Američanům dělá stále větší starosti to, kolik zaplatí za léky, když je budou potřebovat. Přestože ceny léků byly jedním z témat prezidentských voleb v USA již v roce 2016, kdy o Bílý dům soupeřili Donald Trump a Hillary Clintonová, tento problém zdaleka nevyhasl. Ba naopak, zdá se, že je mezi americkými voliči stále palčivější. A to bez ohledu na to, zda fandí demokratům, nebo republikánům. Vyplývá to z aktuálního průzkumu, na který odkazuje odborný portál Fiercepharma.com.
Obavy z cen léků na předpis se stávají méně politickým problémem a více základní hodnotou pro voliče napříč stranickými preferencemi. K tomuto závěru dospěli autoři průzkumu poradenské společnosti Lake Research Partners, který si u ní objednala organizace Campaign for Sustainable Rx Pricing (Kampaň za udržitelnou cenu léků na předpis), a ze kterého čerpá odborný portál Fiercepharma.com.
Z průzkumu vyplývá, že velká většina amerických voličů (bezmála 70 procent) se obává výdajů na své léky. Obavy se stupňují poté, co v minulých měsících veřejným prostorem rezonovalo několik „skandálů“, u nichž byla hlavním tématem cena za léky pro léčbu závažných chorob.
Ceny léků přestávají být štěpným politickým tématem
americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) se koncem loňského roku například zabýval cenou léku Aduhelm z dílny společnosti Biogen pro léčbu Alzheimerovy choroby. Roční terapie měla stát 56 tisíc dolarů (v přepočtu skoro 1,25 milionu korun).
Autoři průzkumu, kterého se koncem letošního července zúčastnil reprezentativní vzorek 900 respondentů, zjistili, že lidé trápí i další čtyři otázky týkající se cen léků. Zaprvé, třetina dotázaných uvedla, že má již nyní problémy se zajištěním potřebných léků.
Zadruhé, podle většiny voličů je vina za vysoké ceny léků na straně farmaceutických firem. Zatřetí, většina respondentů podporuje regulace, které by ceny léků zkrotili, a konečně začtvrté, uvedené postoje deklarovali jak voliči demokratů, tak voliči republikánů.
„Vidíme, že voliči, ať už jsou to voliči republikánů, demokratů, muži, ženy, příslušníci kterékoli věkové kategorie nebo příjmové skupiny, v zásadě podporují zavedení legislativy, která bude mít za cíl snížit ceny léků na předpis. A co je důležité, také zvýšit transparentnost katalogových cen,“ uvedl pro portál Fiercepharma.com Erik Iverson, prezident společnosti Moore Information Group, která se na zmíněném průzkumu rovněž podílela.
Za zdražování mohou hlavně farmafirmy, míní voliči
Mezi 70 procenty respondentů, kteří vyjádřili znepokojení nad tím, jak se budou vyvíjet výdaje na léky, 37 procent z nich uvedlo, že jejich znepokojení je „velmi vážné“.
Autoři průzkumu také zjišťovali názory respondentů na cenovou politiku farmaceutických společností u konkrétních léků. Téměř 90 procent voličů je počínáním farmaceutických firem zejména u důležitých léků silně zneklidněno.
„Stává se to tak dominantním problémem, že ceny léků už nejsou v myslích voličů štěpným politickým tématem,“ uvedli analytici společnosti Lake Research Partners. Řešení cen léků je tak pro voliče téma, bez kterého se už neobejde program žádné politické strany, pokud se chce o přízeň voličů vůbec ucházet.
„Všichni věří, že ceny léků na předpis jsou příliš vysoké, že jejich výše je svévolně stanovená, a že se s tím musí něco udělat,“ dodávají experti z Lake Research Partners. 58 procent dotázaných viní z drahých léků farmaceutické společnosti. Podle 18 procent respondentů za současný stav může vláda a jen 8 procent dotázaných je přesvědčeno, že za vysoké ceny léků mohou zdravotní pojišťovny.
Nové zákonné pravomoci míří na redukci cen léků
Výsledky průzkumu přicházejí zhruba rok poté, co americký Kongres schválil zákon o snížení inflace (takzvaný IRA – Inflation Reduction Act). Zákon dává federální vládě pravomoc mimo jiné začít vyjednávat s výrobci, distributory nebo pojišťovnami o cenách některých léků s účinností od roku 2026. Asi nejsilnějším nástrojem jsou sankce v případě, že ceny těchto léků prostou rychleji, než činí všeobecný růst cenové hladiny, tedy míra inflace.
Farmaceutickým společnostem se zákon o snížení inflace pochopitelně nelíbí. Některé dokonce označily mechanismus pro jednání o cenách za vydírání. A společnosti jako Merck (MSD), Bristol Myers Squibb, Astellas nebo Johnson&Johnson podle portálu Fiercepharma.com podaly proti zákonu žalobu.
Zdeňka Musilová
