Na pokojích v nemocnicích včetně jednotek intenzivní péče (JIP) má být podle pokynu ministerstva zdravotnictví umožněna nepřetržitá přítomnost rodiče či zákonného zástupce hospitalizovaného dítěte. Ministerstvo zdravotnictví (MZd) to uvádí v metodickém pokynu, který vznikl v reakci na podnět Kanceláře veřejného ochránce práv. Oslovila ji matka, která v době epidemie covidu-19 nemohla několik dní vidět svou tříměsíční hospitalizovanou dceru. O vydání pokynu dnes MZd informovalo v tiskové zprávě. Metodika neurčuje žádnou věkovou hranici hospitalizovaných dětí pro tento nárok, týká se všech nezletilých.
„S postupujícím věkem děti nabývají rozumové a volní vyspělosti, díky níž také získávají větší autonomii. Nelze však bez dalšího říci, že u dětí existuje konkrétní věková hranice, kdy své pečovatele a osoby blízké u sebe již nepotřebují,“ uvádí se v téměř dvacetistránkovém dokumentu. Rodičům dětí do šesti let hradí pobyt v nemocnici zdravotní pojišťovna, rodiče starších dětí si jej platí sami.
„Poskytování zdravotních služeb může být pro dítě náročnou životní zkušeností, jelikož se podrobuje zdravotním výkonům, které někdy doprovází strach nebo bolest. Pokud je však v přítomnosti rodiče, má to velice pozitivní dopad nejen na jeho psychiku, ale i psychiku samotných rodičů,“ uvedl v tiskové zprávě ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Podle odborníků vede například u předčasně narozených dětí přítomnost rodiče k jejich lepšímu vývoji, u dětí po operaci k lepší rekonvalescenci. „Tam, kde je to možné, je žádoucí zákonnému zástupci nebo osobě blízké nabídnout zapojení do ošetřování dítěte,“ píše se v materiálu. Zároveň má ale dítě právo přítomnost rodičů odmítnout.
Na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce má podle metodiky dítě právo, „pokud to umožňuje vybavení zdravotnického zařízení a zároveň nebude narušeno poskytování zdravotních služeb“. Na JIP ji může nemocnice podmínit například nošením ochranných pomůcek.
Přítomnost rodiče lze podle MZd omezit z provozních důvodů při operačních zákrocích, předoperační příprava včetně úvodu do anestezie by ale měla být v prostorách, kde je účast rodiče možná. Vhodné je podle ministerstva umožnit ji zejména dětem zvýšeně úzkostným, s mentálním nebo smyslovým postižením nebo poruchami autistického spektra (PAS).
Podle mezinárodních smluv o lidských právech se právo vztahuje k oběma rodičům. „Je nicméně pochopitelné, že zajistit nepřetržitou přítomnost obou zákonných zástupců může být v každodenní praxi s ohledem na provozní a prostorová omezení náročné. Proto je nutné individuálně vyhodnocovat,“ uvádí dále pokyn. Poskytovatel zdravotní péče podle něj nemůže některého z rodičů upřednostňovat jen na základě pohlaví. Ombudsman se v minulosti zabýval i případem, kdy nemocnice pobyt otce s dítětem v nemocnici místo matky neumožnila.
Přítomnost otce by měla být podle metodiky umožněna bezprostředně po narození dítěte u vaginálního porodu a plánovaného, dle možností i u akutního, císařského řezu. „Pokud nelze vyšetření či ošetření novorozence po porodu provádět za přítomnosti zákonných zástupců a dítě je odneseno z porodního, případně operačního sálu, měla by být přítomnost u těchto úkonů umožněna alespoň jednomu z nich,“ uvádí dále.
Pokud je matka hospitalizovaná s dítětem, má být podle pokynu umožněn kontakt s otcem v co nejširším možném rozsahu. Pokud jsou matka a dítě hospitalizováni samostatně, má být nepřetržitá přítomnost umožněna otci. „Tím není dotčena povinnost poskytovatele jednodenní nebo lůžkové péče zajistit hospitalizaci žen odděleně od mužů v samostatných pokojích,“ píše se v materiálu.
Rodiče mohou být přítomní i při resuscitaci dítěte. Pokud není úspěšná, tak se podle odborníků díky tomu lépe vyrovnávají se ztrátou. K dispozici by jim ale poté měla být krizová intervence. Přípustná je přítomnost rodičů i v psychiatrické péči, důležité je ale přání pacienta a práva ostatních hospitalizovaných dětí na soukromí. Záleží také na léčebném plánu. Žádoucí je umožnění přítomnosti rodiče i při transportu, výjimkou je kvůli omezené kapacitě vrtulník.
-čtk-
