V prvním čtvrtletí letošního roku se počet lékáren v Německu poprvé snížil pod 18 tisíc. Druhé čtvrtletí však přineslo další pokles a v přepočtu na obyvatele je nyní v Německu nejméně lékáren od roku 1975. Vyplývá to z údajů Spolkového svazu německých lékáren, na které se odkazuje odborný deník Deutsche Apotheker Zeitung.
Aktuální údaje Spolkového svazu německých lékáren (ABDA – Bundesvereinigung Deutscher Apothekerverbände) ukazují, že v první polovině letošního roku ukončilo svou činnost mnohonásobně více lékáren, než kolik jich naopak činnost zahájilo. Celkově to znamená, že pokračoval úbytek počtu lékáren v Německu.
V prvním letošním čtvrtletí jejich počet poprvé klesl pod 18 tisíc a ve druhém kvartále se tento propad ještě prohloubil. Ke konci prvního pololetí roku 2023 tak v Německu působilo 17 830 lékáren. Ještě o půl roku dříve to ale bylo 18 068 lékáren.
Alarmující je rovněž dynamika, s jakou lékárny z německého trhu mizí. Zatímco za první pololetí loňského roku došlo k čistému úbytku lékáren v počtu 205, během letošního prvního pololetí tento úbytek činil 238.
Nejnižší hustota lékáren za téměř 50 let
Podle údajů ABDA se v předchozích letech počet lékáren snižoval o necelých 300 ročně, za rok 2022 však skončilo téměř 400 lékáren. Pokud by pokračoval trend prvního pololetí letošního roku, pak by v roce 2023 ukončilo svou činnost 476 lékáren.
Takový vývoj je absolutní novinkou. V důsledku takto masivního uzavírání lékáren se výrazně snížila jejich hustota, která se navíc liší ve východní a západní části Německa. Na východě připadá na 100 tisíc obyvatel v průměru 23,4 lékárny, v západních spolkových zemích je to jen 21,4 lékárny. To je nejméně od roku 1975, kdy tento průměr činil 21,9.
Počet lékáren v Německu klesá od roku 2008, přičemž počet zaměstnanců v nich se až do roku 2020, tedy do příchodu covidové pandemie, zvyšoval. I to je však minulost a kmenové zaměstnance často v lékárnách nahrazují brigádníci. Regulérní zaměstnanecký poměr v lékárnách se tak stává méně atraktivní.
Nižší je také výnosnost provozování lékárny. Objem tržeb byl v posledních letech výrazně ovlivněn pandemií covidu. Provozní zisk lékáren se v loňském roce snížil o téměř 23 procent na průměrných 163 tisíc eur na jednu lékárnu. Činil tak pouze 5,1 procenta celkových tržeb, což je nejméně v historii sledování těchto údajů, uvedl s odkazem na ABDA odborný deník Deutsche Apotheker Zeitung.
Velcí rostou na úkor malých
Podle ABDA rovněž dochází k prohlubování rozdílu mezi velkými a malými lékárnami z hlediska finančních výsledků. Tržby se přesouvají od malých lékáren k těm velkým. To pak způsobuje, že menší lékárny častěji stagnují či ukončují svůj provoz, zatímco větším se daří růst. Zkrátka a dobře na německém lékárenském trhu dochází k větší koncentraci, a tedy postupnému snižování konkurence.
Na hospodaření lékáren se pochopitelně projevuje také inflace, kterou nejen Německo zažívá už druhým rokem. Inflace má na svědomí mimo jiné nárůst nákladů lékáren, avšak příjmy se adekvátně nezvyšují. A to především kvůli cenovým regulacím a zásahům do cen.
Zákonodárci například rozšířili možnosti slev na léky, což znamená, že lékárny z prodeje získávají méně. To lékárny připravuje asi o 20 milionů eur ročně v podobě ušlého zisku. Finanční pozici lékáren zhoršuje také přetrvávající nedostatek léků, což se rovněž promítá do nižších zisků.
Zdeňka Musilová
