Důraz na aktivní stárnutí, rozvoj zdravotní i sociální komunitní péče zaměřené na seniory či podpora neformálních pečujících – to jsou jen některé z kroků, které by měl zahrnovat Akční plán k naplnění Strategického rámce přípravy na stárnutí společnosti na období 2023–2025. Materiál MPSV je v tuto chvíli k dispozici v pracovní verzi s tím, že se jím bude v září zabývat Rada vlády pro seniory a stárnutí populace.
V současné době žije v Česku více než 2,1 milionu lidí nad 65 let věku, přibližně pětinu národa tedy tvoří senioři (z toho 900 tisíc mužů a 1,2 milionu žen). Lidí v důchodovém věku přitom bude přibývat – v roce 2025 budou tvořit 22,3 procenta a v roce 2050 již 29 procent obyvatel – téměř každý třetí člověk v ČR tak bude senior. V absolutních číslech bychom pak měli mít v roce 2030 cca 2,4 milionu obyvatel v důchodovém věku a v roce 2050 dokonce 3 miliony. Současně se do roku 2050 ztrojnásobí počet osob 85letých a starších na téměř půl milionu, tedy na téměř 2,5 násobek aktuálního stavu.
Podle SWOT analýzy, která je součástí návrhu akčního plánu, jsou silnými stránkami v oblasti politiky stárnutí přetrvávající stabilní mezigenerační soudržnost mezi členy rodiny, zvýšení čistých ročních příjmů u domácností důchodců (meziročně v roce 2022 vzrostly o 9 447 Kč), zvyšující se počet neformálních pečujících i klientů pečovatelské služby či vzrůstající podíl aktivně sportující populace. Naopak slabinami jsou nedostatečná nabídka flexibilních forem práce a zkrácených úvazků, nejistota odchodu do důchodu, vysoký počet jednočlenných seniorských domácností, zvyšující se počet osamělých seniorů z důvodů rozpadů rodin či fakt, že senioři tráví cca 40 procent svého volného času u televize.
Mezi příležitosti pak patří zapojení seniorů do komunity, prostor pro uplatnění dlouhodobě získaných zkušeností, vytváření podmínek pro aktivní život či preference většiny lidí zůstat co nejdéle v domácím prostředí. Hrozbami jsou proti tomu zvyšující se podíl osob starších v populaci, stále se měnící požadavky na dovednosti, prohloubení stávajících nerovností v podobě odlišné délky dožití nebo kvalitě stáří, rozdíl mezi průměrným důchodem mužů a žen, který se v roce 2022 zvýšil na cca 18 procent, riziko ohrožení chudobou u lidí s hlavním příjmem v podobě důchodu, jenž se v roce 2022 zvýšilo na 16,7 procenta, nedostatek vhodného a dostupného bydlení pro seniory a také snižující se výdaje do sociální a zdravotní oblasti. V roce 2019 totiž činila částka vynaložená na sociální a zdravotní výdaje cca 18 procent HDP, v roce 2021 to ale bylo už jen 13 procent.
Senioři by měli být co nejaktivnější
Vize akčního plánu je přitom postavena na pěti pilířích politiky příprav na stárnutí: participaci (aktivní občanství, sociální inkluze, trh práce, formální a neformální participace, každému věku přátelský veřejný prostor), zdraví a péči (prevence, pracovní dlouhověkost, age management, pečující, dostupnější služby v široké nabídce typů), bezpečí (důstojné důchody, bydlení, boj proti diskriminaci, prevence nekalých praktik, prevence týrání), odolnosti (ekologická krize, energo krize, dezinformace, podpora učící se společnosti, celoživotní vzdělání) a rozvoji (digitalizace, design věcí a služeb age friendly způsobem, evidence based policy making, podpora mezigeneračních vztahů a rodiny, rozpoznání ekonomických příležitostí tzv. stříbrné ekonomiky, age management).
Návrh akčního plánu klade důraz mimo jiné na aktivní přístup samotných seniorů a zapojování se do společnosti. Podtrhává tak nutnost včasné přípravy na stárnutí, která by měla zahrnovat vytváření podmínek pro osobní aktivitu ve stáří, občanskou angažovanost a dobrovolnictví směrem k seniorům, ale také seniorů samotných, či rozvoj kvalitních mezilidských a rodinných vztahů obecně. Nezbytné je i přizpůsobení trhu práce a podpora age managementu.
Konkrétním příkladem naplnění osobní aktivity a zodpovědnosti seniorů vůči společnosti je například příležitost předávat osobní zkušenosti a dovednosti v rámci mezigeneračního dialogu, tedy mentoring a koučing. V případě osobní zodpovědnosti vůči komunitě se jedná např. o příležitosti podílet se na tvorbě místních politik, zapojit se do místní samosprávy a dobrovolnictví. Zodpovědnost seniorů vůči sobě pak představuje možnost prodloužit aktivní život jak po stránce osobní, tak po stránce případného (znovu)zapojení do pracovního procesu.
„Stárnutí společnosti je celospolečenský fenomén, který vyžaduje změnu v chápání toho, kdo je to senior. Představy, které máme o stárnutí a lidech od určitého věku, jsou často zastaralé a nerespektují fakt, že dnešní senioři představují velmi heterogenní skupinu čítající více než dva miliony osob, a její různorodost do budoucna ještě posílí. Nestejnorodost této skupiny je dána nejen věkem, zdravotním stavem a stále narůstající délkou dožití, ale také příjmy, vzděláním, místem bydliště (venkov vs. město), sociálními vazbami, vlastní aktivitou a životní zkušeností,“ konstatuje se v pracovní verzi plánu.
Pětina dospělých Čechů pečuje o bližního
Akční plán úzce navazuje na Strategický rámec přípravy na stárnutí společnosti 2021-2025, aktualizuje ho a rozpracovává v souvislosti s novými výzvami a potřebami společnosti. Je tak rozšířen o aktuální témata, jako je digitální gramotnost či podpora bydlení ve standardních bytech.
Pokud bychom se zaměřili na oblast zdravotní péče, je klíčovým tématem specializovaná geriatrická péče včetně komplexní diagnostiky. Nutné je také zajistit podmínky pro domácí zdravotní péči a vyzdvihnout význam asistenčních služeb, jež mohou zvýšit kvalitu života seniorů a pomoci jim zůstat aktivní v práci nebo v komunitě. Mají také významnou odlehčovací funkci pro seniorovu rodinu.
„Dle dostupných výzkumů je zřejmé, že drtivá většina lidí preferuje zůstat co nejdéle v domácím prostředí. To je možné pouze v situaci, kdy budou adekvátně zajištěny terénní zdravotní a sociální služby a podpora neformálních pečujících. Počet lůžek v domovech pro seniory se v průběhu let zásadně nemění a zvyšuje se počet neuspokojených žádostí o místo v domovech pro seniory. Počet neformálních pečujících naznačuje každoroční zvyšování. Dostupná data ukazují, že 70–90 procent zdravotní dlouhodobé a sociální péče bývá zpravidla poskytováno rodinnými příslušníky nebo jinými pečujícími. Šetření Fondu dalšího vzdělávání indikovalo 21,5 procenta dospělých Čechů, kteří pečují o blízkého,“ uvádí pracovní verze akčního plánu.
Na růst počtu neformálních pečujících poukazuje zvyšující se počet příspěvků na péči. Ten v březnu 2023 pobíralo 372 tisíc lidí, zatímco o rok dříve to byly 363 tisíce. Zároveň platí, že 22 procent pečujících je zcela závislých na příspěvku na péči, 48 procent na příjmu životního partnera a 23 procent má jako hlavní zdroj příjmu svůj osobní příjem. Péči ve společné domácnosti přitom poskytuje 400 tisíc lidí, celkem 600 tisíc lidí pak neformálně pečuje průměrně 16 hodin týdně.
Také počet klientů pečovatelské služby zaznamenal meziroční růst, konkrétně o 1346 lidí. Velký zájem a tlak na zvyšování kapacit je zejména u odlehčovacích služeb, osobní asistence a tísňové péče, která výrazně zvyšuje své kapacity od roku 2017.
Senioři tráví s rodinou či přáteli jen 10 procent volného času. Vede televize
Smutným faktem ale bohužel je, že se mnozí senioři potýkají s diskriminací, týráním a zneužíváním (včetně spotřebitelského). Podle výsledků studie projektu RESTABUS z loňského roku tímto fenoménem v ČR ve svém nejbližším okolí, ve veřejných kontextech nebo jako svědkové trpí 40 procent lidí nad 65 let, přičemž častěji bývají postiženy ženy. I sem tak míří aktivity obsažené v návrhu akčního plánu.
Nepříliš veselou skutečností je také to, že senioři tráví průměrně 40 procent svého volného času u televize, zatímco s rodinou a přáteli jsou jen asi 10 procent volného času. Podíl aktivně sportující populace ve věku 55-64 let ovšem v roce 2019 vzrostl na 23 procent, ve věku 65-74 let na 17 procent a ve věku 75+ stagnoval na šesti procentech. V případě starších osob žijících ve venkovském prostředí ale bývá bariérou snižování dostupnosti služeb a pro lidi se zhoršeným zdravotním stavem mohou být aktivity mimo domov špatně dostupné.
K tomu roste i počet pracujících seniorů. V roce 2021 pracovalo celkem 463,5 tisíce lidí ve věku nad 60 let, z toho 147,2 tisíce ve věku 65+. Mezi lety 2010 až 2021 tak vzrostl počet pracujících lidí ve věku 60 a více let o 203 tisíc, tedy o 78 procent. Tento nárůst se projevil jak u lidí ve věku 60 až 64 let, tak u seniorů 65+. Zároveň platí, že s rostoucí úrovní dosaženého vzdělání výrazně roste pracovní aktivita seniorů.
Michaela Koubová
