Servisní laboratoře, tedy core facility, budou sdružovat a poskytovat k užívání technologicky náročnou a nákladnou přístrojovou techniku typu elektronové a konfokální mikroskopie, hmotnostní spektrometrie a další. Hlavními výzkumnými směry centra budou biochemie a metabolismus, buněčné systémy ve zdraví a nemoci, infekce a imunita, genetika, genomika a bioinformatika, chemická syntéza, materiálový výzkum a nanotechnologie, spektrální a strukturní výzkum materiálů a další.
Definované obory odrážejí snahu o multioborové a metodologické propojení renomovaných týmů ze tří velkých fakult Univerzity Karlovy – 1. lékařské fakulty, Přírodovědecké fakulty a Matematicko-fyzikální fakulty, které vzdělávají odborníky pro lékařské a nelékařské profese a jsou v projektu přímo zapojeny. Věřím, že Biocentrum bude mezinárodně otevřeným a inspirativním prostředím pro studenty i akademické pracovníky.
Jaká bude podle vašich odhadů kapacita centra pro studenty a pracovníky?
Kapacita objektu Biocentra bude přibližně 800 pracovníků a při plném využití všech míst určených studentům v posluchárnách, učebnách, seminárních místnostech a laboratořích je maximální počet současně studujících zhruba 700.
Co podle vás Biocentrum může přinést do českého zdravotnictví?
Biocentrum je koncipováno jako špičkové pracoviště biomedicínské výuky a s ní spojeného výzkumu. V centru pozornosti budou zejména molekulární, buněčné a další procesy v živých organismech za fyziologických podmínek nebo při vzniku a vývoji onemocnění – infekčních, metabolických, nádorových a dalších. Dále to bude například design, příprava a ověřování vlastností medicínsky využitelných, biologicky aktivních látek a (nano)materiálů. Biocentrum by svou činností mělo přispět k vývoji a testování nových léčiv, léčebných postupů či definování preventivních opatření a zásahů proti onemocněním, která již jsou nebo se v budoucnosti stanou problémem pro naši populaci, jako jsou metabolická či autoimunitní onemocnění typu diabetu, roztroušené sklerózy či Crohnovy choroby, geneticky podmíněná onemocnění, nejrůznější nádorová onemocnění, infekční onemocnění včetně těch virových a bakteriálních, která získala naši pozornost v posledních letech, třeba i s ohledem na jejich rychlé šíření či rezistenci vůči léčivům.
Zásadní roli zde budou hrát požadavky na hygienu, udržování teplot a vlhkosti, další specifické vlastnosti prostředí a technologické nároky, což se jistě odráží na vyšších nákladech. Na jakou sumu se vyšplhají?
Cena za stavební část Biocentra činí 3 097 307 309 korun bez DPH. Další dotační zdroje budou třeba na vybavení objektu včetně přístrojů.
Významnou součástí jsou také chovné prostory laboratorních zvířat a experimentální zvířetníky s potřebným technickým zázemím. O jaké testování se bude jednat? Nebojíte se negativní odezvy, která může v souvislosti s testováním na zvířatech přijít?
Detailní informace o jednotlivých typech testování zatím neumíme poskytnout. Již dříve uvedené obory však naznačují předpokládané širší využití. Je vhodné připomenout, že ani dnes se moderní biomedicínský výzkum bez testování neobejde. I proto jsou zvířetníky integrální a neodmyslitelnou součástí vzdělávací infrastruktury Univerzity Karlovy, nejde tedy o nic neobvyklého. Je dobré si uvědomit, že většinu věcí, které jako veřejnost získáváme u lékaře nebo v lékárně, prošla nejprve fází charakterizace v laboratořích, následně testováním na zvířatech, teprve poté několika fázemi klinických studií a až poté došlo ke schvalování přípravků pro použití u lékaře, v nemocnicích či lékárnách.
Je však nutné zdůraznit, že jak podmínky chovu experimentálních zvířat, tak i vlastní testování na zvířatech, podléhá velmi přísné kontrole mnoha institucí. Výzkum se při takovýchto testech řídí velmi striktními pravidly a je zcela logicky omezen příslušnými povoleními. Chovné zázemí Biocentra bude plně akreditovaným prostředím s podmínkami pro chov vyhovující vysokým požadavkům na životní prostředí experimentálních modelů.
Nela Slivková
