Statistiky hovoří jasně – kardiovaskulární onemocnění jsou v Evropě zabijákem číslo jedna. Přestože bychom asi těžko hledali vládu, která by nesouhlasila s tím, že je potřeba se kardiovaskulárnímu zdraví obyvatel věnovat, ne každá to vnímá jako svou prioritu. Snahy o prosazení zejména preventivních opatření kvůli tomu často narážejí na nedostatek politické vůle. Nejen o tom na Evropské kardiologické konferenci, pořádané 20. června v pražském IKEMU Zdravotnickým deník, hovořily hlavy evropských kardiologických společností, pacientských organizací i český ministr zdravotnictví.
„Všichni jsou přesvědčeni o důležitosti kardiovaskulárního zdraví, ale hlavní potíž je v tom, kde začít, protože když jako kardiologové přijdeme (za ministerstvem zdravotnictví, pozn. red.) a něco požadujeme, už si myslí, že chceme peníze na velmi drahé, inovativní nové nástroje… My ale ve skutečnosti chceme, aby měli lidé zdravější život,“ popsal jednu z překážek, na které Rik Willems coby nově zvolený předseda Belgické kardiologické společnosti při vyjednávání naráží. S odkazem na zprávu Světové zdravotnické organizace (WHO), podle níž plošný screening nevede ke snížení úmrtí na kardiovaskulární onemocnění, se vyslovil pro vedení cílených screeningů. K jejich správnému zaměřování by pak měla pomoct data. „Potřebujeme datový sklad, který nám pomůže najít cílové populace a definovat problémy, které budeme měnit. To je hlavní cíl, který v tuto chvíli vidíme,“ dodal Willems.
O rozdílném chápání smyslu výdajů na zdravotnictví mezi odborníky a ministerstvem zdravotnictví hovořil i předseda Polské kardiologické společnosti Przemyslav Mitkowski. „Musíme přesvědčit jak ministerstvo zdravotnictví, tak ministerstvo financí, že když do systému zdravotnictví dáme nějaké peníze, tak to nejsou peníze utracené, ale investované,“ zdůraznil. „Je velice důležité, abychom změnili pohled zejména našeho resortu financí. Pokud se nám to podaří, přinese to úspěch,“ je přesvědčen Mitkowski.
S jeho slovy souhlasila i výkonná ředitelka European Heart Network, společnosti sdružující pacientské organizace, Birgit Begerová. „Nemůžete se spoléhat na to, že myšlenku zdravé společnosti prosadí ministr zdravotnictví. Musí s tím přijít celá vláda, a zejména ministr financí si musí uvědomit, že je to dobré i pro HDP,“ vyzdvihla propojenost zdraví obyvatel a ekonomiky. Jako příklad pro své tvrzení si vzala covidovou pandemii, která kromě velkých škod na veřejném zdraví přinesla i ekonomickou krizi. Begerová zdůraznila, že právě nynější nelehká situace je ideální příležitostí k tomu zvýšit povědomí o tom, jak je zdraví důležité jak pro společnost, tak ekonomiku. „Urgentně o tom musíme přesvědčit ministry financí,“ apelovala.
Begerová rovněž připomněla, že s investicemi do zdraví mohou národním státům pomoci i unijní programy. „Evropská unie vyčlenila na program EU4Health osmkrát více peněz než jindy dříve… Ale musíme vědět, co máme dělat. Nyní musí členské státy zaklepat na dveře a říct, aby EU ten rozpočet rozdistribuovala… Pokud ten rozpočet nevyužijeme nyní, tak jsme prohráli,“ doplnila.
Na její slova o tom, že na stole leží peníze a stačí je pouze sebrat, reagoval český ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. „Vláda žádné vlastní peníze nemá. Ty, kterými disponuje, jsou ve skutečnosti daně,“ ohradil se s tím, že vlády musí zvažovat, jak s omezeným rozpočtem naloží – zdali podporovat vzdělávání, stavět dálnice nebo zlepšit zdravotnictví. A když dají více peněz do jedné oblasti, zákonitě musí ubrat z jiné. Válek přesto uznal, že je třeba, aby evropští ministři zdravotnictví a školství spolu jednali o společném postupu s cílem prodloužit občanům život ve zdraví.
K diskusi o pozornosti, kterou vláda přikládá kardiologii, se připojil i předseda Chorvatské kardiologické společnosti Davor Milicic. „Moje zkušenost je taková, že s financováním léčebné kardiologie nemáme žádný problém. Vláda investuje do všeho a všechno je zdarma… Když po ní ale chceme, aby investovala do prevence, to už je jiný příběh,“ popsal s tím, že příčinu tohoto rozdílu vidí zejména v tom, že politici mají rádi rychlé výsledky, zatímco přínosy z investic do prevence se projeví až za delší dobu než je volební období. Milicic dodal, že v takovém prostředí pak lékaři musí s preventivními programy spoléhat na granty od soukromých společností. „Od vlády něco dostáváme, ale zdaleka to nestačí. Spoléháme proto na podporu farmaceutického průmyslu a firem vyrábějících zdravotnické prostředky,“ přiznal Milicic.
Jako oblast, v níž podle něj Evropa na poli kardiologie nejvíce selhává, je sekundární prevence, tj. včasný záchyt již vzniklého onemocnění. Zde by podle něj mohly pomoci peníze z evropských fondů, o nichž mluvila Begerová.
K prevenci měl co říct i předseda České kardiologické společnosti Petr Ošťádal. „Měli bychom zaměřit svou pozornost od kardiovaskulární intervence k primární a sekundární prevenci. Měli bychom se zaměřit na včasnou detekci kardiovaskulárních rizikových faktorů, jejich brzkou léčbu a na propagaci úpravy životního stylu,“ uvedl s tím, že velký prostor ke zlepšení je právě v sekundární prevenci, podobně jako to řekl jeho chorvatský protějšek. „Je patrné, že pacienti nedostatečně dodržují sekundární preventivní opatření,“ doplnil. Ošťádal dále podpořil vznik evropského kardiologického plánu a přesun programů včasné detekce rizikových faktorů či vzniku pacientských elektronických informačních platforem z národní úrovně na celoevropskou. „Myslím, že implementace těchto procesů do denní praxe může velmi pomoci,“ uzavřel.
Filip Krumphanzl
Zdravotnický deník děkuje za podporu generálnímu partnerovi konference společnosti Novartis a partnerům Institutu klinické a experimentální medicíny, Všeobecné zdravotní pojišťovně, RBP zdravotní pojišťovně, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra a společnosti Amgen.
