O kvalitě tuzemské onkologie, udržitelnosti jejího vysokého standardu i o zásadních technologických inovacích, které tento obor posouvají vpřed, promluvil na summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně Marek Svoboda. „Česká onkologie by nebyla tam, kde dnes je, nebýt nových technologií a inovací a nebýt dobré organizace péče do komplexních onkologických center, kde se snažíme zaručit rovnost přístupu k nejnovějším léčivům i technologiím,“ uvedl Svoboda. A vyjádřil obavu, zda se nastavený vysoký standard podaří udržet i do budoucna.
„Pilíře onkologické léčby jsou založeny na chirurgii, radioterapii a systémové léčbě. A v každé z těchto oblastí stále přicházejí nové technologie. Ve všech těchto oblastech směřujeme k precizaci,“ uvedl Svoboda. A upřesnil: „V chirurgii a radioterapii nejčastěji precizujeme obrazem navigované intervence, ať už jde o robotickou chirurgii či adaptivní radioterapii.“ V oblasti systémové léčby zase pomáhá precizní medicína – konkrétně molekulárním profilem řízená cílená systémová léčba, teranostika a podpůrné systémy, které se zabývají umělou inteligencí.
„Precizace by měla vést k lepším výsledkům léčby, ať už se týká prognózy i kvalita života,“ řekl Svoboda, který za klíčové považuje neobávat se technologií a umělé inteligence a prosazovat technologické inovace do klinické praxe.
Náskok před sousedními státy
Podle Marka Svobody je tuzemská onkologie na velmi vysoké úrovni. „V posledních letech rád přednáším na fórech se svými středoevropskými kolegy, protože jsem právem hrdý na naši zemi,“ řekl na summitu. A ilustroval naši technologickou vyspělost v onkologii ve srovnání s našimi sousedy z bývalého východního bloku na příkladu robotických chirurgických systémů, které jsou k dispozici v přepočtu na počet obyvatel. V ČR je jich aktuálně k dispozici 15 (a další dva jsou ve fázi nákupu), což vychází na jeden robotický systém na 640 tisíc obyvatel. Na Slovensku je to jeden robotický systém na 1,36 milionu obyvatel, v Polsku na 1,46 milionu obyvatel a v Maďarsku dokonce na 3,23 milionu obyvatel. Mimochodem, v roce 2021, kdy už v České republice fungovalo těchto systémů 12, byly na Slovensku jen dva a v Maďarsku dokonce vůbec žádný.
Zmíněné systémy přitom zcela zásadně ovlivňují kvalitu léčby a péče. „Pacienti mají díky nim kratší pooperační průběh. Umíme také díky nim například v onkogynekologii operovat velmi obézní pacientky, které bychom velmi obtížně zvládali i laparoskopickým přístupem, natož pak přístupem otevřeným,“ vysvětlil Svoboda.
Dobře jsme na tom ve srovnání s výše zmíněnými státy i v radioterapii a země bývalého východního bloku jsme výrazně předstihli také v oblasti systémové léčby. „Dnes se nacházíme někde mezi Švédskem a Norskem. Když vidím, co máme ve standardu ve srovnání se Slovenskem a Polskem, jsem na to hrdý. A doufám, že nám to co nejdéle vydrží,“ řekl Svoboda.
Svoboda ale upozornil i na značný nepoměr mezi Čechy a Moravou, konkrétně mezi Prahou a Brnem – robotických systémů funguje v Praze pět a v Brně jediný, radioterapeutických megavoltážních ozařovačů je v Praze 18, v Brně pět.
Podle Svobody je na tom tuzemská onkologie dobře i díky zvládnuté organizaci onkologické péče a síti různých typů onkologických center – od mnoha regionálních až po 15 komplexních onkologických center, v nichž je poskytována medicínsky a finančně nejnáročnější onkologická péče. Důležitou novinkou je podle Svobody i to, že Masarykův onkologický ústav v únoru získal jako první pracoviště v České republice statut Comprehensive Cancer Centre, tedy komplexního evropského onkologického centra, kterých je v současnosti 31 v Evropě. „I to je další známka toho, že se posouváme na Západ. Těšíme se, že akreditaci podají i kolegové z Motola, dáváme jim veškeré své know-how,“ uvedl Svoboda.
Skvělá spolupráce s plátci
Ten promluvil i o reálných inovacích, které onkologové z Masarykova onkologického ústavu v posledních třech letech dostali do klinické praxe. Jednou z nich je MammaPrint, prognosticko-prediktivní genomický test rekurence časného karcinomu prsu. „Pokud se jako klinik nedokážete podle klinických doporučených postupů u pacientky rozhodnout, jestli užít adjuvantní (zajišťovací – pozn. red.) chemoterapii, nebo ne, a pokud nelze vyloučit riziko, většinou k ní přistoupíte. MammaPrint pacientky rozdělí. A ukazuje se, že by teoreticky mohla být polovina z nich bez chemoterapie, protože ta na ně nemá žádný jiný vliv než nežádoucí účinky,“ uvedl ředitel Masarykova onkologického ústavu.
„Ten test byl tady sice dostupný, ale my jsme chtěli, aby se prováděl v českých laboratořích, aby to přinášelo erudici našim molekulárním patologům a biologům. Takže jsme se domluvili s VZP, napsali jsme projekt, který pojišťovna odsouhlasila,“ uvedl Svoboda. Spolupráce s pojišťovnou fungovala podle Svobody příkladně.
Následovala akreditace laboratoře a provedení pilotního projektu. „A testy na 250 pacientkách s klinicky zvýšeným rizikem opravdu ukázaly, že 50 procent z nich podle testu nemusí absolvovat chemoterapii. Předložili jsme to pojišťovně, jednání s ní bylo zahájeno v červnu 2022 a v březnu 2023 šla plná úhrada testu. A velmi rychle k tomu přistoupili i další zdravotní pojišťovny. Když jsme tedy dokázali, že všechno funguje, provádíme to v českých podmínkách a někdy i levněji, tak nebyl žádný problém,“ uvedl Svoboda. Spolupráci s plátci pochválil i u dalších inovací – například u teranostiky neuroendokrinních tumorů.
Udržitelnost bude vyžadovat změny
Téma, které v řediteli Masarykova onkologického ústavu vzbuzuje obavy, je ale udržitelnost stávajícího systému. „Vysoký standard zdravotního systému určitě chceme udržet, ale to nepůjde bez toho, aniž bychom s ním něco neudělali. Náklady na inovativní léčbu výrazně stoupají, stejně jako počty léčených pacientů. Po roce 2027 už možná nebudou evropské programy takové jako dosud. A my jsme všechno nakupovali z těchto programů,“ varoval Svoboda.
Podle něj musíme vyhodnocovat nejen HTA v oblasti technologií a přístrojů, ale i v oblasti vstupu inovativních léků. Kvůli udržitelnosti navíc do budoucna podle Svobody možná nastane i potřeba přemýšlet o tom, jak naložit s úhradou nezdravotnických služeb (například stravy a erárního prádla v nemocnicích), které představují vysoké náklady.
Tuzemskému zdravotnictví by podle něj pomohla i vyšší zdravotní gramotnost tuzemských pacientů. „Informační gramotnost bohužel klesá, takže se nám zahlcují příjmy i urgentní příjmy, lidé nevědí, jak si poradit s banálními problémy a podléhají panikám,“ uzavřel Marek Svoboda.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Zdravotnický deník děkuje za podporu summitu společnostem Roche, Zentiva, ORCZ, Medtronic, Medicalc, Novartis, Alk, Akeso, EUC, MyCom, Satum a zdravotním pojišťovnám VZP, ZP MV a RBP.
