Foto: Pixnio

Na další rozvoj elektronického zdravotnictví bude Vysočina žádat dotace

Přibližně o 20 milionů korun bude Kraj Vysočina žádat z evropského programu na udržení a další rozvoj systému elektronického zdravotnictví. Vysočina je provozovatelem Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví. Dotace mají pokrýt 80 procent nákladů, zbylých 20 procent bude hradit kraj. Novinářům to dnes řekl hejtman Vysočiny Vítězslav Schrek (ODS a STO).

Národní kontaktní místo pro elektronické zdravotnictví slouží k přeshraničnímu přenosu některých údajů o pacientech. Postupně se tak usnadňuje ošetřování českých pacientů v zahraničí a naopak. V několika zemích už jsou funkční elektronické recepty, díky kterým v zahraničních lékárnách získá český občan lék předepsaný jeho lékařem. Usnadňuje to situaci lidem například při dovolené, když si doma zapomenou léky, které nutně potřebují, případně se jim pobyt v cizině neplánovaně prodlouží.

Do roku 2025 by měl být dokončený systém, který umožní výměnu zdravotnické dokumentace včetně laboratorních či propouštěcích zpráv a rentgenů. Kvůli citlivosti údajů je vyžadována mimořádná bezpečnost procesů. Na fungování kontaktního místa pracují IT specialisté krajského úřadu.

Národní kontaktní místo provozuje Vysočina od roku 2018 z pověření ministerstva zdravotnictví. Prostřednictvím nemocničních informačních systémů je k němu připojeno všech pět krajem zřizovaných nemocnic. „Naší snahou samozřejmě je, aby se do té komunikace zapojilo co nejvíc subjektů, co nejvíc nemocnic na území Evropské unie a České republiky, zdaleka ne všechny toho zatím využívají. Ale spěje to postupně k tomu, aby všechna zdravotnická zařízení mohla komunikovat elektronicky a mohla tak umožnit předávání dokumentace,“ řekl Schrek.

Elektronická výměna zdravotních dat bude za několik let v Evropské unii povinná. Konsorcium asi 50 zástupců z členských zemí EU teď musí vytvořit implementační příručku a stanovit technické parametry, které budou pomáhat povinnost splnit. Kraj Vysočina je členem konsorcia. „My se v něm věnujeme především právní části, protože máme velké zkušenosti s GDPR (ochranou osobních údajů). A dále náš tým řeší především provozní a technické věci,“ řekl Schrek.

-čtk-