Prezident České lékárenské komory Aleš Krebs. Foto: Tomáš Cikrt

Pro léky i bez receptu? V mimořádných situacích jsem pro, říká prezident České lékárnické komory Aleš Krebs

Lékárníci by měli vzhledem k typu svého vzdělání disponovat širšími pravomocemimyslí si prezident České lékárnické komory Aleš Krebs. Mohly by se týkat například mimořádného výdeje léků. Lékaři jsou však proti. Na tiskové konferenci ke Dni lékáren byla představena také činnost farmaceutických asistentů. 

„V lékárně dokážou vyhodnotit a změřit některé parametry, například krevní lipidy nebo glykémie. To je jedna z věcí, které by rozhodně měly postoupit dál,“ uvedl na dotaz Zdravotnického deníku, zda jsou současné pravomoci lékárníků dostatečné, prezident České lékárnické komory Aleš Krebs. Lékárníci by tak mohli disponovat pravomocí například k mimořádnému výdeji léku, což není v Evropě nic neobvyklého. „Když má pacient nedostupného lékaře a nedostane se k předpisu léku, měly by se definovat podmínky, kdy mu takový lék bude moci lékárník vydat. Větší riziko je, kdyby byl pacient zcela mimo terapii, než že mu bude na určitou dobu vydán stejný lék,“ zdůraznil na tiskové konferenci, která se konala ke Dni lékáren.

V České republice jsou však návrhy podobného typu do značné míry blokovány právě ze strany lékařů. „Chápu námitku lékařů, kteří se bojí, že si pacienti budou vyzvedávat léky už pouze mimo ně, ale to my také nechceme,“ uvedl Krebs. „Jednalo by se o chronickou terapii, jako jsou například léky na tlak, které by si pacient mohl v mimořádné situaci vyzvednout.“

Podle tiskové mluvčí České lékárnické komory Michaely Bažantové by mimořádný výdej mohl znamenat také ušetření veřejných finančních prostředků. „Pacient, který potřebuje lék, a nemá ho jak získat, absolvuje v mnoha případech cestu na pohotovost, což je poté vykazováno jako další zdravotní náklad hrazený ze zdravotního pojištění.“

Malým lékárnám chybí stabilnější podmínky

Podle prezidenta České lékařské komory je situace na trhu lékáren složitá, protože podléhá velmi přísné cenové regulaci. „V našem oboru jsou regulovány nejenom ceny, ale také úhrady nebo obchodní přirážky. Na rozdíl od drtivé většiny jiných oborů se musíme pohybovat ve velmi přísných mantinelech,“ uvedl Krebs a dodal, že by uvítal kultivovanější prostředí západním směrem, to znamená ke srovnatelným doplatkům. 

Chybějící regulace vzniku nových lékáren v Česku pak vyvolává nejistoty a nerovnosti mezi počty lékáren ve velkých městech a na venkově. „Když máte lékárnu na venkově, průměrná cena vydávaných léčiv je úplně jiná, než když je to u nějakého centra, kde máte diabetologii nebo imunologii. Tam je preskripce mnohonásobně dražší, ačkoliv musíte pacientovi poskytnout úplně stejnou léčbu,“ krčil rameny Krebs a dodal, že je zvědavý, zda přijde řešení problému na celoevropské úrovni. 

Spolupráce Evropy bude podle České lékárenské komory zapotřebí také při řešení výpadků léků. „Situaci nepřispívá ani to, že ministerstvo zdravotnictví léky nenakupuje, neplatí, neprodává a nemá příliš velký vliv, že by mohlo přinutit výrobce. To ale není otázka jen Česka. Žádná země si nedokáže zajistit portfolio léků sama,“ dodal Krebs. Lékárníci na výpadky léků dle jeho slov upozorňovali už před pěti lety. Tehdy však drtivou většinu dokázali v lékárnách řešit takzvanou generickou substitucí, kdy pacient dostal lék s jiným obchodním názvem, ale stejnou účinnou látkou ve stejné síle. Letos to však vygradovalo do té situace, že nebylo čím záměny provádět. 

Šindelářová: Lékárník nebo farmaceutický asistent? Lidé nerozlišují, to je náš handicap

Farmaceutičtí asistenti jsou většinou absolventi vyšší odborné školy oboru Diplomovaný farmaceutický asistent. Podobně jako farmaceuti, i oni vydávají léky, ale pouze ty dostupné bez předpisu a stejně jako lékárníci připravují individuální léčivé přípravky, například masti, čípky nebo tobolky. „Farmaceutičtí asistenti v lékárnách vydávají léky dostupné bez receptu, poradí i se samoléčbou nebo výběrem doplňků stravy. Také zajišťují objednávání léků a jejich správné uchovávání a vydávají pacientům zdravotnické prostředky,“ uvedla Alena Šindelářová z České komory farmaceutických asistentů (ČKFA). A doplnila: „Naším handicapem je vyšší odborné vzdělání. Jako jediní v oblasti nelékařských profesí nemáme bakalářský obor. Dalším handicapem je, že naše profese je málo známá širší veřejnosti. Jsme zahrnuti do oblasti lékárníků, proto vítáme každou možnost, kde na sebe můžeme upozornit.“ 

Obor farmaceutický asistent lze vystudovat na jedenácti vyšších odborných školách. V loňském roce vystudovalo podle Aleny Šindelářové kvalifikační vzdělání pouhých 154 farmaceutických asistentů, a ne všichni bohužel zamířili do lékárnické praxe.

25. ročník tradičního Dne lékáren tento rok připadá na čtvrtek 15. června. Jubilejní Den lékáren má za cíl edukovat širokou veřejnost o náročné práci farmaceutů, farmaceutických asistentů a dalších nezbytně důležitých zaměstnanců lékáren. Akce proběhne ve více než 1 300 lékárnách po celé České republice.  

Nela Slivková